Cesko.wiki Klamovka (Praha)
Author
Albert Flores.jpg)
Historie
Stojí na místě bývalých vinic. Ty zde nechal založit již římský císař a +moreČeští_králové_(1198-1918)'>český král Karel IV. v těsné blízkosti někdejších pražských hradeb. Stávala zde pravděpodobně malá hospodářská usedlost vybavená viničným lisem. Vinice s usedlostí spadaly pod kartouzský klášter. V průběhu dějin a všelikých válečných událostí i dobových zvratů usedlost různě měnila své majitele. Z 15. století pak pochází místní název Oslice, to podle jednoho z majitelů usedlosti, jenž prý také vlastnil na Staroměstském náměstí dům, který se jmenoval "U Oslů". Současný název Klamovka pochází od šlechtického rodu hrabat Clam-Gallasů, která tuto nemovitost získala do svého majetku někdy v polovině 18. století. Clam-Gallasové pak zde postavili jednopatrovou usedlost v barokním slohu. Jednalo se vlastně o větší vilu či malý výletní zámeček opatřený mansardovou střechou. Kolem zámečku pak nechali vysázet listnaté stromy tak, aby vznikl anglický park. Ten byl později doplněn dalšími drobnými romantickými stavbami v areálu parku.
Park
Novogotický altán Klamovka, vpravo kupole chrámku noci +morejpg|náhled|upright'>Rokokový skleník, Podbělohorská 3153/3a Dnešní vstup do parku z Plzeňské ulice pak pochází z roku 1752. Stojí zde také malý kostelík Nanebevzetí Panny Marie, který byl vystavěn v témže roce přestavbou původní barokní kapličky pocházející někdy z konce 17. století. Nad kostelíkem se pak nalézá novogotický altán vybudovaný roku 1820. Altán byl nedávno nově rekonstruován a slouží nyní jakožto výstavní síň. Výše nad ním se nachází Chrámek noci pocházející z konce 18. století. Jedná se o menší centrální objekt, který má zasklené otvory ve své kopuli, což prý mělo vyvolávat optickou iluzi hvězdné oblohy. Dále nad ním je umístěn jiný zahradní altán v pozdně barokního původu pocházející také ze 2. poloviny 18. století, nyní je někdejší altán používán jakožto ateliér. V parku kdysi Clam-Gallasové chovali smečku vlků i s medvědy. Hrabě Eduard Clam-Gallas, slavný generál císařských vojsk, v parku postavil malý pomníček, jenž měl připomínat jeho oblíbeného vojenského koně. Obdobně pak kněžna Kristina Colloredo-Mansfeldová dala koncem 18. století postavit další malý pomníček své milé rajce (což byl malý ozdobný pták), která pocházela až z tehdy velice daleké a exotické země, Brazílie.
19. století
Velký rozkvět zámeckého parku nastal v polovině 19. +more století zásluhou místního zahradníka. Jednalo se o pana Josefa Blechu, který byl také znám jakožto úspěšný pořadatel velké květinové výstavy v tehdejší Praze. Po něm zde také jako zahradník působil i syn české spisovatelky Boženy Němcové Karel. V neděli a ve svátky býval park otevřený pro veřejnost. V roce 1895 park i s nemovitosti v něm umístěnými zakoupil košířský starosta Matěj Hlaváček. Ten zde otevřel novou zahradní restauraci doplněnou o taneční sál. Právě v tomto sále pak v roce 1904 provozoval pan Dismas Šlambor (známější pod pseudonymem Viktor Ponrepo) po několik týdnů svůj slavný kinematograf. Matěj Hlaváček, aby usnadnil Pražanům přístup do parku a do zámečku, provozoval nejprve z Anděla omnibusovou dopravu a poté nechal za vlastní peníze postavit ve stejné trase elektrickou dráhu ze Smíchova do Košíř. Tím se ovšem dost zadlužil a protože své podnikatelské dluhy nemohl řádně splácet, spáchal roku 1897 sebevraždu. V polovině 20. let 20. století byly na části pozemku vybudovány obytné domy, ve 30. letech byla restaurace přebudována na tělocvičnu místního Sokola. Okolo bylo vytvořeno venkovní cvičiště, společně s nimi zde vznikly první kryté tenisové kurty v Československu. Známé jsou odtud filmové záběry tenisových exhibicí dvojnásobného mistra světa Karla Koželuha a univerzálního sportovce herce Vlasty Buriana. V zámečku dnes sídlí Klub Klamovka a ten dodnes slouží pražské mládeži.
Restaurace
Po druhé světové válce byla v objektu sokolovny zřízena pivnice, která se v období normalizace stala poutním místem příslušníků pražského undergroundu. K atrakcím této hospody patřila kolorovaná fotografie ženy známá jako „Košířská Madona“, jejímž autorem byl Fred Kramer. +more Obrázek Madony se později stal charakteristickým symbolem časopisu Revolver Revue, jehož redaktoři byli štamgasty Klamovky.
Galerie
Podbělohorská, kaple Nanebevzetí Panny Marie. jpg|Kostelík Nanebevzetí Panny Marie u usedlosti Klamovka Klamovka, Chrámek noci (01). +morejpg|Chrámek noci a poznání File:Praha, Košíře, Klamovka, sousoší. JPG|Rodina, sousoší od Karla Velického Praha, Smíchov, Klamovka, socha. JPG|Pomník závodnímu koni Casselovi a restaurace se sokolovnou Praha, Smíchov, Klamovka, Sokol II. JPG|Sokolovna s restaurací na místě původního zámečku Praha, Smíchov, Klamovka, park II. JPG|Stromy v parku.
Odkazy
Reference
Literatura
LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. . S. 142 - 144.
Související články
Clam-Gallasovský palác (Praha) * Matěj Hlaváček * Seznam pražských usedlostí
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20151126180148/http://langweil. info/index. php/200711294818/Klamovka. html]Usedlost Klamovka na Langweil. info[/url] * [url=http://www. prague. eu/cs/objekt/jidlo/318/zahradni-restaurace-klamovka. back=1]Zahradní restaurace Klamovka na oficiálním turistickém portálu hlavního města Prahy[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/historie/_zprava/pribehy-prazskych-zahrad--1622583]Příběhy pražských zahrad. [/url] Pořad Českého rozhlasu Plus, historie parku na Klamovce.
Kategorie:Parky v Praze Kategorie:Kulturní památky na Smíchově Kategorie:Usedlosti na Smíchově Kategorie:Rokokové stavby v Česku