Koloman Ladislav Brezány

Koloman Ladislav Brezány (25. června 1905, Žilina - 30. června 1991, Žilina) byl voják, vysokoškolský vojenský pedagog, partyzán, armádní důstojník se zásluhami na vybudovaní české a slovenské armády.

Život

Narodil se v Žilině ve staré slovenské rodině (původně žilinských měšťanů a zemanů). Jeho otec byl vedoucím vozmistrů na trati Košicko-bohumínské dráhy a později odborný dozor při budování československých železnic.

Mládí

Své mládí prožil v Žilině, kde absolvoval základní (ľudovú) školu, po níž nastoupil na státní reálku Jána Palárika v Žilině. Zde v roce 1922 i úspěšně maturoval. +more Zakrátko nato se zapsal na Vojenskou akademii v Hranicích, kterou navštěvoval v letech 1922-1924.

Služba v armádě v předválečné Československé republice

Jako čerstvý absolvent Vojenské akademie v Hranicích byl ještě v roce 1924 odeslán do aplikační školy pro dělostřelecké důstojníky v Olomouci. Výborné výsledky, bystrá mysl a skvělá fyzická kondice potvrdily správnost kariérní volby a po vojenské akademii a krátkém působení u dělostřeleckého pluku, pokračoval studiem na Vysoké škole vojenské v Praze (1935-1938), kterou ukončil už s hodností kapitána dělostřeleckého pluku.

Jako aktivní důstojník a čerstvý absolvent VŠV, byl zařazen k velitelství 2. divize v Plzni jako přidělený důstojník. +more Koloman Brezány se zúčastnil i mobilizace československé armády v roce 1938, která byla vyhlášena ČSR jako reakce na nátlak fašistického Německa o postoupení části československého území. Pozdější ztrátu těchto území, vnímal jako bolestné oslabení Československé republiky, jejíž existence se v té době už de facto chýlila ke konci.

Služba v armádě Slovenské republiky a druhá světová válka

Po vzniku samostatné Slovenské republiky, 14. +more března 1939, se Koloman Brezány stal příslušníkem Slovenské armády. Díky vynikajícím služebním výsledkům a pro nedostatek kvalifikovaných špičkových důstojníků ve Slovenské armádě, byl přeřazen z původní stavovské skupiny dělostřelectva do skupiny důstojníků generálního štábu, kde velmi rychle prokázal své schopnosti a byl povýšen na majora generálního štábu.

Mjr. gšt. +more Koloman Brezány se zúčastnil i tažení slovenské armády proti Polsku, při němž zastával významnou štábní funkci, byl přednostou 3. (operačního) oddělení velitelství polní armády „Bernolák“. Během tohoto tažení se vlastním diplomatickým nasazením zasloužil o nekrvavé obsazení polského městečka Zakopane, při kterém údajně nepadl jediný výstřel. Byly to právě zbytečné ztráty na životech a rostoucí německá agrese, které jej přiměly přehodnotit své profesionální i životní postoje.

V roce 1940 se zasloužil i o převoz tří vlakových souprav naložených střelivem a určených pro Německo do Jugoslávie, kde byla munice později použita právě k boji proti Třetí říši. Za tento počin si kromě vysokého ocenění z Jugoslávie vysloužil i pronásledování a vyšetřování z německé strany.

Přesto se ještě, už jako podplukovník generálního štábu, s nevolí účastnil i tažení Slovenské armády proti SSSR po boku Německé armády v rámci operace „Barbarossa“ v roce 1941 a přímo též počátečních bojových operací proti SSSR na Ukrajině.

Po návratu z bojového pole byl ještě v roce 1941 ustanoven přednostou historického oddělení Ministerstva Národní obrany. V roce 1942 byl opět povolán na frontu, tentokrát jako náčelník štábu Rychlé divize, které velel generál II. +more třídy Štefan Jurech. Na přelomu let 1942/1943 byl účastníkem a aktérem příprav dohody o přechodu Rychlé divize do zajetí Rudé armády, která ale nebyla realizována.

V roce 1943 se posléze vrátil na Slovensko, kde byl z Bratislavy převelen do Žiliny jako oblastní velitel branné výchovy. Rok 1944 byl pro Kolomana Brezányho značně turbulentní ve smyslu názorových třenic s velením a hrozilo mu i propuštění do výslužby.

