Klementina Kalašová

Život

Klementina Kalašová v úloze Orfea z opery Gluckovy. New York, 1882

Rodina

Narodila se v rodině MUDr. Martina Kalaše a jeho ženy Marie Amálie, rozené Bernardové, v domě čp. +more 22 v Horních Beřkovicích. Dr. Kalaš byl osobním lékařem hrabat Desfours-Walderode na tomto panství. Klementina měla čtyři sestry a bratra, který zemřel v dětském věku. Z jejích sester jsou známé spisovatelka Marie Kalašová (1854-1937) a malířka Zdeňka Kalašová (1857-1924). Rodina se přestěhovala do Roudnice nad Labem, kde Klementina navštěvovala školu. Spolu se sestrami se věnovala hudbě, kreslení a poesii.

Vzdělání

Odešla do Prahy studovat hru na klavír u Bedřicha Smetany. Ten rozpoznal její talent a záhy jí doporučil studium zpěvu. +more Studovala u Františka Pivody v jeho pěvecké škole v letech 1866-1868. Pivoda ji pak doporučil slavnému učiteli zpěvu Francescu Lampertimu v Miláně, u kterého studovala v letech 1868-1870. Po návratu do Prahy se ucházela o angažmá v souboru Prozatímního divadla, ale nebyla přijata. V Praze tou dobou pobýval knížete Golicyn, zástupce carských divadel, a ten ji pozval do Petrohradu. Zde studovala na konzervatoři u švédské zpěvačky Henrietty Nissen−Salomon.

Při návštěvě Prahy v roce 1871 vystoupila na koncertu v Prozatímním divadle ve prospěch Ženského výrobního spolku dne 22. listopadu 1871 (Záměr umělkyně vystoupit ve prospěch spolku byl oznámen na valné hromadě dne 18. +more října a noviny o něm informovaly 22. října. V některých publikacích (například Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla) je datum 22. října uváděno jako datum koncertu, tato informace ale není pravdivá. Program koncertu byl oznámen např. v Národních listech dne 21. listopadu 1871. Orchestr Prozatímního divadla řídil Bedřich Smetana. Recenze koncertu byla otištěna v Národních listech o týden později. ).

Další koncert, na kterém vystoupila s písní Leonarda Lea a s árií z Händelovy opery Rinaldo se odehrál 6. ledna 1872 na Žofíně.

Kariéra

Carlos Gomes +morejpg|náhled'>Divadlo São João Salvador Bahia, kde Klementina Kalašová slavila jeden ze svých mnoha brazilských triumfů. Prvním úspěchem bylo koncertní vystoupení s Antonem Rubinsteinem v Moskvě. Jejím operním debutem byla v roce 1874 na popud Eduarda Nápravníka role Ratmíra v opeře Ruslan a Ludmila Michaila Ivanoviče Glinky. Dále zpívala roli Váni v opeře Život za cara . Sklidila u publika veliký úspěch a měla přislíbenu smlouvu na tři roky. Kvůli divadelním intrikám se ale podpis smlouvy oddaloval a Klementina raději odjela do Londýna, kde získala angažmá u italské opery v Covent Garden (1874-1877). Zde se prosadila do hlavních rolí (například v rolích Carmen - Carmen, Ortrud - Lohengrin, Azucena - Trubadúr, Orfeus - Orfeus a Eurydika). V roce 1877 dostala nabídku k vystupování v milánské La Scale. Zde se setkala s Terezou Stolzovou, která ji představila Giuseppe Verdimu (přidělil jí altový part ve svém Requiem). Společně se Stolzovou ale nikdy na jevišti nevystoupila. Pohostinně vystoupila také v Benátkách, v Parmě, ve Florencii, v Bologni, v Padově, v Římě, v Neapoli, v Egyptě (Alexandrie) a podnikla evropské turné. V Praze vystoupila v září a říjnu 1879 v Prozatímním divadle v rolích: 25. září 1879 Azucena (Verdi: Trubadúr), Orfeus (Gluck: Orfeus a Euridika) a Ratmír (Glinka: Ruslan a Ludmila).

Koncem roku 1880 odcestovala na několikaměsíční turné nejprve do Jižní Ameriky a později do Spojených států amerických. Zde vystupovala s italskou operní společností, kde zpívala i jedna z nejpřednějších italských sopranistek té doby Adelina Patti. +more Navštívila mimo jiné města Filadelfia, Chicago, Saint Louis, Cincinnati, Detroit, Buffalo, Rochester, Washington, Baltimore.

