Cesko.wiki Kosmopolitismus
Author
Albert FloresKosmopolitismus je filozofický a politický směr, který zdůrazňuje, že každý člověk je členem světového společenství a měl by se tak chovat. Tento pojem pochází z řeckých slov "kosmos" (svět) a "polis" (město-stát). Kosmopolitismus se vyvinul ve starověkém Řecku a Římě a představuje myšlenku, že lidé by neměli být omezeni na jedno místo, ale měli by se cítit pohodlně kdekoli na světě. Kosmopolitismus se zaměřuje na univerzální lidské hodnoty a brání diskriminaci na základě národnosti, rasy nebo kultury. Zastánci kosmopolitismu věří, že globální spolupráce a porozumění mezi různými kulturami a národy jsou nezbytné pro dosažení míru a spravedlnosti. Tento směr byl ovlivněn mysliteli jako jsou Diogenés z Sinópé, Immanuel Kant, John Stuart Mill nebo Albert Einstein. Kosmopolitismus zahrnuje i ekonomické aspekty, jako je volný obchod a neomezený pohyb osob a kapitálu. Kosmopolitismus není však všeobecně přijímán a kritici namítají, že je iracionální a nepraktický. Také upozorňují, že mocenská nerovnováha mezi různými zeměmi a různými společenskými vrstvami v praxi často brání dosažení mezistátního společenství a spolupráce. V současné době se diskuse o kosmopolitismu týká zejména otázek imigrace, mezinárodní politiky a globálního rozvoje. Různé země a politické strany mají různé názory na to, jak se vyrovnat s těmito otázkami a jakým způsobem implementovat kosmopolitní ideály do praxe.
Původ
Slovo patrně poprvé použil řecký kynický filosof Díogenés ze Sinópé (4. stol. +more př. n. l. ), který když se ho ptali, odkud pochází, odpověděl prý: „Jsem občan světa“. Snahu o překlenutí místních a národních rozdílů převzali později stoikové, podle nichž je člověk občanem jednak svého města, jednak celého světa. Toto rozšíření obzoru a překonání jazykových i kulturních bariér silně podporovalo křesťanství, které také relativizovalo národní rozdíly. V novověku tímto směrem uvažoval například Immanuel Kant, který v několika spisech dokonce hovoří o možnostech světové vlády.
Kosmopolitismus vznikl jako individuální reakce lidí na nacionalismy 19. století, zejména pod vlivem Francouzské revoluce a napoleonských válek, kdy se témata občanské rovnosti a svobody šířila přes hranice států. +more Významným zastáncem kosmopolitismu byl například Stendhal. Národní hnutí jej často pokládala za svého nepřítele a i v české společnosti se někdy používal jako hanlivé označení - například vůči Máchovi. Důkladný rozbor kosmopolitismu podal Tomáš Garrigue Masaryk, například v „České otázce“.
Kritika
Kosmopolitismus je postoj vzdělaných jednotlivců a jako takový byl předmětem kritik jako elitářský. Podstatnější námitka spočívá v tom, že kosmopolitismus přehlíží úlohu a význam jazyka: každý kosmopolita musí i tento svůj postoj vyjadřovat v určitém jazyce, který je někde srozumitelný a jinde nikoli. +more Člověk se do společnosti integruje především jazykem a pokud žije někde, kde „domácí“ jazyk neovládá a kde většina obyvatel nemluví druhým jazykem, žije tam jako cizinec, případně turista a s místní společností může mít jen omezené a spíše povrchní vztahy. Jako částečné řešení se tak může jevit výuka cizích jazyků.
Odkazy
Reference
Literatura
A. Ferrara, Nedostatek soudnosti? Evropská a kosmopolitní otázka. Praha: Filosofia 2007 - 136 s.
Související články
Globalizace * Nacionalismus * Šovinismus
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20080915112011/http://encyklopedie. seznam. cz/heslo/284459-kosmopolitismus]Ottův slovník naučný, heslo Kosmopolitismus[/url] * [url=http://plato. stanford. edu/archives/fall2002/entries/cosmopolitanism/]Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Cosmopolitanism[/url].