Kossuthův znak

Kossuthův znak (Kossuth-címer) Kossuthův znak, Kossuth-címer, je verze státního znaku Maďarska. Na rozdíl od současného státního znaku není jeho součástí Svatoštěpánská koruna a má odlišný tvar štítu. Znak je pojmenovaný po Lajosi Kossuthovi, vůdci Maďarské revoluce a boje za nezávislost v letech 1848-1849, kdy znak vznikl.

Historie

Kossuthův znak (verze se zlatým lemováním) První polcený štít spojující znak Arpádské dynastie a zelené trojvrší s dvojramenným křížem se objevil ve 14. +more století. Jeho podoba se ustálila za vlády císaře Rudolfa II. (1576-1608). Za státní znak je považován od 15. století. Kossuthův znak vznikl během Maďarské revoluce a boje za nezávislost v letech 1848-1849 a stal se oficiálním symbolem státu po vyhlášení nezávislého Uherska v roce 1849. Avšak po potlačení revoluce se znak přestal oficiálně používat.

První a druhá republika

Se vznikem První Maďarské republiky v roce 1918 byl státním znakem určen Kossuthův znak. Platil však jen necelý půl rok, jelikož se vznikem Maďarské republiky rad, na jaře 1919, byly zrušeny veškeré tradiční symboly a funkci znaku převzala rudá hvězda. +more Státním znakem se Kossuthův znak stal v roce 1946, kdy byla vyhlášena Druhá Maďarská republika. Avšak po vzniku komunistické Maďarské lidové republiky o něm tehdejší nejvýznamnější maďarský komunistický politik Mátyás Rákosi prohlásil: "Že nesymbolizuje skutečnost, že je Maďarsko země dělníků a rolníků, a byl nahrazen Rákosiho znakem, který byl vytvořen podle sovětského vzoru a nedodržoval tak žádná heraldická pravidla.

Maďarské povstání

Velký návrat zažil Kossuthův znak během Maďarského povstání v roce 1956, kdy všeobecně nahradil Rákosiho znak. Maďaři tak symbolizovali provázanost povstání s Revolucí z let 1848-1849 a období demokracie v letech 1918-1919 a 1946-1949. +more Ovšem opět po potlačení povstání byl nahrazen komunistickým znakem, tentokráte pojmenovaným Kádárův znak.

Současné Maďarsko

Svatoštěpánskou korunou na Széchenyi lánchíd Po pádu komunismu a vyhlášení Maďarské republiky se první demokratická vláda Józsefa Antalla počátkem léta 1990 zabývala přijetím nového státního znaku. +more Protože bylo nemožné, aby demokratická stát používal symbol komunistické totality. Maďarský parlament se rozhodoval mezi přijetím Kossuthova znaku nebo takzvaného Malého znaku (Kiscímer), který se v minulosti používal v letech 1867-1918 jako znak Uherska a v letech 1920-1945 jako znak Maďarského království. Parlament v čele s historikem Józsefem Antallem nakonec přijal za oficiální stání znak Kiscímer (Malý znak).

Kossuthův znak se však stal druhým neoficiálním znakem a pro Maďarsko velice důležitým symbolem.

Popis a symbolika

Kossuthův znak má polcený štít. V levém poli je sedmkrát červeno-stříbrně dělený štít, který podle legendy ze 16. +more století představuje uherské řeky - Dunaj, Tiszu, Drávu a Sávu. Jde o znak Arpádské dynastie, která vládla od počátku Uherského státu v 9. století do roku 1301. Ve pravém poli je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný dvojramenný kříž. Od 17. století je trojvrší interpretací uherských pohoří - Tatra, Mátra a Fatra. Tento znak byl vytvořen ve 14. století, ovšem dvojramenný kříž se objevil již na erbu krále Bély III. ve 12. století.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Státní znak Maďarska * Maďarská revoluce 1848-1849 * První Maďarská republika * Druhá Maďarská republika * Maďarská lidová republika

Externí odkazy

[url=http://retronom. hu/index. +morephp. q=node/6111]Retronom. hu - Kossuth címer[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090423112058/http://www. historia. hu/archivum/2003/030506domotorfi. htm]DÖMÖTÖRFI TIBOR: A magyar címer és zászló útja[/url].

Kategorie:Státní znaky Maďarska Kategorie:Státní symboly Maďarska Kategorie:Státní znaky MLR