Cesko.wiki Kogentní právní norma
Author
Albert FloresKogentní právní norma je koncept v právní teorii, který se používá ke klasifikaci právních norem podle jejich závaznosti. Jde o právní normy, které jsou pro všechny subjekty vázající a které nemohou být odchýleny nebo omezeny dohodou mezi stranami. Kogentní právní normy mají vyšší právní sílu a v případě sporů je soudy mají tendenci upřednostňovat před dispozitivními právními normami, které jsou závislé na dohodě mezi stranami. Kogentní právní normy jsou často spojeny s veřejným právem, konkrétně s ústavním právem, trestním právem a právem veřejného řádu. Tyto normy mají za cíl ochranu veřejného zájmu a obecného blahobytu. V případě porušení kogentní právní normy mohou být uloženy právní sankce.
Kogentní právní norma (lat. ius cogens; někdy také označována jako kategorická) je taková právní norma, u níž není možné se odchýlit od její dispozice. Jejím opakem je právní norma dispozitivní.
Kogentní normy jsou typické zejména pro právo veřejné. Nepřipouštějí odchylný projev vůle či chování subjektů právního vztahu od pravidla chování (nepřipouští právo autonomní) stanoveného v dispozici normy. +more Subjektům stanovují práva a povinnosti, a to podmíněně či nepodmíněně. Jinými slovy, donucující ustanovení zákona jsou taková ustanovení zákona, od kterých se jejich subjekt nemá možnost smluvně odchýlit.
Příkladem kogentních právních norem ve sféře práva soukromého mohou být ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku normy upravující postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. +more Odchýlit se od znění zákona také není možné v případě, jestliže by ujednání stran porušovalo dobré mravy či veřejný pořádek. Další taková ustanovení obsahuje od roku 2014 zákon o obchodních korporacích (ZOK).
Odkazy
Reference
Literatura
MELZER, Filip. Dispozitivní a kogentní normy v novém občanském zákoníku. +more In Právní rozhledy, č. 7/2003, s. 253. *KNAPP, Viktor. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995 [ISBN 80-7179-028-1], str. 147 a násl.