Klučov (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Tvrziště Na Valech je pozůstatek zaniklého zámku v Klučově v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Jeho předchůdcem byla tvrz založená ve třináctém století, která bývala vrchnostenským sídlem malého panství. V roce 1558 ji koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic a přestavěl ji na renesanční zámek. Po roce 1622 se hlavním panským sídlem stal Kostelec nad Černými lesy a klučovský zámek začal chátrat. Postupně se dostal do velmi špatného stavu, až byl roku 1782 zbořen. Dochované tvrziště s torzem ohradní zdi je chráněno jako kulturní památka.

Historie

Předchůdcem klučovského zámku bývala tvrz, archeologicky doložená ve třináctém století. Jejím majitelem mohl být roku 1250 zmiňovaný Oldřich z Klučova. +more Po něm následovali vladykové Jakuš, Jindřich a Jan zmiňovaní v roce 1295. Roku 1318 ve vsi sídlil Ctibor a opět let později dvořan Hrabiše s manželkou Bohuslavou, dcerou Soběslavy z Klučova.

Další majitelé vsi patřili k rodu s erbovním znamením jakéhosi ptáka (snad holubice). Jeho členem byl Pešek z Klučova, který vlastnil také Přišimasy, Poříčany, Nehvizdy a Jirny. +more Pešek zemřel po roce 1372 a majetek zdědili jeho synové Mikuláš a Štěpán, kteří se rozdělili o majetek. Klučov připadl Štěpánovi, který zemřel 27. října 1380 a byl pohřben v Sadské. Potomkem jednoho z bratrů byli Petr, který v letech 1388-1419 sídlil na Tuchorazi, a Jan, držitel Klučova. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století Jan z Klučova podporoval krále Václava IV. Postupně rozprodával různé části panství, až nakonec prodal i Klučov, a ještě v roce 1419 žil ve Škvorci.

Novým majitelem Klučova se někdy v letech 1416-1418 stal Mikeš Divůček z Jemniště, ale brzy statek prodal Vilémovi z Kounic či Konic. Vilém na začátku husitských válek bojoval na katolické straně, ale v dubnu roku 1421 vojsko pražanů oblehlo klučovskou tvrz, donutilo Viléma přijmout podobojí a přidat se tak na stranu husitů.

Vilém z Kounic roku 1478 odkázal svůj majetek Petrovi ze Lstiboře, který se stal předkem rodu Kamýckých ze Lstiboře. Klučov po jeho smrti okolo roku 1493 připadl sirotkům, z nichž se správy panství ujal Jan. +more Dělil se o ně s Mikulášem z Dražovic a roku 1540 tvrz prodali Michalu Slavatovi z Chlumu. Michal Slavata v roce 1533 odkázal Klučov manželce Elišce Pňovské ze Sovince, ale jen na dobu jejího života.

Po Eliščin smrti v roce 1544 byl Klučov připojen ke kosteleckému panství. To bylo Diviši Slavatovi zkonfiskováno za účast na stavovském povstání v roce 1547. +more Král Ferdinand I. roku 1558 tvrz a vesnici Klučov s poplužním dvorem a dvěma dalšími vesnicemi prodal Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic. Ten přestavěl starou tvrz na renesanční zámek (hypoteticky podle návrhu architekta Ulrica Aostalliho).

Sídlo bylo dlouho udržováno v dobrém stavu navzdory tomu, že vrchnost jej trvale neobývala. Popis ze začátku sedmnáctého století na zámku uvádí velkou světnici, fraucimor, několik menších světnic, kuchyni a kovárnu. +more Když v roce 1622 kostelecké panství koupil Karel z Lichtenštejna, začala zámecká budova chátrat. Podle popisu z roku 1661 byl příkop zarostlý rákosím, cihelná a částečně šindelová střecha poškozená, klenuté místnosti pusté a pokoje v prvním patře, s výjimkou jednoho, neobyvatelné. V roce 1766 rozhodla správa kosteleckého panství o demolici a roku 1782 byl zámek zbořen. Dochovalo se pouze tvrziště obehnané příkopem.

Stavební podoba

Po klučovském sídle se dochovalo tvrziště typu motte na severním okraji hospodářského dvora. Součástí památkově chráněného areálu jsou pozůstatky renesanční ohradní zdi s arkádovými nikami.