Karel X. Gustav

Karel X. Gustav (8. listopadu 1622 - 13. února 1660) byl švédský král od roku 1654 do své smrti. Byl synem Kazimíra Falcko-Zweibruckenského z rodu Wittelsbachů a princezny Kateřiny Švédské, jejímž otcem byl král Karel IX. Švédský.

Karel X. se měl původně stát manželem své sestřenice a předchůdkyně na švédském trůně Kristýny I. +more, která si ho ale vybrala jako svého nástupce i beze sňatku a po zajištění nástupnictví pro Karla abdikovala v jeho prospěch.

Válka s Polskem

10. +more června 1655 opustil Karel X. Švédsko, aby se zúčastnil války v Polsku, která se nazývá Druhou nebo Malou Severní válkou (1655-1660). V době vyhlášení války měl král k dispozici 50 000 mužů a 50 válečných lodí. Nepřátelství začalo dokonce dříve, když Švédové od července 1655 okupovali Daugavpils v Polské Livonii a polská armáda utábořená mezi Netzkými močály se dohodla na švédské ochraně palatinátů Poznaň a Kališ. Švédové se tak dostali do Varšavy bez boje a okupovali celé Velkopolsko. Polský král Jan II. Kazimír (1648-1674) z rodu Vasa musel uprchnout do Slezska.

Mezitím Karel X. zaútočil na Krakov, který po dvouměsíčním obléhání dobyl 9. října 1655

Válka s Dánskem

Problémy v Polsku - především všelidové povstání proti švédské nadvládě - způsobily, že Karel X. s uspokojením přijal zprávy o dánském vyhlášení války +more_červen'>1. června 1657. Útok Torstenssona z doby třicetileté války ho poučil, že Dánsko je nejvíce zranitelné z jihu. Zaútočil tam tedy s rychlostí, která ochromila odpor: v červnu 1657 vytáhl Karel v čele 8000 zkušených vojáků z Bydhoště v Pomořansku a dosáhl hranic Holštýnska 18. července. Dánská armáda se stáhla, a tak Švédové znovu získali Brémské vévodství. Během podzimu Karlovo vojsko obsadilo Jutsko a pevně se zde usadilo. Zdržení u pevnosti Fredericia, kde byla Karlova menší armáda zadržena od půlky srpna do půlky října, dovolilo dánskému loďstvu odrazit po dvoudenní bitvě švédskou flotilu a zabránit tak plánovanému vylodění Švédů v Dánsku. Situace švédského krále se stala kritickou.

V červenci se Dánsko a polsko-litevské království dohodly na spojenectví. Braniborsko se s ohledem na švédské potíže také přidalo na stranu Dánů a situace vypadala pro Švédy hrozivě. +more Braniborsko chtělo, aby Švédové přistoupili k jednání zprostředkovaným anglickým lordem-protektorem Oliverem Cromwellem a kardinálem Mazarinem, prvním ministrem francouzského krále Ludvíka XIV. Jednání se ale neuskutečnila, protože Švédové jednat odmítli. Karlovi se navíc podařilo 23. -24. října dobýt Fredericii a chystal se dopravit své vojsko na ostrov Fyn pomocí lodí. Ale jednodušší a levnější řešení se mu nabídlo, když v říjnu 1657 uhodily silné mrazy a brzy zamrzl Malý Belt natolik, že armáda mohla přejít po ledu.

Beltu

Pochod přes Belt

28. +more ledna 1658 dosáhl Karel Haderslevu v jižním Dánsku. Jeho meteorologové předpokládali, že za pár dní bude led na Beltu natolik silný, že bude možné po něm přejít i ve zbroji. Mráz byl nejsilnější 29. ledna a 30. ledna ráno dal král rozkaz, aby se armáda přesunula. Švédové rychle přemohli dánskou pobřežní obranu a dobyli Fyn, přičemž přišli jen o část jízdy, která zmizela pod ledem. I Karlovo vojsko v Dánsku přešlo po ledu a směřovalo ke Kodani. Karlovy jednotky totiž musely překročil Belt, což se po velice riskantní trase podařilo, aniž by ztratili jediného muže. 8. února Karel dosáhl Lollandu a Falsteru. 11. února přitáhl k Sjællandu.

Válka skončila smlouvou v Taastrupu z 18. února a mírem v Roskilde z 26. +more února 1658, v důsledku kterého Dánsko ztratilo rozsáhlá území (dánské provincie Skåne, Halland a Blekinge, ostrovy Bornholm a Hven a norské provincie Bohuslän a výběžek Trondheimu) a muselo uznat suverenitu vévody šlesvicko-holštýnsko-gottorpského.

Karel však i nadále pokračoval v bojích a napadl Dánsko znovu. +more_červen'>17. června přistál na Sjællandu a oblehl Kodaň, která se ale dokázala ubránit do té doby, než Dánům přišla na pomoc holandská flotila, jež porazila švédské lodi v bitvě u Sundu 29. října 1658. Vodní obchodní cesty na Baltu byly totiž pro Holanďany důležité a ti tak dali Karlovi jasně najevo, že nechtějí, aby Švédové ovládali jih.

Během jednání o míru se Karel X. Gustav vrátil do Švédska, kde svolal do Göteborgu v lednu 1660 jednání parlamentu. +more Zde se analyzovala pozice Švédska v rámci zmíněných mírových jednání. Za svého pobytu v Göteborgu panovník náhle onemocněl. Zpočátku to nebylo víc než nachlazení, nemoc však dospěla do zápalu plic, který vedl k otravě krve a po několika dnech v noci z 12. na 13. února 1660 král zemřel. Jeho ostatky byly slavnostně přepraveny na podzim téhož roku do hlavního města Švédska Stockholmu a zde pochovány na ostrově Riddarholmen.

Manželství a potomci

Karel Gustav X. se oženil +more_říjen'>24. října roku 1654 s Hedvikou Eleonorou Holštýnsko-Gottorpskou. Z manželství se narodil jediný syn a následník trůnu Karel XI. .

Ještě před tím, než uzavřel sňatek s Hedvikou Eleonorou, měl poměr s Brigidou Allersovou, dcerou člena královské rady a zplodil s ní nemanželského syna Gustava Carlsona (1647-1708)

Vývod z předků

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Švédští králové Kategorie:Vládci Finska Kategorie:Wittelsbachové Kategorie:Generalissimové Kategorie:Luteráni Kategorie:Pohřbení v kostele Riddarholmen Kategorie:Postavy z děl Henryka Sienkiewicze Kategorie:Úmrtí 13. +more února Kategorie:Narození 8. listopadu Kategorie:Úmrtí v Göteborgu Kategorie:Narození 1622 Kategorie:Úmrtí 1660 Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Uppsalské univerzity Kategorie:Narození v Nyköpingu.