Karel Bedřich Schönborn

Karel Bedřich Josef hrabě Schönborn (Karl Friedrich Josef August Maria Franz Erwein Graf Schönborn) (10. dubna 1840, Praha - 29. května 1908, Nový Dvůr) byl česko-rakouský šlechtic, politik a velkostatkář. Byl dlouholetým poslancem českého zemského sněmu a dědičným členem rakouské Panské sněmovny. Vlastnil několik velkostatků v západních a severních Čechách, v Praze byl jeho majetkem Schönbornský palác na Malé Straně (dnešní sídlo velvyslanectví USA v České republice). Významného postavení v různých sférách veřejného života Rakouska-Uherska dosáhli jeho mladší bratři Bedřich (1841-1907), František (1844-1899) a Vojtěch (1854-1924).

Životopis

Malé Straně Pocházel ze starého německého rodu Schönbornů připomínaného od 13. +more století v Porýní. Patřil k nejmladší tzv. české větvi usazené od 18. století v Čechách. Narodil se v Praze jako nejstarší syn hraběte Ervína Damiána Schönborna (1812-1881) a jeho manželky Kristýny, rozené hraběnky Brühlové (1817-1902), významné představitelky ženského emancipačního hnutí v Čechách. Karel Bedřich od roku 1859 sloužil v rakouské armádě, do výslužby odešel již po dvou letech v hodnosti nadporučíka. Později se věnoval politice a byl dlouholetým poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii (1870-1872 a 1883-1901). Jako majitel fideikomisu byl od roku 1881 také dědičným členem rakouské panské sněmovny. Z čestných hodností dosáhl titulu c. k. komořího. Zastával také funkce v různých organizacích, byl prezidentem Jednoty katolicko-politické v království Českém (1895-1905) a později prezidentem Katolické besedy. Kromě toho byl předsedou okresního zastupitelstva v Přešticích, které se nacházely na jeho velkostatcích v západních Čechách.

Majetkové a rodinné poměry

Po otci zdědil několik velkostatků v západních a severních Čechách. Jižně od Plzně vlastnil Dolní Lukavici, Příchovice a Malesice, od Plzně na sever vlastnil Nekmíř, na Litoměřicku mu patřil statek Dlažkovice se zámkem Skalka. +more Všechny velkostatky zahrnovaly přibližně 9 000 hektarů půdy, největší podíl připadal na panství Dolní Lukavice, k němuž patřilo přes 5 500 hektarů půdy, z toho téměř polovina lesů. K lukavickému velkostatku patřilo také několik průmyslových provozů, pivovar, mlýn a lihovar v Přešticích, pivovar v Dolní Lukavici, jehož hodnota byla koncem 19. století vyčíslena na téměř tři milióny zlatých. V letních měsících rodina nejčastěji pobývala na zámku Malesice, v zimě byl sídlem Schönbornský palác v Praze na Malé Straně. Karel se hospodaření příliš nevěnoval, žil nákladným společenským životem a velkostatky postupně zadlužoval. Krátce před jeho smrtí byla na majetek uvalena vnucená správa (1907).

Karel Schönborn byl dvakrát ženatý, obě jeho manželky pocházely ze starých českých rodin. Poprvé se oženil v roce 1861 na zámku Konopiště s princeznou Johannou Lobkovicovou (1840-1872), dámou Řádu hvězdového kříže a dcerou prince Jana Nepomuka Lobkowicze. +more Johanna zemřela krátce po porodu pátého potomka ve věku 32 let. Tři roky po ovdovění uzavřel v roce 1875 druhý sňatek na zámku Březina s hraběnkou Zdenkou ze Šternberka (1846-1915), která byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z druhého manželství se narodily další čtyři děti. Nejstarší syn Ervín (1862-1882) zemřel v devatenácti letech ve Francii, dědicem majetku se stal druhorozený syn Jan Nepomuk (1864-1912), za nějž došlo k pronajímání průmyslových podniků na západočeských velkostatcích i částí pražského paláce. Další synové sloužili v armádě a ve státní správě, kvůli zadlužení rodového majetku se ale potýkali s problematickým hmotným zajištěním. Kvůli neutěšeným finančním poměrům zůstala neprovdaná dcera Terezie (1878-1949), starší dcera Kristina (1872-1918) se provdala za prince Bedřicha Schwarzenberga z orlické linie Schwarzenbergů a žila s ním na zámku v Tochovicích.

Karlův mladší bratr Bedřich Ervín (1841-1907) byl místodržitelem na Moravě (1881-1888) a poté ministrem spravedlnosti v rakouské vládě (1888-1895). Další bratr František de Paula (1844-1899) byl kardinálem a pražským arcibiskupem. +more Ve veřejném životě v Čechách se angažoval také nejmladší bratr Vojtěch (Adalbert, 1854-1924).

Přímým potomkem Karla Bedřicha je prapravnuk Christoph Schönborn (*1945), kardinál a vídeňský arcibiskup.

Odkazy

Reference

Literatura

HAUBERT, Jan: Rodinný archiv Schönbornů III. linie; Státní oblastní archiv v Plzni, 1973; 44 s. +more [url=https://www. inventare. cz/iipimage/240246000/soap-pn_ap0246_20185_ra-schonborn_0020]dostupné online[/url] * POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr: Almanach českých šlechtických rodů 2005; Brandýs nad Labem, 2005; s. 378-387 ISBN 80-85955-29-6.

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Schonborn_5. shtml]Karel Bedřich Schönborn na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/austria/schonborn5. html]Rodokmen české linie Schönbornů[/url].

Kategorie:Schönbornové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 10. +more dubna Kategorie:Narození 1840 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 29. května Kategorie:Úmrtí 1908 Kategorie:Muži.