Klášter Reichenau

Poloha ostrova Reichenau na Bodamském jezeře Legenda: žlutá - Německo, zelená - Švýcarsko Klášter Augia na ostrově Reichenau na Bodamském jezeře byl založen misijním biskupem Pirminem roku 724, stal se významným říšským opatstvím a kulturním centrem v jižním Německu. Od roku 1540 byl priorátem kostnického biskupství, zrušen byl během německé sekularizace roku 1803.

V roce 2000 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Stručná historie kláštera

Evangeliář císaře Oty, reichenauská klášterní škola, okolo roku 1000

Počátky kláštera v oblasti Alamanie jsou spojeny s postavou misijního biskupa Pirmina pravděpodobně irského původu. Zakládací listinu kláštera z 24. +more dubna 724 rekonstruoval K. Brandi. V karolinské době nastala "zlatá doba" Reichenau, která začala v době opata Walda († 814). Tehdy se opatství dostalo pod ochranu franských panovníků a stalo se zakladatelem klášterní školy učenců. Opat Hatto I. (806-823) dal postavit chrám zasvěcený Panně Marii v dnešním Mittelzellu. Z 9. století pochází Kniha reichenauského bratstva a klášterní plán ze St. Gallen. Tehdy také reichenauský opat a mohučský biskup Hatto III. (888-913) založil kostel svatého Jiří v dnešním Oberzellu. Slavným opatem této doby je také Walafrid Strabo (842-849).

Druhá doba rozkvětu nastala v době ottonské (10. -11. +more století), kdy byl klášter vybaven četnými privilegii (imunity, osvobození od cla, svobodná volba atd. ) Tato doba je reprezentována opaty Witigowem (985-997), Immo (1006-1008) a Berno (1008-1048), kteří začlenili klášter do reformního hutí Gorze. V této době v klášteře působilo významné skriptorium a malířská dílna, do této doby spadají i nástěnné malby v kostele sv. Jiří v Oberzellu. V klášteře působil spisovatel a skladatel Heřman z Reichenau a jeho žák Bertold z Reichenau.

Doba bojů o investituru v 11. +more a 12. století znamenala úpadek klášterního života, který vrcholil na počátku 15. století. Za druhého zakladatele kláštera je považován opat Friedrich von Wartenberg-Wildenstein (1427-1453). Klášter byl bulou papeže Julia II. inkorporován ke kostnickému biskupství a od roku 1540 se stal priorátem.

V roce 1803 bylo kostnické biskupství sekularizováno a klášter zanikl.

V současné době působí na ostrově malá komunita mnichů z beuronského kláštera, kteří tvoří komunitu Cella St. Benedikt.

Seznam opatů

Pirmin (zakladatel a opat) (724-727) * Heddo (727-734) * Keba (734-736) * Arnefrid (biskup kostnický) * Sidonius (biskup kostnický) * Johannes (biskup kostnický, opat St. Gallen) (760-782) * Petrus (782-786) * Waldo (786-806) * Haito (biskup bazilejský), (806-823) * Erlebald (823-838) * Ruadhelm (838-842) * Walafrid Strabo (838, 842-849) * Folkwin (849-858) * Walter (858-864) * Hatto II. +more (864-871) * Ruodho (871-888) * Hatto III. (jako arcibiskup mohučský Hatto I. , opat Ellwangen, Lorsch, Weißenburg) (888-913) * Hugo (913) * Thieting (913-916) * Heribrecht (916-926) * Liuthard (926-934) * Alawich I. (934-958) * Ekkehard I. (958-972) * Ruodmann (972-985) * Witigowo (985-997) * Alawich II. (997-1000) * Werinher (1000-1006) * Immo (1006-1008) * Berno (1008-1048) * Ulrich I. (1048-1069) * Meginwart (1069-1070) * Ruopert (1071) * Ekkehard II. von Nellenburg (1071-1088) * Ulrich II. von Dapfen (1088-1123) * Rudolf von Böttstein (1123-1131) * Ludwig von Pfullendorf (1131-1135) * Ulrich III. von Zollern (1135-1136) * Otto von Böttstein (1136-1139) * Frideloh von Heidegg (1139-1159) * Ulrich IV. von Heidegg (1159-1169) * Diethelm von Krenkingen (1169-1206) * Hermann von Spaichingen (1206) * Heinrich von Karpfen (1206-1234) * Konrad von Zimmern (1234-1253. ) * Burkhard von Hewen (1253-1259) * Berchtold von Falkenstein (koadjutor, opat St. Gallen) (1258-1259) * Albrecht von Ramstein (1260-1294) * Markward von Veringen (1294-1296) * Heinrich von Klingenberg (biskup kostnický) (1296-1306) * Diethbelm von Kastel (opat Petershausen) (1306-1343) * Eberhard von Brandis (1343-1379) * Heinrich von Stöffeln (1379-1383) * Mangold von Brandis (1383-1385) * Werner von Rosenegg (1385-1402) * Friedrich von Zollern (1402-1427) * Heinrich von Hornberg (opat St. Peter) (1427) * Friedrich von Wartenberg (1427-1453) * Johann von Hundweil (1454-1464) * Johann Pfuser v. Nordstetten (1464-1492) * Martin von Weißenburg (1492-1508) * Markus von Knöringen (1508-1516) * Georg Fischer (opat Zwiefalten) (1516-1519) * Gallus Kalb (1519) * Markus von Knöringen (podruhé) (1523-1540) * Johann Truchseß von Waldburg-Zeil (1628-1644).

