Medvědovití

Medvědovití (Ursidae) jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. Na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku se vyskytuje medvěd brtník (Ursus arctos arctos); zaznamenán byl i v Čechách.

Popis

Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. +more Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace.

Medvědovití velmi dobře šplhají. Chodí pomalu, při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale dokáží výrazně zrychlit, příp. útočí bleskově.

Na svoji velikost jsou medvědi relativně mrštnými a obratnými tvory. Velkou část jejich domnělé tloušťky způsobují tukové zásoby, chránící před chladem a poskytující energetické zásoby. +more U medvěda ledního se jedná až o 10 cm silnou vrstvu.

Potrava

Medvědovití jsou všežravci, potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně ryb, měkkýšů, členovců, kroužkovců, příp. zdechlin) a rostliny a jejich části (kořeny, bobule). +more Výhradně na maso se specializuje medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně býložravec a potravní specialista - živí se bambusovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne (medvěd malajský v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením.

Původ

Předkem současných medvědů je oligocénní šelma rodu Cephalogale dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. +more V průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.

Klasifikace

Podčeleď: pandy (Ailuropodinae) ** Rod Ailuropoda *** panda velká (Ailuropoda melanoleuca) * Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae) ** †Arctodus *** medvěd krátkočelý (Arctodus simus) - vyhynulý *** Arctodus pristinus - vyhynulý ** †Arctotherium *** Arctotherium brasilense - vyhynulý *** Arctotherium latidens - vyhynulý ** Tremarctos *** medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus) * Podčeleď: medvědi (Ursinae) ** Helarctos *** medvěd malajský (Helarctos malayanus) ** Melursus *** medvěd pyskatý (Melursus ursinus) ** Ursus *** medvěd baribal (Ursus americanus) *** medvěd hnědý (Ursus arctos) *** medvěd lední (Ursus maritimus) *** medvěd ušatý (Ursus thibetanus) *** Ursus deningeri - vyhynulý *** Ursus etruscus - vyhynulý *** Ursus minimus - vyhynulý *** medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) - vyhynulý

Odkazy

Reference

Literatura

ANDĚRA, Miloš a HORÁČEK, Ivan. Poznáváme naše savce. +more 2. , přeprac. vyd. Praha: Sobotáles, 2005. 327 s. . * ČERVENÝ, Jaroslav; BARTOŠOVÁ, Dana; ANDĚRA, Miloš & KOUBEK, Petr. Současné rozšíření medvěda hnědeho (Ursus arctos) v České republice. Lynx: mammaliologické zprávy: nová série. 2004, sv. 35, s. 19-26. ISSN 0024-7774. * GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. . * HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl. , 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4. * KUNC, Ludvík. Pozor, medvěd. Koktejl [online]. 2002, č. 10 [cit. 14. 10. 2018]. ISSN 1801-1144. Dostupné z: http://www. czech-press. cz/index. php. option=com_content&view=article&id=2034:pozor-medvd-sp-1083441461&catid=1623&Itemid=148 * Medvědi: od mírumilovných pand až po neohrožené medvědy lední. Praha: IMP, ©2008. 192 s. Život zvířat. .

Externí odkazy

[url=http://www.medvede.sk]Slovenský projekt na záchranu medvědů[/url]

Kategorie:Šelmy