Kostel Zvěstování Panny Marie (Pardubice)

Historie

Kostel byl založen jakožto farní kolem roku 1359 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a jeho bratry. Jedná se o nejstarší kostel ve městě.

16. století

Po požáru roku 1507 byla svatyně kostela v roce 1515 na základě nařízení Viléma z Pernštejna upravována v pozdně gotickém stylu. +more Vilém z Pernštejna důsledně dodržoval rovnoprávnost katolíků a kališníků. Kališníci proto od něj obdrželi špitální kostel sv. Jan Křtitele. V roce 1532, kdy kališníci opustili kostel, se vedle začal budovat klášter minoritů, kteří sem přesídlili z kostela sv. Bartoloměje. Druhý požár kostel zasáhl v roce 1538, ale ten neměl takové ničivé účinky jako požár první. Při stavbě byl při kostelu založen hřbitov, který byl zrušen, když roku 1510 byl založen nový u kostela sv. Jana na Pražském předměstí. Na jeho místě, kde později byla podstatně větší klášterní zahrada, je nyní Komenského náměstí. půdorys.

17.-18. století

V říjnu 1645 během ostřelování Pardubic švédskými vojsky vedenými generálem Torstenson kostel znovu vyhořel. Následující obnova pod záštitou minoritů proběhla v barokním stylu, která však nebyla finální a během dalších let prošel kostel spoustou dalších úprav. +more V roce 1786 byl přilehlý klášter zrušen a kostel postupně chátral. Důsledkem bylo rozprodání mnoha cenného zařízení. Hlavní oltář byl přesunut do Kunětic, čtyři další oltáře do Korouhve, obrazy byly přeneseny ke Kostelíčku, barokní zábradlí chóru do Osic a hodiny, které město koupilo do věže v roce 1703, byly prodány do Golčova Jeníkova. Roku 1792 chtěl magistrát předělat opuštěný kostel na děkanský chrám, ale Česká komora návrh odložila a povolila jen dočasné užívání pro školní bohoslužby.

19.-20. století

Roku 1800 byl kostel znovu otevřen, ale vysvěcen byl až v roce 1815. Na výzdobu věnoval císař František I. +more 1292 zlatých. Předposlední úpravou prošel v letech 1904-1905 pod vedením Bóži Dvořáka. Hlavní barokní oltář byl nahrazen novým gotickým a strop presbyteria byl ozdoben malbami dle předlohy Mikoláše Alše. Mimo jiné během úprav došlo ke stavbě šnekového schodiště do krypty, k nahrazení staré sakristie novou a k přemístění náhrobků z krypty do vnější zdi. Návrhy na malby v oknech pocházejí od malíře Ludvíka Vacátky. Seznam náhrobních desek od hlavního vchodu k jižní straně kolem kostela, které si je dnes možné prohlédnout ve Východočeském muzeu v Pardubicích: # Dcery Jana Kapouna ze Svojkova, zemřely roku 1567 # Úlomek desky neznámé osoby # Jiřího Šmidla Henykara z Ebergku, který byl fišmistrem v Pardubicích již roku 1597 # Rytmistra „nad 1000 koňmi“ Vil. Mertzena z Adelshofenu z roku 1625 # „Slovutného panoše“ Jiříka Opršala ze Žher, zemřel roku 1500 # Kateřiny Bukovské, roz. Velemitské z Velemyšlovsi, která život dokonala na pardubickém zámku, manželky Věňka Bukovského z Hustiřan, J. M. C. správce na pardubickém panství, zemř. 1616 # Rytíře Petra Ant. Lamotte, „obrista nad 1000 koňmi“, který bojoval v bitvě na Bílé hoře proti českému vojsku, zemř. 1622 # Jiříka, syna Jana Vostřešanského, onoho času J. M. C. místohejtmana na Pardubicích, zemř. 1600 V klášterní kryptě bylo ještě roku 1890 dvanáct rakví, ale během 2. světové války byly hojně využívány jako protiletecké kryty. K poslední rekonstrukci došlo v 90. letech 20. století.

21. století

Nyní je kostel zcela funkční, konají se zde bohoslužby i koncerty.

Architektura

trojboký štít se soustavou hrotitých obloukůPřestože kostel působí velice skromně, je tvořen obdélnou lodí s trojboce zakončeným presbytářem, který je nižší než loď, a sakristií na jižní straně. +more Vstupní průčelí je zvýrazněno trojbokým štítem se soustavou hrotitých oblouků. Ze severní stěny vystupuje hrotitý portál s ostěním profilovaný dvěma pruty na tordovaných patkách. Je krytý sedlovou střechou. Po obvodu stavby se nachází patky a sokl. Vstup do krypty je možný z venku samostatným vchodem.

