Klára Zetkinová
Author
Albert FloresKlára Zetkinová byla německá marxistická politička a feministka, známá svou bojovností za ženská práva. Narodila se v roce 1857 ve Wiedřehně v Sasku jako dcera učitele. Od mládí se angažovala v sociálně demokratickém hnutí a později se stala vlivnou členkou Německé sociálně demokratické strany (SPD). Byla jednou z prvních žen v Německu, která se stala členkou parlamentu. Zetkinová se zabývala především téměř každodenními problémy dělnic a pracujících žen. V roce 1889 se podílela na vzniku Mezinárodního sdružení dělnických žen (IWSA) a stala se jednou z jeho předních členek. Byla také organizátorkou Mezinárodních žen, který od roku 1910 slaví Mezinárodní den žen. Klára Zetkinová se také angažovala ve vydávání časopisu „Die Gleichheit“, který se zaměřoval na ženská práva a feministické myšlení. Kromě toho byla také různými způsoby zapojena do marxistického hnutí. Podílela se na zlepšování práv dělníků a propagaci levicových idejí. Její nejznámější dílo je kniha „Ženská otázka, sociální demokracie a ženská hnutí“, která se stala klasikou marxistické feministické literatury. Klára Zetkinová zemřela v roce 1933 ve stuttgartské nemocnici ve věku 75 let. Je dodnes považována za jednu z nejvýznamnějších a inspirativních postav ženského hnutí. Její práce a odkaz zůstávají důležitými zdroji inspirace pro boj za rovnost pohlaví a sociální spravedlnost.
Klára Zetkinová (německy Clara Zetkin; 5. července 1857, Wiederau, Saské království - 20. června 1933, nedaleko Moskvy, Ruská socialistická federativní sovětská republika) byla prominentní německá socialistická politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva. Byla členkou Sociálně demokratické strany Německa (SPD) až do roku 1917, kdy se připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně Německa (USPD). Byla členkou parlamentu v období Výmarské republiky (1920-1933). Byla významnou postavou mezinárodního feminismu.
Životopis
Karl Pinkau: Clara Zetkinová (1857-1933)
Byla dcerou učitele a sama se nejprve věnovala učitelskému povolání. Od poloviny 70. +more let 19. století se také zapojila do feministického hnutí (Allgemeinen Deutschen Frauenvereins - Všeobecného spolku žen Německa) a postupně se i zapojovala do socialistického hnutí. V roce 1878 přerušila kontakty s rodinou a vstoupila do SAP, socialistické strany, předchůdkyně pozdější SPD, jež byla v témž roce zakázána německým kancléřem Otto von Bismarckem. Odešla do exilu do Švýcarska, kde se mj. potkala s ruským revolucionářem Ossipem Zetkinem, v roce 1882 do Paříže. I když nebyli manželé, Clara převzala jeho příjmení a porodila mu dvě děti. Po jeho smrti roku 1889 se Clara roku 1899 provdala za malíře Friedricha Zundela, s kterým zůstala až do roku 1928, po celou dobu používala příjmení Zetkinová.
V Paříži se aktivně zapojila do příprav a vzniku Druhé internacionály, kde se hlavně zasazovala za přijetí rovných práv pro ženy v oblasti profesní a sociální. Do Německa se vrátila po zrušení antisocialistických zákonů v roce 1891, vydávala časopis - feministickou revue Die Gleichheit (Rovnost) a neúnavně se zasazovala o přijetí volebního práva pro ženy. +more V roce 1907 se účastnila první mezinárodní konference žen - socialistek ve Stuttgartu a v roce 1910 druhé mezinárodní konference žen - socialistek v Kodani. Po roce 1914 aktivně vystupovala proti válce, byla blízkou spolupracovnicí Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta.
Poté, co byla do roku 1917 členkou levého křídla SPD, se přidala k USPD (pacifistům) (Nezávislá sociálně-demokratická strana Německa, Unabhängige Sozialdemokratische Partei Deutschlands) a nakonec k revolučnímu proudu, z kterého vzešla Liga spartakovců. Z uvedeného proudu se v průběhu německé revoluce zrodila Komunistická strana Německa (KPD), za níž byla Clara Zetkinová v době Výmarské republiky v letech 1920-1933 poslankyní v Reichstagu.
Po převzetí moci nacisty byla donucena emigrovat do SSSR. Zemřela po několika týdnech exilu v Moskvě. +more Její názory zůstaly konstantní a neslučovaly se zcela s názory tehdejšího vedení SSSR (včetně Stalina). Hrob Clary Zetkinové se nachází u Kremelské zdi na Rudém náměstí.
V roce 1927 byla oceněna Řádem rudého praporu a v roce 1932 Řádem Lenina.
Externí odkazy
Kategorie:Narození 5. +more července Kategorie:Úmrtí 20. června Kategorie:Narození v roce 1857 Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Němečtí revolucionáři Kategorie:Němečtí politici Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu Kategorie:Pohřbení u Kremelské zdi Kategorie:Ženy Kategorie:Feministky.