Cesko.wiki Pelješac
Author
Albert FloresPoloha Pelješacu Hornatá krajina v okolí vesnice Brijesta Pelješac je 65 km dlouhý poloostrov v jižní Dalmácii v Chorvatsku, druhý největší v zemi. Jméno Pelješac je pravděpodobně odvozeno od jména kopce nad městem Orebić, který se nazývá Pelisac. Pro poloostrov se jedná o poměrně nové jméno, neboť v průběhu dějin byl označován jinými názvy (Stonski krys, Puncta Stagni, Ponta di Stagno a Sabioncello). Hlavním městem Pelješacu je Ston s mohutnými hradbami postavenými za Dubrovnické republiky, které jsou druhými nejdelšími hradbami v Evropě. Také se zde nachází možná jedna z nejstarších solných tabulí v této části světa. Od vnitrozemí je oddělen Malostonským zálivem.
Nejvyšším bodem poloostrova je vrchol Sveti Ilija s nadmořskou výškou 961 m n. m, který se nachází v západní části ostrova, nedaleko města Orebić.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo je chorvatské národnosti. Počet obyvatel se dlouhodobě pohybuje okolo 10 tisíc lidí a klesá. +more Historicky se obyvatelstvo Pelješace vystěhovávalo do zahraničí, především do Rakouska a USA.
Většina obyvatel se živí v současné době turistikou, tradiční je rovněž výroba olivového oleje, chov mořských mlžů a ovcí. Turistický průmysl se na Pelješacu rozvíjí od 60. +more let 20. století.
Historie
První zmínky o Pelješacu jsou známy již z doby antického Řecka. V roce 1333 koupila poloostrov od Srbska Dubrovnická republika. +more V roce 1806 jej obsadilo Francouzské císařství, o dva roky později byl začleněn do Illyrských provinicií. Roku 1815 jej získalo Rakouské císařství, od roku 1867 byl součástí předlitavské části monarchie. V letech 1918-1991 byl Pelješac součástí Jugoslávie. Během druhé světové války byl okupován fašistickou Itálií.
Pelješacký most
Dodatečné spojení mezi Pelješacem a pevninou je vytvořeno prostřednictvím Pelješackého mostu. Most fyzicky propojuje jižní chorvatskou enklávu okolo Dubrovníku, která je od zbytku státu oddělena úzkým pruhem Bosny a Hercegoviny.