Cesko.wiki Kostel svatého Gotharda (Potěhy)
Author
Albert FloresKostel svatého Gotharda je historický kostel v obci Potěhy v České republice, který je významným kulturním a architektonickým památkou. Byl postaven v románském slohu v 11. století a několikrát prošel úpravami v průběhu staletí. Kostel je zasvěcen svatému Gothardovi, který byl benediktinským mnichem žijícím v 10. století. Kostel svatého Gotharda je důležitým místem poutního kultu, ačkoli přesný původ poutí není znám. Každý rok se zde koná slavnostní procesí a několik bohoslužeb. Je také cílem mnoha turistů a návštěvníků, kteří si přicházejí prohlédnout jeho krásné architektonické detaily a nádherné fresky. Kostel je chráněný jako kulturní památka a několikrát byl rekonstruován, aby se zachoval jeho původní vzhled. V interiéru kostela se nacházejí unikátní umělecké prvky, jako jsou gotické sochy, oltář a kazatelna. Fresky na stěnách kostela jsou datovány do 14. a 15. století a jsou považovány za jedny z nejcennějších ve střední Evropě. Kostel svatého Gotharda je důležitou součástí kulturního a historického dědictví Potěh a České republiky a je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších památek regionu.
Kostel svatého Gotharda je jednolodní kostel nacházející se v Potěhách u Čáslavi, první zmínka o kostelu pochází z 13. století.
Historie
13. století
Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1242, kdy se o ní zmiňuje listina českého krále Václava I. +more. Již tehdy se Potěhy uvádějí jako farní a první zpráva o raně gotickém kostele svatého Gotharda pochází z roku 1268. Kostel se skládal z presbytáře, orientovaného přibližně na východ, sklenutého křížovou klenbou s kamennými žebry a lodí dlouhou 10,6 m.
Ve 14. až 16. století kostel neprošel žádnými stavebními úpravami. V 16. století měl kostel faráře podobojí.
17. století
Koncem 16. nebo počátkem 17. +more století byla k presbytáři ze severní části přistavena sakristie, která byla hned od počátku postavena jako podvěží. Do sakristie vedený portálek s rovnou profilovanou renesanční římsou je nejstarší dochovaný detail. Obec byla toku 1627 prodána Marii Magdaléně Trčkové, rozené Lobkovicové. Roku 1636 byl nabytý majetek Trčkům zkonfiskován a císař ho věnoval generálmaršálkovi Arnoštu de Suis. Ten započal se znovubudováním kostela, nejspíš díky válečným událostem zpustlého. V roce 1642 - 1659 došlo k raně barokní přestavbě kostela. Jižní a severní zdi lodi byli strženy - došlo k rozšíření a výstavně současné lodě i nového presbytáře. V severní části došlo k výstavně zděné arkády kruchty, nesené třemi masivními pilíři. Po přesunutí presbytáře se ze starého stala kaple Panny Marie. Sakristie dál plnila svůj účel i když byla v nepraktické poloze a byla na ní vystavěna věž. V kostele byl zvon, datovaný do roku 1659, který byl pořízen při příležitosti dokončení větší stavební úpravy. Ve věži jsou patrné zazděné střílnové otvory, které dokazují možnost opevnění kostela.
V průběhu 18. století nejsou o kostele žádné zmínky.
19. století
Kostela se výrazně dotklo několik přestaveb. Roku 1807 vyhořela obec i s kostelem. +more Následujícího roku byl kostel znovu vystavěn. Zachovány jsou stavební plány. Druhý kostelní zvon nesl letopočet 1807. Z východní strany presbytáře byla postavena nová dvoupodlažní sakristie. Ve druhém podlaží je oratoř. V roce 1873 došlo k úpravě dle návrhu architekta Františka Schoranze díky aktivitám na aueršperském žlebském panství. Okna získala lomený záklenek a neogotickou profilaci ostění. Zajímavé je že okna v boční kapli, v podvěží a nad vstupním portálem jdou přes klenby, resp. stropy. Dále došlo na výstavbu dvoustupňovitých vnějších pilířů po obvodu kostela. Došlo i k přestavbě krovu i tvaru střechy nad presbytářem ze sedlové na pultovou ustupující od lodě.
