Řád křižovníků s červeným srdcem

Řád křižovníků s červeným srdcem - Cyriaci ( Canonicus Ordo crucigerorum cum rubeo corde, zvaní někdy též polští křižovníci, či bílí augustini) vznikl jakožto špitálský řád, jemuž papež Alexandr III. dal roku 1179 pravidlo Řehole svatého Augustina, a jejž potom papež Alexandr IV. roku 1256 prohlásil za kanovnický řád, a dal mu hlavní sídlo v Římě při dnes již neexistujícím chrámu Santa Maria de Metrio.

Historie

Řád se původně jmenoval Bratří řehole kající sv. Augustina blahoslavených mučedníků. +more V 17. století byli nadáni právem mít pod řádovým červeným křížem červené srdce, od 18. století se nazývali Řeholní kanovníci křížovníci s červeným srdcem blahoslavených mučedníků od pokání.

Řád byl nazván podle mučedníka sv. Cyriaka (zemřel roku 309). +more Hlavním posláním řádových bratří byla duchovní správa, péče o nemocné ve špitálech a hoštění poutníků. Tito klášterníci byli posláni papežem Inocencem do tehdy pohanské Litvy, do Livonska. Tam je poznal při své výpravě proti pohanským Prusům (14. prosince 1254 - 6. února 1255) český král Přemysl Otakar II. .

Roku 1257 nechal polský kníže Boleslav V. +more se svou manželkou, kněžnou Kingou, založit cyriacký klášter v Krakově.

Řád se vyznačoval společenstvím všeho, společným duchem, úkony, šatem a svatou chudobou. Mniši měli každý nejvýše dva hábity, pro zimu měli nárok na prostý kožich. +more Jako duchovní měli na temeni hlavy vystříhanou tonzuru (kolečko), vlasy ostříhané mezi tonzurou a ušima na šíři tří prstů. Stříháni byli 15× do roka, vždy v určitý svátek, poprvé na Narození Páně, naposledy v den svatého Ondřeje.

Cyriaci v Čechách

Praha, Staré Město, bývalé Janské náměstí na mapě stabilního katastru. +more Na jižní straně náměstí je patrný zrušený kostel svatého Kříže většího a cyriacký klášter. Do Čech byli povoláni bratři Cyriaci z Livonska králem Přemyslem Otakarem II. V roce 1256 se jim dostalo od papeže Alexandra IV. nové konstituce povýšením na řád kanovnický. Král jim nechal vybudovat nejstarší konvent v Praze na Starém Městě, v místě řečeném Na Rvačkách, na pustém vltavském břehu, s kostelem svatého Kříže Většího.

Čeští cyriaci se rozšířili z Prahy do Pardubiček (kostel svatého Bartoloměje), na Chloumek u svatého Václava, v Orlíku (Klášterci nad Orlicí) na Královéhradecku u kostela Panny Marie, v Nových Benátkách u kostela Panny Marie (kolem roku 1350). K řádu patřily ještě korporátní fary. +more Tímto velkým rozšířením bylo způsobeno, že generální převorství bylo přeneseno do Prahy.

17. +more dubna 1393 rybáři našli tělo Jana Nepomuckého zachycené na pravém břehu Vltavy, nedaleko kláštera (v místech dnešní Základní školy a SPŠ stavební, Dušní 17). Od nich jeho tělo převzali bratři cyriaci, jejichž novicové je uctivě vyzvedli a s úctou odpovídající jeho hodnosti je pochovali v kostele sv. Kříže většího při svém klášteře. Generálním převorem byl tehdy bratr Jan (1373-1403), třetí generální převor řádu, od přenesení sídla řádu do Prahy.

V době husitských válek nezbylo cyriakům než z Prahy po vypálení a vyvraždění pobočných klášterů uprchnout do Polska, kde v Krakově při kostele svatého Marka měli svůj klášter. I jejich farnost měla dříve nebývalé rozměry. +more Vzhledem k rozšíření české řádové provincie byla správa řádu přenesena do Prahy.

Do Prahy se cyriaci vrátili v roce 1628.

Svatojánské Navalis

Cyriaci založili 15. května 1715 tradici Svatojánských slavností NAVALIS, které až do zrušení řádu +more'>Josefem II. organizovali. V jejich řadách působili také učenci. Archivář a církevní historik Jan Karel Rohn (1711-1779) sepsal a mezi léty 1774-1777 vydal první tři svazky dějin české církve podle krajů pod titulem Antiquitas ecclesiarum, capellarum et monasteriorum.

Zánik

Roku 1783 byl řád v rámci náboženských reforem Josefa II. +more zrušen a postupně docházelo také k devastaci pražského kláštera, který při asanaci Starého Města zmizel zcela. Řád křižovníků s červeným srdcem se nejdéle udržel v Polsku, kde jeho provincie zanikla v roce 1832.

Na místě chrámu svatého Kříže Většího stojí dnes Základní škola a SPŠ stavební, Dušní 17.

Po řádu zde zbylo: * sousoší Pieta z chrámu, nyní kostel sv. Ducha , kam byla přenesena farnost; * kamenná socha sv. +more Jana Nepomuckého, nyní před kostelem sv. Ducha; * ze staveb zbyla ještě kaple svaté Máří Magdaleny pod Letnou, kterou bratří Cyriaci postavili na své vinici. Tato kaple byla přesunuta ze svého místa při rozšiřování silnice asi 31 metrů. V tehdejší době to byl první přesun tak velkého objektu.

Sousoší Piety byla zasvěcena 29. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena roku 1674.

Odkazy

Reference

Literatura

BUBEN, Milan: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, I. díl, str. +more 123 - 132, Libri Praha 2002 * EKERT, František: Posvátná místa královského hlavního města Prahy, svazek II. s. 439 - 446. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mlp/view/uuid:825ea610-0514-11df-a6cc-0030487be43a. page=uuid:07ae90b0-2526-11df-b37e-0030487be43a]Dostupné online[/url]. * HLEDÍKOVÁ Zdeňka, Řád křižovníků s červeným srdcem ve středověku, Sborník prací východočeských archivů 5 (1984), s. 209-235. * NOVOTNÝ, Antonín: "U staropražských cyriaků čili kronika zaniklého kláštera 1256-1925, výtah z textu, Edice Praga Caput Regni svazek 7, Nakladatelství Bystrov a synové 2002.

Související články

Klášter cyriaků (Staré Město) * Kostel svatého Ducha (Praha) * Kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice)

Externí odkazy

Zaniklé kostely: [url=http://zhola. com/praha/zanikleKostely/]Praha bezvěžatá[/url], interaktivní mapa zhola. +morecom, Autor: Zdeněk Homola * Stará Praha na dobových pohlednicích a ve starých fotografiích, [url=http://www. starapraha. cz/pohlednice-praha-na-frantisku. php]čtvrť Na Františku[/url], pohlednice 138 a 139.

Křižovníci s červeným srdcem