Kniha smlouvy

Termínem Kniha smlouvy se v biblistice označuje zákoník v Exodu 20,22-23,33. Je součástí celku zákonů, které podle biblického vyprávění Izrael dostal při svém pobytu pod horou Sinaj. Na místě, kde se dnes nachází Kniha smlouvy, se dříve nacházelo desatero, které bylo přeloženo o něco dříve do Ex 20.

Datace

Kniha smlouvy je jeden z nejstarších zákonických celků Pentateuchu. Je nesnadné určit dobu jeho vzniku, jen krajní termíny. +more Zákoník vznikl po usazení Izraele, neboť předpokládá plně usazenou, zemědělskou společnost, tedy přibližně někdy po roce 1000. Naopak musí být starší než druhý zákoník v Pentateuchu, Deuteronomium, které bylo napsáno pravděpodobně v druhé polovině 7. stol. př. n. l. Zákony obsažené v Knize smlouvy se neobjevují nikde jinde, snad s výjimkou jednoho verše z knihy proroka Ámose (Am 2,8a).

Povaha zákoníku

Zákoník se skládá ze dvou druhů zákonů - ze zákonů kazuistických a zákonů apodiktických.

Kazuistické zákony jsou psány stejným stylem, jako ostatní známé předovýchodní zákoníky, tj. začínají formulí „Jestliže“ (starobabylónsky „Šumma“), následuje popsání vzorové situace a její soudní řešení. +more Jako v případě ostatních známých zákoníků z oblasti není ani Kniha smlouvy uceleným právním systémem, ale sbírkou precedentů a vzorových případů, ke kterým dochází nejčastěji. Současně tyto zákoníky nejsou vyhlášením nových zákonů, nýbrž písemnou kodifikací zákonů již existujících a platných, ale ústně tradovaných.

Apodiktické zákony, nacházející s především v druhé části Knihy smlouvy, se vyznačují svou „absolutní“ formou. Nevypočítávají jednotlivé konkrétní případy a jejich řešení, ale vyjadřují obecně platné zásady. +more Mohou mít více forem: * Participiální forma: začínajíj participiem a říkají, co se stane tomu, kdo něco dělá. Např. : Kdo udeří člověka, takže zemře, musí určitě zemřít (Ex 21,12 - „kdo udeří“ je v hebrejštině vyjádřeno participiem: makké). Většinou se jedná o konkrétní vyjádření, neboť po nich následuje trest smrti. * Kletby: Tyto zákony prohklínají toho, kdo něco koná. * Imperativní forma: Zákony krátkými imperativy (či zákazy) vyjadřují základní chování a povinnosti jedince.

Apodiktické, především imperativní zákony se nacházejí často ve sbírkách podle tématu. Například Ex 23,1-3. +more6-9 je sbírka apodiktických zákonů imperativní formy týkající se soudních procesů. Nejznámější sbírkou apodiktických zákonů, i když mimo Knihu smlouvy, je desatero (Ex 20).

Obsah zákonů

Kniha smlouvy je podobná okolním (a starším) zákoníkům z oblasti nejen svou (kazuistickou) formou, ale i obsahem. Zabývá se typickými krizovými situacemi a zločiny, které mohou nastat ve společnosti. +more Podoba všech těchto zákonů a zákoníků je daná podobným způsobem života a fungování společnosti. Řešené případy jsou především vraždy, krádeže, nebezpečná zvířata, znásilnění, svatební smlouvy, zacházení s otroky apod.

V druhé části zákoníku, kde převažují apodiktické zákony, se nacházejí i zákony náboženské a kultovní. Jsou zde trestány např. +more čarodějnice, ale i všichni, kdo by obětoval někomu jinému než izraelskému Bohu.

Zákon odplaty

Stejně jako ostatní zákoníky, i kniha smlouvy staví na základním právním principu své doby, tj. na zákonu odplaty (latinsky lex talionis, tzv. +more zákon „oko za oko, zub za zub“). Tento právní princip je velmi cenný a významný, neboť velmi jasně a zřetelně upravuje a omezuje mstu, která často šla dál než „oko za oko“ a žádala někdy za jednu smrt vyvraždění celé rodiny. Vůči starším zákoníkům (např. Chammurapiho) navíc přiznává právní subjektivitu každému svobodnému člověku, tedy nejen hlavě rodiny. Proto zatímco v (o cca 1000 let starším) Chammurapiho zákoníku najdeme zákon „zabije-li někdo někomu dceru, bude zabita za trest jeho vlastní dcera“, v Knize smlouvy najdeme přísnou aplikaci „život za život“, kde je trestán přímo samotný provinilec. V některých případech se můžeme setkat i s možnou finanční náhradou.

Samotný výraz „oko za oko, zub za zub“ pochází právě z Knihy smlouvy (Ex 21,24).

Kategorie:Knihy Starého zákona Kategorie:Právní dějiny Kategorie:Starověké zákony