Klášterní patroni

Panna Maria * apoštolové Petr a Pavel * evangelista Marek (po roce 749, kdy byly do kláštera dopraveny jeho relikvie

Osobnosti

svatý Pirmin, misijní biskup a zakladatel kláštera * Heřman z Reichenau (1013-1054) skladatel církevní hudby * Walafrid Strabo

Památky

Románské kostely

Kostel sv. +more Jiří v Reichenau Hlavními památkami jsou tři románské kostely (9. -11. st. ): * Kostel svatého Jiří (St. Georg), Oberzell je proslaven svými ottonskými nástěnnými malbami z 10. století * Chrám Panny Marie, Mittelzell dřívější konventní kostel, dnes farní. Nejstarší část byla posvěcena r. 816, hlavní loď je tojlodní, v kostele se nacházejí ostatky sv. Marka a pokladnice. * Kostel svatých Petra a Pavla, Niederzell založený roku 799 alamanským biskupem Eginem z Verony.

Odkazy

Reference

Literatura

Arno Borst: Mönche am Bodensee 610-1525 (= Bodensee-Bibliothek, Bd. 5). +more Sigmaringen, 1978 * Helmut Maurer (Hrsg. ): Die Abtei Reichenau. Neue Beiträge zur Geschichte und Kultur des Inselklosters (= Bodensee-Bibliothek, Bd. 20). Sigmaringen, 1974 * Reichenau, bearb. v. Franz Quarthal u. a. , in: Die Benediktinerklöster in Baden-Württemberg, bearb. v. Franz Quarthal (= Germania Beneditctina, Bd. 5), Ottobeuren 1976, S. 503-548 * Walter Berschin (Hrsg. ): Reichenauer Texte und Bilder ** Nr. 1: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Die Reichenauer Heiligblut-Reliquie. 2. , erw. Aufl. , Stuttgart, 1999 ** Nr. 2: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Die Legende vom Reichenauer Kana-Krug. Die Lebensbeschreibung des Griechen Symeon. Sigmaringen, 1992 ** Nr. 3: Walter Berschin, Johannes Staub (Hrsg. ): Die Taten des Abtes Witigowo (985-997). Eine zeitgenössische Biographie des Purchart von der Reichenau. Sigmaringen, 1992 ** Nr. 4: Walter Berschin, Theodor Klüppel: Der Evangelist Markus auf der Reichenau. Sigmaringen, 1994 ** Nr. 5: Harald Drös: Das Wappenbuch des Gallus Öhem. Sigmaringen, 1994 ** Nr. 6: Bernd Konrad, Gertrud Weimar: Heilige am Bodensee. Der spätgotische Flügelaltar im Reichenauer Münster (1498). Sigmaringen, 1997 ** Nr. 7: Walahfrid Strabo, Zwei Legenden (Blathmac, der Märtyrer von Iona (HY), Mammes, der christliche Orpheus), hrsg. v. Mechthild Pörnbacher, Sigmaringen, 1997 ** Nr. 8: Walter Berschin, Alfons Zettler: Egino von Verona. Der Gründer von Reichenau-Niederzell (799). Sigmaringen, 1999 ** Nr. 9: Richard Antoni: Leben und Taten des Bischofs Pirmin. Eine karolingische Vita. 2. , erw. Aufl. , Heidelberg, 2005. ** Nr. 10: Bernd Konrad, Gertrud und Peter Weimar: Die Renaissancefresken im spätgotischen Chor des Reichenauer Münsters. Stuttgart, 2002 ** Nr. 11: Walter Berschin, Martin Hellmann: Hermann der Lahme. Gelehrter und Dichter (1013-1054). 2. , erw. Aufl. , Heidelberg 2005. ** Nr. 12: Heito und Walahfrid Strabo: Visio Wettini. 2. , erw. Aufl. , Heidelberg, 2004. ** Nr. 13: Walahfrid Strabo: De cultura hortorum (Hortulus). Das Gedicht vom Gartenbau. Heidelberg, 2007. ** Nr. 14: Hermann der Lahme: Opusculum Herimanni (De octo vitiis principalibus). Eine Vers- und Lebensschule. Heidelberg, 2007. * Monika Spicker-Beck, Theo Keller: Klosterinsel Reichenau. Kultur und Erbe, Stuttgart, 2001 * Alfons Zettler: Die frühen Klosterbauten der Reichenau. Ausgrabungen - Schriftquellen - St. Galler Klosterplan (= Archäologie und Geschichte, Bd. 3). Sigmaringen, 1988 * Wolfgang Erdmann: Die Reichenau im Bodensee. Geschichte und Kunst. 11. , von Bernd Konrad durchgesehene und um ein Kapitel zum spätgotischen Chor erweiterte Aufl. Königstein i. Ts. 2004 (= Die Blauen Bücher). * Carla Th. Mueller u. Werner Hiller-König: Die Schatzkammer im Reichenauer Münster. Mit Beitr. v. Gudrun Bühl, Agnes Krippendorf, Diane Lenz u. Birgit Schneider. Königstein i. Ts. 2003 (= Die Blauen Bücher).

Související články

Reichenau

Externí odkazy

[url=http://www. deheim. +morede/reichenau/]Weitere Reichenau: Infos & Bilder zur Klosterinsel[/url] * [url=http://www. landeskunde-online. de/rhein/bodensee/kloester/reichenau/index. htm]Reichenau-Klöster in Landeskunde online[/url] * [url=http://www. schaetze-der-welt. de/denkmal. php. id=251]Reichenau-Schaetze der Welt[/url].

Kategorie:Bodamské jezero Reichenau Reichenau Kategorie:Světové dědictví (Německo) Reichenau Kategorie:Zemský okres Kostnice Reichenau