V Chicagu mimo jiné zpívala pro krajanské publikum na Sokolském plesu. Přednesla píseň Kde domov můj a několik dalších písní.

Na jaře 1882 se vracela do Evropy. Během cesty obdržela nabídku od hudebního skladatele a divadelního ředitele Carlose Gomese na turné po Brazílii. +more Téhož roku tam odplula a její vystupování bylo přijato brazilským publikem s nadšením.

Na počátku roku 1883 vystupovala v Berlíně a pak se přes Prahu vrátila do Milána. Zde jí ředitel Národního divadla F. +more A. Šubert nabídl dvouletou smlouvu na vystupování v Národním divadle v Praze. Členkou souboru ND byla od 15. srpna 1883 do 30. září 1884. Od smlouvy sama ustoupila, protože se cítila málo obsazována a nedostala slíbené role v operách Carmen, Dimitrij či Norma. V Praze získala řadu přátel, mezi které patřili Vojta Náprstek s manželkou Josefou, Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer či Josef Lev. Ani jejich vliv nedokázal intriky v Národním divadle změnit.

Následovalo její celoevropské turné, kdy vystupovala v Itálii (Neapol, Parma, Milán), ve Španělsku, v Anglii, v Německu a ve Francii. V druhé polovině roku 1888 dostala od Carlose Gomese nabídku na druhé turné po Brazílii, kterou přijala a odcestovala s Gomesovou operní společností opět do Jižní Ameriky. +more Během turné navštívila státy Pará, Manaus, Maranhão, Pernambuco a Bahia. Ve městě Bahia se nakazila žlutou zimnicí a podlehla jí 13. června 1889. Byla pohřbena na hřbitově Cemitério Quinta dos Lázaros, v části Monte Pio dos Artistas. Její hrob objevil během své první cesty do Jižní Ameriky v letech 1901-1902 Alberto Vojtěch Frič, a to patrně na žádost Josefy Náprstkové. Té pak o tom podává podrobnou zprávu v dopisu ze dne 31. července 1902. Tento dopis vyvrací legendu, že náhrobek nalezl náhodou, když zkoumal květenu na místním hřbitově. K dalšímu znovunalezení hrobu došlo v padesátých letech 20. století, kdy jej nalezl Walter Alburquerque Mello (*1928, zakladatel Archivo Publico v hl. městě Brasília).

Památka Klementiny Kalašové

+moreJPG|náhled'>Pomník zpěvačky Klementiny Kalašové v Horních Beřkovicích. * 1889 Jaroslav Vrchlický napsal na její památku knihu básní È morta. * 1890 Při České akademii věd a umění byla zřízena nadace k uctění památky Klementiny Kalašové. O její založení se zasloužila její matka. * 2015 ** 11. června 2015 proběhl v Salvadoru koncert k připomenutí památky Klementiny Kalašové, na kterém vystoupila česká zpěvačka Edita Randová. Orquestra Sinfônica da Bahia dirigoval Helder Trefzger. Současně zde byla odhalena pamětní deska od Davida Vávry. ** 6. září 2015 přednesla prof. Bohumila Araújo z Universidade Federal da Bahia přednášku o Klementině Kalašové na semináři k dějinám divadla São João da Bahia, Teatro Castro Alves, Salvador.

Beletristické zpracování jejího života

Tato kniha obsahuje řadu věcných chyb (rok a délka pobytů Klementiny Kalašové v jednotlivých působištích, Kalašová a Stolzová se znaly a setkaly, ale nikdy společně nevystupovaly apod. ). +more Tyto mýty jsou přebírány později do dalších prací o Kalašové. * V dokumentačně podloženém románu vypráví Julius Zeyer Zdence Braunerové o své korespondenci s Kalašovou a o jejích úspěších v Brazílii.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. rozhlas. +morecz/toulky/vysila_praha/_zprava/949-schuzka-na-kridlech-zpevu-proletla-celym-svetem--1249047]Toulky českou minulostí 949. schůzka: Na křídlech zpěvu prolétla celým světem[/url].

Kategorie:České operní pěvkyně Kategorie:Mezzosopranistky Kategorie:Narození v roce 1850 Kategorie:Narození 9. +more září Kategorie:Narození v Horních Beřkovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Úmrtí 13. června Kategorie:Úmrtí v Brazílii Kategorie:Ženy Kategorie:Zemřelí na žlutou zimnici Kategorie:Pohřbení v Brazílii.