Cesko.wiki Klášter cyriaků (Staré Město)
Author
Albert FloresKlášter cyriaků v Praze je dnes již neexistující klášter a generální převorství řádu cyriaků. Spolu s rovněž již zaniklým kostelem sv. Kříže Většího stával v dnešní Dušní ulici na Starém Městě pražském.
Historie
Do Čech byli povoláni bratři cyriaci z Livonska králem Přemyslem Otakarem II. +more V roce 1256 se jim dostalo od papeže Alexandra IV. nové konstituce povýšením na řád kanonický. Král jim nechal vybudovat nejstarší konvent v Praze na Starém Městě, v místě řečeném Na Rvačkách, na pustém vltavském břehu, s kostelem svatého Kříže Většího.
Lokace kláštera
Praha, Staré Město, bývalé Janské náměstí na mapě stabilního katastru. +more Na jižní straně náměstí je patrný zrušený kostel svatého Kříže většího a cyriacký klášter. kostel sv. Ducha a Španělská synagoga Klášter se nacházel v prostoru někdejší zahrady a hřbitova. Svou šířkou se rozkládal mezi dnešními budovami hotelu Prezident (bývalého paláce SIA - Spolku inženýrů a architektů), na hotel přebudovaného v osmdesátých letech 20. století a objektem hotelu InterContinental postaveném na někdejším Svatojánském náměstí.
Budovy samotného kláštera stávaly za ním v místě, kde dnes stojí Základní škola a Gymnázium v Dušní ulici, až po Průmyslovou školu Dušní. V místě dnešní Základní školy a Gymnázia stál velký gotický klášterní chrám svatého Kříže Většího (886-I). +more Od západního průčelí tohoto chrámu táhla se ulicí Elišky Krásnohorské a od ní asi na půl cesty k Bílkově ulici zahradní zeď, prolomená poblíž svého konce vrátky. Za ní ležel dvůr, v němž se souběžně se zdí tyčilo dlouhé patrové stavení, zalomené mírně k severovýchodu. I za ním byl dvůr, užší prvého, kdežto čtvercové stavení vlastního kláštera s celami mnichů obstavené po stranách třetího dvora, prolomené v přízemku oblouky křížové chodby čili ambitu, rozprostřelo se po jižním boku kostela, jsouce proti Dušní ulici odděleno čtvrtým dvorem a ohradní zdí.
Dále směrem k jihu byl sad a stromoví hřbitova, obojí zapadlé do vnitřku domovního bloku. V prostoru kláštera, na rajském dvoře, byla roku 1747 vysvěcena kaple Božího hrobu, postavená podle vzoru kaple uprostřed chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.
Život v klášteře
Řád se vyznačoval společným sdílením všeho, společným duchem, úkony, šatem a svatou chudobou. Mniši měli každý nejvýše dva hábity, v zimě měli nárok na prostý kožich. +more Jako duchovní měli na temeni hlavy vystříhanou tonzuru (kolečko), vlasy ostříhané mezi tonzurou a ušima na šíři tří prstů. Stříháni byli 15× do roka, vždy v určitý svátek, poprvé na slavnost Narození Páně, naposledy v den svatého Ondřeje.
Mniši cyriaci se rozšířili z Prahy do Pardubiček (kostel svatého Bartoloměje), na Chlumek u svatého Václava, v Orlíku (Klášterci nad Orlicí) na Královéhradecku u kostela Panny Marie, v Nových Benátkách u kostela Panny Marie (kolem roku 1350). K řádu patřily ještě korporátní fary. +more Tímto velkým rozšířením bylo způsobeno, že generální převorství bylo přeneseno do Prahy.
17. +more dubna 1393 rybáři našli tělo Jana Nepomuckého zachycené na pravém břehu Vltavy, nedaleko svého kláštera (v místech, kde dnes stojí Základní škola a SPŠ stavební, Dušní 17). Od nich jeho tělo převzali bratři křižovníci s červeným srdcem - cyriaci, jejichž novicové je uctivě vyzvedli a s úctou odpovídající jeho hodnosti je pochovali v kostele sv. Kříže Většího při svém klášteře. Generálním převorem byl tehdy bratr Jan (1373-1403), třetí generální převor řádu, od přenesení sídla řádu do Prahy.
V době husitských válek nezbylo cyriakům než z Prahy po vypálení a vyvraždění pobočných klášterů uprchnout do Polska, kde v Krakově při kostele svatého Marka měli svůj klášter. I jejich farnost měla dříve nebývalé rozměry. +more Vzhledem k rozšíření české řádové provincie byla správa řádu přenesena do Prahy.
Do Prahy se cyriaci vrátili v roce 1628.
Svatojánské Navalis
Cyriaci založili 15. května 1715 tradici Svatojánských slavností NAVALIS, které až do zrušení řádu +more'>Josefem II. organizovali. V jejich řadách působili také učenci. Archivář a církevní historik Jan Karel Rohn (1711-1779) sepsal a mezi léty 1774-1777 vydal první tři svazky dějin české církve podle krajů pod titulem Antiquitas ecclesiarum, capellarum et monasteriorum.
Zánik kláštera
Po zrušení řádu Josefem II. roku 1783 postupně docházelo k devastaci kláštera, až při asanaci Starého Města zmizel zcela.
Na místě chrámu svatého Kříže Většího stojí dnes Základní škola a SPŠ stavební, Dušní 17.
Po řádu zde zbylo: * sousoší Pieta z chrámu, nyní kostel sv. Ducha, kam byla přenesena farnost * kamenná socha sv. +more Jana Nepomuckého, nyní před kostelem sv. Ducha. * Ze staveb zbyla ještě kaple svaté Máří Magdaleny pod Letnou, kterou bratři Cyriaci postavili na své vinici. Tato kaple byla přesunuta ze svého místa při rozšiřování silnice cca 31 metrů. V tehdejší době to byl první přesun takto velikého objektu.
Sousoší Piety byla zasvěcena 29. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena roku 1674.
Reference
Literatura
Helena Soukupová, Pražský klášter cyriaků s kostelem sv. Kříže, in: Od knížat ke králům. +more Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2007, s. 254-272, ISBN 978-80-7106-896-9.
Související články
Kostel svatého Ducha (Praha) * Kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice)