Kolizní norma

Kolizní norma (na jejíž aplikaci je založená kolizní metoda) je v oblasti mezinárodního práva soukromého zvláštní případ právní normy, jejímž prostřednictvím stát ve svém právním řádu upravuje problematiku soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem. Kolizní norma chápe s výjimkou výhrady veřejného pořádku vlastní i cizí právní řád jako rovné a řeší střety (kolize) právních řádů dotčených států tím, že umožňuje určit, kterým právním řádem se konkrétní právní vztah s mezinárodním prvkem řídí. Jde o tzv. rozhodný právní řád (lex causae).

Oproti přímé normě a na ní založené přímé metodě kolizní norma neupravuje přímo práva a povinnosti účastníků, ale podle nastavených kritérií (tzv. hraničních určovatelů či hraničních ukazatelů) určí rozhodný právní řád; upravuje tedy vztahy nepřímo prostřednictvím nalezení hmotněprávních norem určitého právního řádu. +more Kolizní metoda je využitelná pro úpravu všech vztahů upravovaných mezinárodním právem soukromým a proto je zde považována za obecný způsob úpravy. Základním pramenem kolizních norem v českém právním řádu byl zákon č. 97/1963 Sb. , o mezinárodním právu soukromém a procesním, nahrazený od 1. ledna 2014 zákonem č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém.

Postup při použití kolizních norem

Použití kolizních norem má obvyklou posloupnost, podle které soud při řešení situace postupuje: # konstatování příslušnosti soudu (např. podle ustanovení nařízení Brusel I, Brusel II či zákona o mezinárodním právu soukromém) # kvalifikace - posouzení skutkových stavů k podřazení pod kolizní normy # podřazení situace pod kolizní normy (např. +more nařízení Řím I, Řím II či zákon o mezinárodním právu soukromém) # nalezení právního řádu na základě kolizní normy # použití nalezeného právního řádu a zohlednění imperativních norem # příp. uplatnění výhrady veřejného pořádku.

Třídění kolizních norem

normy dvoustranné (hraniční určovatel navazuje na kterýkoliv řád - norma obrácena do tuzemska i do ciziny) a jednostranné (jen vymezuje oblast použití tuzemského řádu) * normy moderně formulované (ke vztahu se hledá právní řád) a formulované pod vlivem statutární teorie (k předpisu se hledají vztahy, na které se použije) * normy samostatné (norma si pro určení řádu vystačí sama) a nesamostatné (k určení řádu je třeba dalších norem) * normy dispozitivní (umožňují nahrazení vůlí stran) a kogentní (uplatní se bez ohledu na vůli stran)

Struktura kolizní normy

Strukturu kolizní normy tvoří: * rozsah - určuje okruh právních otázek, na které se vztahuje * navázání - určuje právní řád (obsahuje hraničního určovatele)

Hraniční určovatelé

V navázání kolizní normy je vždy použit nějaký typ hraničního určovatele, který určí v dané věci použitelný právní řád. Jde zejména o tyto: * lex electa - podle volby účastníků * lex fori - sídlo soudu * lex patriae - státní příslušnost účastníka * lex domicilii - bydliště nebo sídlo účastníka * lex incorporationis - právní řád, podle něhož byl účastník (právnická osoba) založen * lex rei sitae - poloha věci * lex loci actus - místo úkonu * lex loci conclusionis contractus - místo uzavření smlouvy * lex loci solutionis - místo plnění závazku * lex loci laboris - místo výkonu práce * lex loci delicti comissi - zákon místa deliktu * lex loci damni infecti - místo vzniku škody * lex loci destinationis - místo určení odeslané věci * lex loci expeditionis - místo odeslání věci * lex banderae - stát vlajky lodi Hraničním určovatelem může být pro odvozené (akcesorické) právní vztahy i lex causae.

Externí odkazy

Kategorie:Mezinárodní právo soukromé