Slovenské národní povstání

Po zahájení Slovenského národního povstání, se Koloman Brezány nacházel v Žilině, což mu umožnilo aktivně se zapojit do odboje. Jako zkušený velící důstojník okolo sebe vytvořil partyzánskou skupinu, která operovala v obvodu pozdější IV. +more taktické skupiny 1. čs. armády na Slovensku v okolí Prievidzy a Handlové. Od 2. září 1944 do 3. května 1945 vykonával funkci styčného důstojníka u partyzánské brigády gen. M. R. Štefánika.

Později se stal jedním z velitelů partyzánských jednotek poté, co byla 1. čs. +more armáda na Slovensku zatlačená do hor v Kuneradu. Poté, co MNO zjistilo, že se pplk. Koloman Brezány zapojil jako partyzánský velitel do SNP, ho nový ministr národní obrany Štefan Haščík ještě v roce 1944 propustil ze sboru důstojníků z povolání a degradoval ho na „strelníka“ v záloze.

Služba v obnovené Československé armádě

V závěru II. světové války byl Koloman Brezány opět přijat jako podplukovník dělostřelectva do československé armády. +more Od května 1945 potom působil jako posádkový velitel v Turčianskom Sv. Martině, odkud byl převelen do Banské Bystrice, kde zastával funkci velitele dělostřelectva a zástupce velitele divize. Jako většina důstojníků, účastnících se SNP, kteří se chtěli dále kariérně rozvíjet, se i Koloman Brezány stal po druhé světové válce v dobré víře členem KSČ. Jako zasloužilý partyzán byl s účinností od 1. dubna 1946 následně povýšen na plukovníka generálního štábu.

V roce 1948 byl povolán do Nejvyšší vojenské školy v Praze, kde úspěšně absolvoval III. kurz pro vyšší velitele, po kterém mělo následovat povýšení do hodnosti generála. +more O tom, že rok 1948 byl pro něj mimořádně příznivý, svědčí i dobové kuloární indicie, které Kolomana Brezányho přisuzovaly dokonce post ministra národní obrany.

Změna politického klimatu a konec vojenské kariéry

Situace se však radikálně změnila už v roce 1949, kdy plk. Koloman Brezány definitivně ukončil školu výrazně podhodnocen. +more V tomto období se totiž už začínala projevovat rostoucí politická komunistická mašinérie, pro jejíž představitele, začínal být Koloman Brezány nepohodlný. To se odrazilo už na jeho posudku, který zněl: „politicky nie je spoľahlivý“.

Jakkoliv pozitivně byl hodnocen v ostatních oblastech své činnosti, a ačkoliv všechny jeho vojenské výsledky ho předurčovaly k povýšení, pro vrcholné představitele Komunistické strany v Československu se stal politickou a konkurenční hrozbou. Podle tehdy standardního modelu byl nejdříve označen za nepřítele lidu a po nucené dovolené v roce 1950 byl propuštěn z armády.

Bez udání relevantních důvodů mu byla k 1. listopadu 1950 dokonce potupně odňata i vojenská hodnost Plk. +more gšt. a nadále byl evidován jen jako voják v záloze. Mocenské složky tehdejšího Československa však měly z jeho možných budoucích aktivit stále velké obavy a tak se rozhodly zničit nejen kariéru Kolomana Brezányho ale i jeho reputaci a osobní život.

Život v komunistické totalitě a snahy o odčinění křivd

Koloman Brezány po propuštění z československé armády nemohl získat zaměstnání na žádném státním, či městském úřadě, ba dokonce ani v žádné administrativní složce jakéhokoliv podniku. Toto všechno mělo za cíl zabránit mu získat jakýkoliv, i jen nepatrný společenský vliv. +more Ačkoliv se Koloman Brezány nikdy nevzdal svého boje za spravedlnost, odčinění křivd a navrácení svého bývalého statusu a vojenských hodností, nedařilo se mu to.

