Karákóram

Karákóram (urdsky سلسلہ کوہ قراقرم, transliterováno Selsele-ye Kūh-e Qarāqoram, čínsky 喀喇昆仑山脉, pinyin Kālǎkūnlún Shānmò, český přepis Kcha-la-kchun-lun šan-mo) je druhé nejvyšší pohoří na světě - dosahuje výšky 8611 m (K2). Rozkládá se v pákistánském Kašmíru, Indii a Číně na ploše asi 90 000 km². Táhne se 500 km dlouhým obloukem severně od horního toku Indu rovnoběžně s Himálajem a představuje spojení Himálaje s Pamírem a Kchun-lun-šanem. Je součástí alpsko-himálajského systému.

Orografické členění

Karákóram se dělí na tři části, Velký Karákóram, Malý Karákóram a Severní Karákóram, z nichž Velký Karákóram je nejvyšší. Patří do něj horské skupiny Sasér, Rimó, Sijačén, Baltóró, Panmah, Hispár a Batúra. +more Ve skupině Baltóró se na pákistánsko-čínské hranici nachází čtveřice osmitisícovek K2, Broad Peak, Gašerbrum I a Gašerbrum II a deset sedmitisícových štítů. Ve skupině Panmah jsou některé vrcholy dosud člověkem nezdolané.

Malý Karákóram, jehož nejvyšší vrchol je Mašerbrum s 7821 m n. m. +more Člení se na horské skupiny Saltóró, Mašerbrum, Haramóš a Rakapóší.

Severní Karákóram je nejnižší, dosahuje maximálně šestitisícových výšek a zahrnuje horské skupiny Khundžeráb a Lupghar.

Podnebí

Nižší polohy a karákóramská údolí patří k nejsušším místům na světě. Letní monzuny přinášející vláhu do Himálaje sem prakticky nezasahují, a tak se množství srážek pohybuje v desítkách milimetrů za rok. +more Teploty v nadmořských výškách 2000 metrů dosahují v létě i 40 °C. Toto suché a teplé podnebí zde vytvořilo ojedinělou vysokohorskou poušť. Nad hranicí 5000 metrů mizí srážkový stín a podnebí se stává vlhčím s až 4000 mm srážek ročně, čímž je umožněno mohutné zalednění. Karákóram je nejvíce zaledněným pohořím na světě. Sněžná čára je na jižních svazích ve výšce 5000 metrů, na severních 6200 metrů.

Osídlení

Nejvyšší vrcholy Karákóramu na satelitním snímku Rozlehlé pohoří bylo vzhledem ke špatné dopravní dostupnosti vždy rozdrobeno mezi jednotlivá údolní království a malé státy. +more Pět hlavních regionů - Hunza, Gilgit, Baltistán, Ladak a Ujgur byly uzavřené, kvůli nedostupnosti, jen tu a tam sem pronikli cizí dobyvatelé.

Království Hunza přetínala kdysi jedna z větví Hedvábné stezky, dnes tudy prochází Karákóramská dálnice. Hunzové vyznávají ismailitskou větev islámu.

Mezi regiony obydlenými muslimy je osobitý Ladak, ve kterém žijí převážně Dardové a Tibeťané a ve zdejších klášterech jsou místní centra buddhismu.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Alpsko-himálajský systém Kategorie:Pohoří v Pákistánu Kategorie:Gilgit-Baltistán Kategorie:Pohoří v Indii Kategorie:Geografie Džammú a Kašmíru Kategorie:Pohoří v Číně