Koclířov

Koclířov (německy Ketzelsdorf) je obec ležící v okrese Svitavy, v oblasti Hřebečsko východně od města Svitavy. Protáhlá zástavba se nachází v údolí potoka Třebovka. Katastr obce zasahuje na obě strany historické česko-moravské zemské hranice, přičemž k Moravě náleží jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží. Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953. Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Název obce

Prvním pojmenováním vesnice v roce 1347 byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 se nazývala jako Kecendorf a patřila pod správu Litomyšlského panství. +more V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. Mezi lety 1850 až 1950 Koclířov (Ketzelsdorf) patřil k okresu Litomyšl, od roku 1950 k okresu Svitavy.

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války, a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. +more Další utrpení čekalo za slezských válek.

Škola

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí.

Válečná příkoří

V roce 1799 se vesnicí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení a roku 1866 rakouský armádní sbor.

Demografie

Složení obyvatel

V polovině 19. století zde žilo obyvatelstvo vesměs německé národnosti.

V letech 1990 až 1997 působil jako starosta obce František Blaha, mezi lety 1997 a 2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2006 a 2008 Bohumil Kysílko, v letech 2008 až 2009 jako zastupující starosta RSDr. +more Jaroslav Drozdek, mezi lety 2009 a 2013 Jaromír Lenoch a od roku 2013 Jiří Tesař.

Náboženský život

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl první hospic v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. +more Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu svatého Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy - Fatimského apoštolátu v ČR.

Hospodářství

Kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny

Doprava

V letech 1813 až 1815 byla vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností. V době ČSSR se stala silnicí I. +more třídy I/35 a silný provoz přes obec ukončila až přeložka v souvislosti s vybudováním tunelu v Hřebči. U západního okraje obce je zaústěna silnice I/34 do trasy E442.

Nejbližší železniční stanice je ve Svitavách.

Zemědělství

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl

Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Pamětihodnosti

+more8'>Boží muka z roku 1698 Křížová cesta u kostela * Farní kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomény postavený v roce 1347, dnešní podoba je z roku 1771. Ve zdi kostela nad vchodem se nachází kamenný kříž s datem 1771 / 18. Pod křížem je kamenná deska s letopočtem 1925. U kostela se do roku 1773 nacházela poustevna, dnes je zde poutní místo, na němž je uctívána Panna Maria Fatimská. * Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova * Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela * Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF * Náhrobky rodiny Bierových a Lamatschových * Bývalá římskokatolická fara (1834) * Letohrádek (před 1701 či 1791) * Klášter redemptoristů, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem svatého Alfonse a Panny Marie Fatimské. Byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844. * Kaple sv. Josefa na Hřebči * Tunel pod Hřebčí * Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči * Zbořená barokní rychta * Boží muka z roku 1698 * Množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č. p. 188), s dedikací rodiny Ebertových * Památný strom (buk) na dolním konci obce * Pomník obětem válek s úryvkem básně:.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. koclirov. +moreunas. cz/]Neoficiální stránky obce[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060202011534/http://www. fara. webzdarma. cz/]Bývalá fara v obci[/url] * [url=http://www. zwittau. de/]Kreis Zwittau[/url] * [url=http://www. soupispamatek. com/okres_litomysl/fotografie/koclirov/koclirov. htm]Soupis památek obce a osady[/url].

Kategorie:Obce na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Obce v okrese Svitavy Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině Kategorie:Mikroregion Svitavsko Kategorie:Litomyšlské panství