Kaple svaté Alžběty (Jilemnice)

Kaple svaté Alžběty v Jilemnici (dříve kostel svaté Alžbety) byla kaple v parku jilemnického zámku. Sloužila i jako pohřební místo jilemnických majitelů. Stavba ze 13. století je nejstarším doloženým zděným objektem v Jilemnici.

Historie

Vznik kostela je datován do 13. +more století, avšak první písemné prameny pocházejí z roku 1504, kdy zde začali být pohřbíváni majitelé jilemnického panství. Byli zde pohřbíváni zejména Valdštejnové, ale i Kryštof Bohumír Harant a Adolf Vilém Harant, vnukové Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. V roce 1786 byly rakve s ostatky Harantů z Polžic a Bezdružic spolu s rakvemi dalšími exhumovány a přeneseny do zatím neobjevené krypty v interiéru jilemnického farního kostela sv. Vavřince. Hřbitov byl zrušen výnosem Josefa II. na konci 18. století.

Podoba kostela byla dosud známa jen z nemnoha dobových vyobrazení, například z tzv. Grauparovy mapy z roku 1765, několika městských vedut či z dřevořezby z poloviny +more_století'>18. století, která je součástí expozice Krkonošského muzea v Jilemnici.

Roku 1670 nechala Eleonora Konstancie Harantová vybudovat hlavní oltář. Kostel byl v roce 1786 přestavěný na kapli a o dva roky později, roku 1788 vyhořel při velkém požáru. +more Protože za Harrachů již nesloužil jako hrobka majitelů panství, nebyl obnoven a rozebrané zdivo posloužilo na stavbu nové školy u kostela (budova č. p. 98). Část stěny kaple zůstala zachována na původním místě a slouží jako středová zeď zahradnického domku v zámeckém parku.

Popis stavby

Jednotný popis kaple se nezachoval. Kostel byl zpravidla vykreslen jako jednoduchá a nepříliš rozlehlá jednolodní stavba. +more Poněkud odlišný pohled však přináší dřevořez z poloviny 18. století s motivem Křtu etiopského šlechtice, který je vystaven v expozici Krkonošského muzea. Zde je vedle jilemnického zámku vyobrazen také kostel svaté Alžběty, který je svými rozměry srovnatelný s jilemnickým zámkem a je zde dobře patrný i presbytář. Tuto podobu potvrdil i archeologický výzkum z roku 2016. Tedy 12 metrů dlouhá zeď, která se nachází v interiéru zahradního domu, je severní zdí presbytáře a loď kostela pokračuje dále do zámeckého parku (pravděpodobně až někam do prostoru kašny). Zeď lodi, která byla odhalena v sondě před průčelím zahradního domku, má impozantní mocnost čítající 1,5 m. Do severní zdi presbytáře byla proražena nika (zatím neznámého významu), a také se zde nachází pískovcové ostění sanktuária - nejposvátnějšího místa v katolických kostelích, které je určené pro ukládání liturgických nádob s eucharistií (patena na hostii a kalich). Střecha byla opatřena bohatě členěnou věžičkou. vlevo.

Archeologický průzkum

V letech 2016 až 2017 probíhal velký archeologický průzkum. Ten se kromě kostela svaté Alžběty zaměřoval také na vykopávky před východním průčelím pivovarského domu. +more Bylo potvrzeno, že území Jilemnice bylo osídleno dávno před prvními zmínkami o městě. Z planýrovací vrstvy po požáru kostela v roce 1788 pocházejí zlomky náhrobku Dobromysla Křineckého z Ronova, který zemřel 7. října 1585. Za zajímavý nález lze pokládat i zděnou hrobku v centrální části presbytáře. Podle písemných záznamů jde o hrobku majitelů jilemnického panství v 17. století Harantů z Polžic a Bezdružic. Dále byly nalezeny nedaleko presbytáře tři mužské kostry, přičemž jedna s největší pravděpodobností patřila Zdeňku Štěpanickému z Valdštejna, majiteli jilemnického panství ve 14. století. Ten se v Českém království se na sklonku 14. století řadil mezi významné šlechtice. V roce 1377 se stal hofmistrem královny Elišky. V letech 1388 a 1394 zasedal na dvorském soudu a od roku 1391 na zemském soudu. Poslední zmínka o Zdeňkovi ze Štěpanic pochází z roku 1398. Tři rakve s ostatky Valdštejnů byly 14. února 2018 slavnostně pohřbeny pod podlahou zahradního domku.

Odkazy

Reference

Související články

Jilemnice (zámek) * Městský hřbitov v Jilemnici

Externí odkazy

Alžběty Jilemnice Jilemnice Alžběty Jilemnice Alžběty Jilemnice Kategorie:Postaveno v Česku 1786 Kategorie:Zaniklo 1788 Kategorie:Valdštejnové