Kategorie:Závislá území v Severní Americe

Šavu'ot ( doslova „týdny“) je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června). Připomíná den, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Desatero na hoře Sinaj - proto se též označuje jako zman matan Toratenu ( doslova „čas darování naší Tóry“). Jedná se o druhý ze tří poutních svátků, jež jsou hebrejsky souhrnně označovány jako šaloš regalim (hebrejsky , doslova „třikrát“).

Datum konání svátku se přímo odvíjí od svátku Pesach a následuje bezprostředně po konci počítání omeru. Tóra ukládá počítat sedm týdnů od oběti omer ( doslova „odříznuté klasy, snop, snopek“) přinášené na druhý den svátku Pesach a v padesátý den (7 týdnů a 1 den) slavit tento svátek. +more Toto počítání dnů a týdnů se chápe jako vyjádření přání a očekávání darování Tóry. O Pesachu byl židovský národ osvobozen od svého zotročení faraonem a o Šavu'ot mu byla darována Tóra a stal se národem zavázaným k službě Hospodinu.

Šavu'ot má mnoho aspektů, v důsledku čehož je nazýván různými jmény. V Tóře je označován jako Svátek týdnů (hebrejsky , Chag ha-šavu'ot), Svátek sklizně (hebrejsky , Chag ha-kacir) či Den prvního ovoce (hebrejsky , Jom ha-bikurim). +more Mišna a Talmud zmiňují Šavu'ot jako Aceret (hebrejsky , slavnostní shromáždění). Jelikož se Šavu'ot koná 50 dní po Pesachu, získal od křesťanů v řadě zemí označení Pentecost ( „padesátý [den]“).

Podle židovské tradice se Šavu'ot slaví v Izraeli pouze jeden den, zatímco v diaspoře (mimo Izrael) dva dny. Reformní Židé slaví svátek i mimo Izrael pouze jeden den.

Souvislost se sklizní

Kromě významnosti, coby svátek připomínající darování Tóry na hoře Sinaj, se s tímto svátkem v Izraeli pojí období sklizně obilí. V biblických dobách trvala sklizeň obilí sedm týdnů a byla obdobím radosti a veselí. +more Začínala během Pesachu sklizní ječmene a končila o Šavu'ot sklizní pšenice. Šavu'ot je tedy závěrečný svátek sklizně obilí, obdobně jako je osmý den svátku Sukot závěrečný svátek sklizně ovoce. Během existence jeruzalémského Chrámu se o Šavu'ot přinášela oběť dvou bochníků kynutého chleba.

Obřad bikurim

Šavu'ot byl rovněž prvním dnem, kdy mohli jednotlivci přinést bikurim (první ovoce) do jeruzalémského Chrámu. Jako bikurim bylo přineseno sedm druhů, kterými podle Tóry oplývá země izraelská, a to: pšenice, ječmen, vinná réva, fíky, granátová jablka, olivy a datle. +more V převážně rolnické společnosti starověkého Izraele židovští sedláci uvazovali na svých polích stéblo rákosu kolem prvního zrajícího plodu zmíněných sedmi druhů. V době sklizně pak plody označené rákosem byly utrženy a uloženy koše pleteného ze zlata a stříbra. Koše pak byly naloženy na voly, jejichž rohy byly pozlaceny a ozdobeny girlandami z květů a kteří byli vedeni ve velkém procesí do Jeruzaléma. Když sedláci během procesí procházeli městy a vesnicemi, byli doprovázeni hudbou a průvody.

Etymologie

V hebrejštině znamená slovo „Šavu'ot“ „týdny“ a označuje sedm týdnů, během kterých Židé putovali z Egypta až pod horu Sinaj. Pokud Pesach symbolizuje vysvobození fyzické, z otroctví samovládce, pak Šavu'ot symbolizuje vysvobození duchovní, zpod jha modloslužby. +more Právě přijetím Tóry na Sinaji bylo dovršeno vykoupení Izraele z Egypta a Izrael se stal vyvoleným národem jediného Boha. Darování Tóry není pouze milníkem v židovské historii, učenci je přirovnáváno ke svatbě mezi Izraelem a Bohem a tento svazek trvá dodnes. Na Šavu'ot si znovu a znovu Židé připomínají povinnosti, které z takového vztahu vyplývají.

Tóra má dvě části - psanou a ústně tradovanou. Psaný zákon obsahuje Tóru, Proroky (Nevi'im) a Spisy (Ktuvim). +more Spolu s psanou Tórou byl Mojžíšovi na Sinaji darován i ústní zákon, který doplňuje a vysvětluje psaný zákon. Tato část zákona byla předávána ústně z generace na generaci až do doby tanaitů, kdy zachované tradice byly sepsány v Mišně. Ani tehdy však ústní výklad tradice nezanikl a dále pokračoval a pokračuje až do dnešních dnů.

Židovští učenci tvrdí, že: „Bůh se dívá do Tóry a tvoří svět. “ Je také psáno, že: „Pro Tóru byl stvořen svět. +more“ Učíme-li se Tóru a plníme její příkazy, dáváme světu smysl, protože plníme záměr Stvoření.

Když se Bůh zjevil na Sinaji, slyšel židovský národ Desatero přímo z Božích úst:

* Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. * Nebudeš mít jiného boha mimo mne. +more * Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. * Nevezmeš Boží jméno nadarmo (naprázdno) * Pamatuj den Šabatu, abys jej světil. * Cti otce svého a matku svou. * Nezavraždíš. * Nesesmilníš. * Nepokradeš. * Nevydáš křivého svědectví * Nezatoužíš po domě bližního svého, po manželce jeho ani po ničem, co náleží bližnímu tvému.

Podle jednoho výkladu nabízel Bůh Tóru i jiným národům. Ezau ji nepřijal, protože se odmítl vzdát zabíjení. +more Lotovi potomci ji nepřijali kvůli tomu, že se odmítli vzdát smilstva. Pouze Mojžíš ji bez výhrady přijal.

Zvyky

zdobení interiéru synagógy zelení rostlin * celonoční studium Tóry - tzv. tikun lejl šavu'ot * konzumace medových a mléčných jídel (palačinky nejlépe s tvarohovou náplní, medové koláčky, tvarohové koláče, pudink, zmrzlina, jogurt, termix, sýr apod. +more) a mléčných nápojů (nealkoholický koktejl, kapučíno, kakaový nápoj, kefír apod. ) * recitace svátečních pijutů Akdamut milin a Jeciv pitgam, * čtení svitku Rút.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090315013604/http://www. fzo. cz/sva11. do]Federace židovských obcí - Šavu'ot[/url] * [url=http://archiv. eretz. cz/. p=5670]Eretz. cz - Několik slov k svátku Šavuot[/url] * [url=https://karaiteomer-cz. estranky. cz/]Počítání Omeru podle tradice egyptských karaimů[/url].

Kategorie:Židovské svátky Kategorie:Hebrejská slova a fráze