Loď

Loď je rozdělena do tří polí se šesti okny. Nad lodí se nacházejí tři pole křížové klenby s vyžlabenými žebry. +more V prvním poli se nacházejí konzoly, ostatní žebra končí useknutím. Na kruhových svornících je možné spatřit znak Pernštejnů (někde již chybí). Na konci lodi je kruchta vybudovaná v období baroka. Podpírají ji dva sloupy a zakončuje ji zábradlí, které bohatě zdobil řezbář a sochař František Malínský. Kostel býval bohatě zdoben a vybaven novogotickým zařízením. Klenby byly dekorovány ornamentálními malbami. U obou pozdně gotických dveří si můžeme všimnout jemných pískovcových prutů na vřetenovitých patkách a u postranních dveří renesanční řezby. pohled z presbytáře do lodi kostela.

Presbyterium

Stavba má presbyterium s pěti okny. Nad kněžištěm se rozprostírá sklípková klenba. +more Na některých oknech v presbytáři si můžeme všimnout původní trojlisté a plaménkové kružby. V kněžišti zobrazil výjev Tři králové Josef Bosáček podle návrhu Mikoláše Alše. V pseudogotickém stylu byl zhotoven hlavní oltář podle návrhu Bóži Dvořáka, který zrealizoval sochař R. , Vávra. Obraz, který je nyní přenesený na boční oltář, je dílem Františka Potěšila. Předlohy pro okenní malby vytvořil grafik, malíř a sochař Ludvík Vacátko. I další vybavení kostela vzniklo v pseudogotickém stylu. Například boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Lavice jsou dochovány z doby baroka. Kostel je též vybaven varhany, které jsou do dnes plně využívány při nedělních dětských školách probíhajících během mše. V současnosti se většina kostelního vybavení restauruje. sklípková klenba v presbytáří.

Zvonice

Východně od kostela vystavěl pernštejnský mistr Petr kolem roku 1535 vysokou věžovitou zvonici neobvyklé formy, která byla dokončena v roce 1541. Jednalo se o čtyřpodlažní válcovitou věž s osmibokým zvonovým patrem a zvonice byla završena vysokou renesanční helmicí s dvojitou lucernou. +more Zvonice měla být hlavní městskou věží, ale roku 1542 převzala tuto funkci Zelená brána. Věž zanikla během třicetileté války.

Zajímavosti

Kostel byl v 70. letech 20. +more století opět uzavřen a komunistický režim ho chtěl přeměnit na koncertní sál, ovšem po roce 1990 byla na koncertní sál přeměněna zasedací síň okresního výboru komunistické strany a z jeho nové budovy se stal Dům hudby.

Kostel zvestovani. jpg|kostel Zvěstování Panny Marie Zadni cast. +morejpg|pohled na trojboce zakončený presbytář Zabradli. jpg|zábradlí kruchty, které vytvořil František Malínský Deska na kostele. jpg|deska na fasádě kostela.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

THEIN Pavel; PALEČEK Jiří. AB -Zet Pardubicka, Staré město, sešit 33, Pardubice Staré město, město, město v ohradě. +more * POCHE Emanuel; KRÁSA Josef; KRČÁLOVÁ Jarmila. Umělecké památky Čech, svazek třetí P/Š, Československá akademie věd. Praha: Academia, 1980. * KUČA Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: LIBRI, 1996. * KOCOUREK Jaroslav. Východní Čechy. Český atlas. Praha: Freytag and Berndt, 2008. * RADOVÁ Milada a RADA Oldřich. Kniha o sklípkových klenbách. Praha: Jalna, 1998. * [url=http://www. farnost-pardubice. cz/Farnost/Kostely/Kostel-Zvestovani-Panny-Marie]http://www. farnost-pardubice. cz/Farnost/Kostely/Kostel-Zvestovani-Panny-Marie[/url].

Související články

Maria (matka Ježíšova)

Zvěstování Panny Marie Zvěstování Panny Marie (Pardubice) Pardubice Zvěstování Panny Marie Pardubice Kategorie:Hřbitovy v Pardubicích Kategorie:Kulturní památky v Pardubicích Kategorie:Pardubice I