Cesko.wiki Klek
Author
Albert FloresKlek) je sporným územím
){kind=link}
Klek je poloostrov u Jaderského moře, který z větší části patří Bosně a Hercegovině a z menší části pak Chorvatsku. Chorvatská část, vlastně samotná špice poloostrova, je předmětem sporu, protože si ji nárokuje i Bosna.
Poloostrov Klek je dlouhý okolo 6,5 km a ve své prostřední části široký 600 m. Uzavírá malý záliv naproti Neumu, který je rovněž součástí BiH. +more Kolem Kleku samotného se pak nachází mnoho malých ostrovů, například Veliki Školj a Mali Školj, které připadají BiH, byť je parlament BIH nikdy neuznal za součást území státu. Souběžně s Klekem, za Malostonským zálivem probíhá velký poloostrov Pelješac (podobného tvaru jako Klek), který už celý patří Chorvatsku.
Administrativní určení
Ta část Kleku, která patří Bosně a Hercegovině, je součástí opčiny Neum a podle Daytonské dohody byla přidělena Federaci Bosny a Hercegoviny. Nyní je součástí Hercegovsko-neretvantského kantonu. +more Chorvatská část Kleku je součástí Dubrovnicko-neretvanské župy.
Historie
Poloostrov Klek, ale i Neum, byly součástí republiky Dubrovník celé do roku 1718. Poté je požarevackým mírem postoupila Osmanské říši. +more Vysoko nad Klekem se tyčí zříceniny hradu Smrdengrad (též Smredeljgrad), který podle pověsti dostal své jméno v době válek s Turky, kdy Turci při dobývání hradu utrpěli velké ztráty a jejich těla šířila po okolí velký zápach. Nedaleko je nekropole s náhrobními kameny - stećky.
Klek, spolu s celou Bosnou a Hercegovinou, se nakonec stal roku 1878 součástí Rakousko-Uherska. Výběžkem Bosny a Hercegoviny v rámci Jugoslávie byl až do roku 1992 (s výjimkou druhé světové války, kdy jej obsadilo fašistické Chorvatsko) a dnes patří nezávislému bosenskohercegovinskému státu jako jedno z mála míst, kde má přístup k moři.