Musel vykonávat jen různé manuální práce jako dělník, aby vůbec přežil a uživil rodinu. Kromě toho čelil on i jeho rodina tvrdému diskreditačnímu tlaku, pronásledování, odposlechům a jinému znevýhodňování ve společnosti. +more Dokonce stačilo, aby se stal i jen vedoucím pracovní skupiny dělníků, už byl vyšetřován místními složkami Státní bezpečnosti. Tvrdá 50. a mírnější 60. léta se v každém případě v životě Kolomana Brezányho projevila tím, že byl odstraněn ze všeobecného povědomí. První vážnější pokus o rehabilitaci začal až v roce 1968, kdy agenda Alexandra Dubčeka začala Kolomanův případ řešit. Dějinné události po vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 do ČSSR a následné nové zpřísnění socialistického režimu však rehabilitaci Kolomana Brezányho znemožnily. V roce 1971 byl věc takto uzavřena.

Na sklonku života

Po dlouholetém úsilí o odčinění křivd minulého režimu, se Koloman Brezány dočkal v roce 1991 rehabilitace, jíž mu byla navrácena vojenská hodnost a hodnost Plk. gšt. +more v. v. a byla mu udělena Medaile za výstavbu České a Slovenské armády I. stupně. Krátce po rehabilitaci, 30. června 1991, plukovník generálního štábu Koloman Ladislav Brezány zemřel. Byl pochován s řádným vojenským ceremoniálem na hřbitově v Žilině.

Vyznamenání

1939 - něm. Železný kříž II. +more třídy (Eiserne Kreuz II. Klasse) * 1939 - slov. Pamätná medaila za obranu Slovenska se štítkem „Javorina“ * 1940 - slov. Medaila „Za zásluhy“ * 1940 - slov. Vyznamenání za hrdinství III. stupně * 1940 - slov. Vyznamenání za hrdinství II. stupně * 1941 - chorv. Řád koruny krále Zvonimíra I. stupně s meči (Red Krune kralja Zvonimira I. stupnja s mačevima) * 1942 - slov. Pamětní odznak Rychlé divize * 1944 - slov. Vojenský vítězný kříž * 1944 - slov. Řád Slovenského národního povstání II. třídy * 1945 - За Победу над Германией * 1991 - slov. Medaila za výstavbu České a Slovenské Armády I. stupně.

Dílo

K. L. +more Brezány, jako přednášející na Vysoké škole vojenské, podrobně zpracovával všechny operace II. světové války, které opatřil mapami a vlastními komentáři. Jeho přednášky byly velmi oblíbené u posluchačů, i když byl v hodnocení studentů přísný.

Do konce vojenské kariéry vytvořil monumentální dvacetisvazkový sborník, který nazval „Dejiny Vojny/Dejiny Války“. Tento sborník obsahoval podrobně rozpracované vojenské operace, s přidaným vlastním odborným komentářem. +more Všechny exempláře tohoto díla spálil sám autor po roce 1950, protože se obával, že by mohly být použity proti němu v politických procesech.

Během svého života používal pseudonymy Brezáni Koloman, Koloman Brezany nebo K.L.B.

Vědecké práce

1948 - Dejiny Vojny (Dejiny Války)

Odkazy

Reference

Literatura

Fondy Archívu Rodiny Brezány - Fontes rerum Archivum Familiae Brezányi * JABLONICKÝ, Jozef. Z ilegality do povstania - kapitoly z občianskeho odboja. +more Bratislava, Dali-BB, 2009, 448 s. * JABLONICKÝ, Jozef. Samizdat o odboji. Štúdie a články. Bratislava, Kalligram, 2004, * JABLONICKÝ, Jozef. Samizdat o odboji II. Štúdie a články. Bratislava, Kalligram, 2006, * HRONSKÝ, Marián, KRIVÁ, Anna, ČAPLOVIČ, Miloslav. Vojenské dejiny Slovenska 1914-1939. IV. zväzok. Bratislava, MO SR, 1999, * ŠTEFANSKÝ, Václav. Armáda v SNP. Bratislava, Pravda, 1984, * LACKO, Martin. Proti Poľsku - Odraz ťaženia roku 1939 v denníkoch a kronikách slovenskej armády. Bratislava, ÚPN, 2007, * ŠOLC, Jiří. Osudná rozhodnutí - Kapitoly z historie československého odboje v letech 1939-1945. Praha, Naše vojsko, 2006,.

Kategorie:Českoslovenští vojáci Kategorie:Absolventi Vojenské akademie v Hranicích Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání Kategorie:Slovenští partyzáni Kategorie:Narození 25. +more června Kategorie:Narození 1905 Kategorie:Narození v Žilině Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí 1991 Kategorie:Úmrtí v Žilině Kategorie:Muži.