Karel Husárek

Karel Husárek (31. ledna 1893 Čehovice - 26. července 1972 Praha) byl voják z povolání v československém vojsku. Dosáhl až hodnosti divizní generál.

Život

V letech 1904 až 1912 navštěvoval prostějovské gymnázium a po něm začal studovat stavební inženýrství na Vysoké školy technické v Brně. Po vypuknutí první světové války musel studií zanechat a v srpnu 1914 narukovat jako jednoroční dobrovolník do rakousko-uherské armády. +more Po absolvování ženijní školy byl nasazen do sapérského praporu v pevnosti Krakov. V létě 1915 byl odeslán na ruskou frontu. Rok na to padl do zajetí a byl odvezen do vězeňského tábora. V srpnu 1917 vstoupil do československých legií v Rusku. Ze začátku krátce působil u 5. střeleckého pluku a v září 1917 přešel v hodnosti poručíka k 2. samostatné inženýrské rotě. Zúčastnil se řady bojů na Sibiři a v srpnu 1918 byl povýšen na majora. V té době působil ve štábu tzv. Východní skupiny, mimo jiné i jako diplomatický zmocněnec. V září 1918 se stal náčelníkem štábu 2. střelecké divize československých legií, v roce 1919 přešel do služeb ruské armády na Sibiři, které velel generál Radola Gajda. V ruských službách působil mimo jiné jako velitel zvláštních úderných oddílů na Uralu. Rusko opustil v listopadu 1919 a v únoru 1920 se vrátil do Československa.

Hned v listopadu 1920 byl jmenován velitelem ženijního pluku 4 v Bratislavě, v prosinci 1923 převzal velení ženijního pluku 5 v Praze a v září 1924 odešel na vysokou školu válečnou v Paříži. Souběžně s ní studoval školu politických věd v Paříži a obě úspěšně ukončil v roce 1926. +more Po návratu z Francie byl v hodnosti podplukovníka generálního štábu ustanoven podnáčelníkem štábu Zemského vojenského velitelství v Bratislavě a v prosinci 1927 náčelníkem štábu tohoto velitelství. V roce 1933 byl jmenován velitelem 16. pěší brigády v Místku, v únoru téhož roku byl povýšen na brigádního generála.

Husárek byl v rámci velkých personálních změn ve velení armády převelen na hlavní štáb, kde převzal 31. +more prosince 1933 funkci I. zástupce náčelníka hlavního štábu československé branné moci. Zabýval se také výstavbou československého opevnění a v březnu 1935 se proto navíc stal vrchním velitelem ředitelství opevňovacích prací. Díky svým výsledkům byl v říjnu 1935 jmenován podnáčelníkem hlavního štábu a v červenci 1936 povýšen na divizního generála. Koncem roku 1937 se vzdal vzhledem ke svému vytížení místa podnáčelníka hlavního štábu a zůstal jen ředitelem opevňovacích prací. V listopadu 1937 zpracoval podrobný opevňovací plán, který je známý jako tzv. Husárkův program.

V roce 1938 se snažil maximálně urychlit výstavbu opevnění, především na jižní hranici, kde bývala hranice s Rakouskem. Po vyhlášení mobilizace zůstal k dispozici hlavnímu veliteli mobilizované armády generálu Ludvíku Krejčímu a stal se jeho spolupracovníkem. +more Na poradách ujišťoval politické vedení o rozhodnosti armády bojovat, když dostane rozkaz. Po přijetí mnichovské dohody působil počátkem října 1938 jako vojenský expert v mezinárodní komisi v Berlíně, kde se marně snažil zabránit zničení Československa a zajistit mu alespoň trochu příznivé hranice. Koncem října, po návratu do Československa, se podílel na organizaci odletu Edvarda Beneše do zahraničí. Po ztrátě většiny opevnění a plánované reorganizaci se rozhodl armádu opustit v lednu 1939. Poté nastoupil do Škodových závodů v Plzni jako zbrojní expert a ředitel závodu v Dubnici nad Váhom.

Když německé vojsko vtrhlo do Československa, byl poslán do Dubnice nad Váhom na Slovensku, kde se v létě 1939 stal ředitelem zdejší zbrojovky. V této funkci se snažil zajistit dodávky zbraní pro Sovětský svaz a brzdit zbrojní výrobu pro Německo. +more Po německém útoku na Sovětský svaz se jeho pozice zhoršila a koncem roku 1941 musel Slovensko opustit a vrátit se do Prahy. Až do konce války pak pracoval ve výzkumu Škodových závodů. V roce 1943 zpracoval na příkaz vedení Škodových závodů materiál o československé armádě. V květnu 1945 se organizačně podílel na Pražském povstání.

Brzy po osvobození republiky byl zatčen a obviněn za činnost ve zbrojním průmyslu během okupace. V létě 1946 ho z vězení propustili, vyšetřování probíhalo nadále na svobodě a v prosinci 1948 ho mimořádný lidový soud zcela zprostil viny. +more Obhájit se musel ještě před vojenským kárným výborem, který ho chtěl také zbavit viny, avšak po zásahu nového ministra obrany Alexeje Čepičky ho v říjnu 1950 uznal vinným, degradoval a snížil mu důchod. V 50. letech pracoval ve Státním nakladatelství technické literatury jako překladatel a v 60. letech těžce onemocněl a musel být hospitalizován. Zemřel 26. července 1972 v Praze. Jeho ostatky byly v roce 1974 převezeny do Paříže. V listopadu 1991 byla Karlu Husárkovi posmrtně vrácena hodnost divizního generála.

U příležitosti 100. výročí vzniku Československé republiky mu byl in memoriam udělen Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy.

Vyznamenání

Československo: * Československý válečný kříž 1914-1918 Československý válečný kříž 1914-1918, se dvěma lipovými ratolestmi * +moresvg_|60px'> Řád sokola Řád sokola, s meči * Československá revoluční medaile Československá revoluční medaile * Československá medaile Vítězství Československá medaile Vítězství.

Česká republika:

* Stužka řádu Bílého lva první třídy Řád Bílého lva I. +more tř. (in memoriam) 2018.

Francie:

* Řád čestné legie Řád čestné legie, IV. +more třída - důstojník * Croix de guerre Válečný kříž, s hvězdou.

Jugoslávie: * Řád jugoslávské koruny Řád jugoslávské koruny, II. třídy

Rumunsko: * Řád rumunské hvězdy Řád rumunské hvězdy, s meči II. třídy

Rusko: * Řád svaté Anny Řád svaté Anny, s meči II. třídy

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://armada. vojenstvi. +morecz/predvalecna/osobnosti/2. htm]Divizní generál Karel Husárek (armada. vojenstvi. cz)[/url] * [url=http://www. vlada. cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1938-1939-csr/jan-syrovy/karel-husarek-44490/]Karel Husárek (vláda. cz)[/url] * [url=https://forum. valka. cz/topic/view/79015#290538]Válka. cz, Karel Husárek[/url].

Kategorie:Čeští generálové Kategorie:Českoslovenští ministři veřejných prací Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. +more třídy Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914-1918 Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1914-1918 Kategorie:Nositelé Řádu jugoslávské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu sokola Kategorie:Narození 31. ledna Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Narození v Čehovicích Kategorie:Úmrtí 26. července Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Paříži.