Hřebeč (Koclířov)

Hřebeč (německy Schönhengst) je malá vesnice, část obce Koclířov v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách).

V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869-1870 současnou neogotickou kaplí sv. +more Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází železný kříž s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874, obnovený 2011. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Prochází jím frekventovaná silnice I/35 a zajímavostí tunelu je, že vede přes zemskou hranici. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic.

Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Z jižní strany k osadě přiléhá PR Rohová.

Název

Na osadu bylo přeneseno jméno severně položeného vrchu Hřebečov, které je poprvé doloženo v olomouckých zemských deskách k roku 1398 jako Sintenhengst. V jeho první části je sloveso schünden - „popohnat“, ve druhé podstatné jméno Hengst - „hřebec“. +more Patrně šlo o výstražné jméno („popožeň hřebce“) pobízející k rychlé jízdě zalesněným a tedy nebezpečným úsekem cesty. Podoba Schönhengst vznikla nářeční výslovností a přikloněním první části k schön - „krásný“. Do poloviny 19. století nesla osada jen německé jméno, poté se začalo objevovat české jméno Hřebečov, které bylo částečným překladem německého. Po druhé světové válce se prosadil tvar Hřebeč.

Historie

Na území dnešního Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. Samotná osada byla založena až roku 1620.

Obyvatelstvo

Členění osady

Česká část vždy náležela a stále náleží ke k. ú. +more Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady. Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k. ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953.

Pověsti

O původu Hřebečska * Hřebeč

Pamětihodnosti

Zbytky hradu na Hřebči * Kaple sv. Josefa z roku 187, předsíní z roku 1890 * Železný kříž z roku 1874 * Hraniční kámen tří panství a Čech a Moravy z roku 1774, jenž se však nenachází na původním místě * Silniční tunel z roku 1995 * Srubová vyhlídka z roku 2010 * Skála „Stěna mrtvých“ z pověsti o švédských vojácích * Výchozí bod do Hřebečských důlních stezek * Výchozí bod stezky Boršovský les

Odkazy

Reference

Související články

Hřebečsko

Externí odkazy

[url=http://www.mladejov.cz/]Mladějovská průmyslová dráha / Průmyslové muzeum Mladějov[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině Kategorie:Koclířov