20. století
Poslední opravy a úpravy kostela proběhly v letech 1912-1913, které měly pouze zajišťovací a údržbový charakter. Koncem 20. století došlo na výmalbu interiéru kostela.
Popis
Kostel je jednolodní a přibližně orientován presbytářem k jihu. Na východní straně je od severu věž spolu s kaplí Panny Marie a sakristie vedle presbytáře. +more Kostel vyplňuje jižní část návsi, naproti kostelu se nachází fara. Trojboký presbytář s velmi profilovaným obloukem je sklenut paprsčitou klenbou na žebrech vybíhajících z konzol. Loď je plochostropá, kruchta lodi je nesená třemi masivními pilíři a arkádami. V podvěží je valená klenba a portálek do kaple. Zajímavé je že okna v boční kapli, v podvěží a nad vstupním portálem jdou přes klenby, resp. stropy. Dvoudílné okenní výplně v presbytáři jsou tvořeny dvěma jeptiškami a dvojplaménkem, okna ve věži a kapli dvěma jeptiškami a trojlistem, čtyřdílné okno v průčelí je tvořeno čtyřplaménkem, dvěma trojlisty a jeptiškami a třídílná okna v lodi třemi jeptiškami a paprsčitou rozetou. Střecha věže je tvořená čtyřmi štíty, severní a jižní štíty mají hodiny, východní je opatřen zvony a západní otvorem ve tvaru kříže. Vstupní průčelí, které je tvořeno věží a štítovou stranou lodě, má 5 dvoustupňovitých vnějších pilířu, 4 jsou rozmístěny po stěně lodi a zbývající je na nároží věže. Uprostřed štítové stěny je vstupní ústupkový portál s tympanonem, nad portálem je čtyřdílné okno a na oknem je otvor ve tvaru kříže.
Správci farnosti
V současné době je kostel i bývalá potěžská farnost spravována ze Žlebů. V minulosti zde působili tito kněží:
- 1907 R.D. Josef Semrád, farář, děkan (*20.9.1832 - 20.4.1907 Potěhy)
1907 - 1911 R.D. Maxmilian Smrčka, 1906 - 1907, 1911 kaplanem
1911 - 1919 R.D. Václav Sýkora, děkan (*25.9.1848 Chrast - 24.3.1919 Potěhy)
1919 - 1919 R.D. Josef Šinkora, 1911 - 1919, 1919 - 1921 kaplanem
1919 - 1936 R.D. Václav Stýblo
1936 - 1939 R.D. František Fořt
1939 - 1940 R.D. Emil Tichý
1940 - 1944 R.D. Josef Turek, farář
1944 - 1946 R.D. Josef Nouza, administrátor
1946 - 1987 R.D. Alois Hoffmann, děkan (*3.3.1912 - 8.2.1987 Potěhy) - poslední farář, který bydlel v Potěhách, poté spravováno z jiné farnosti
1987 - 1991 R.D. Josef Čech, děkan, excurrendo ze Žlebů (+1996)
1991 - 1992 R.D. Mgr. Jan Linhart, excurrendo z Čáslavi (kaplan)
1992 - 1993 R.D. Mgr. Antonín Brychta, excurrendo z Čáslavi (kaplan)
1993 - 1994 R.D. Mgr. Petr Stejskal, excurrendo z Čáslavi (kaplan)
1994 - 1996 R.D. Mgr. Pavel Tobek, excurrendo z Čáslavi
1996 - 1997 R.D. František Makovec, excurrendo ze Žlebů
1997 - 1997 R.D. Pavel Cepek, excurrendo ze Žlebů
1997 - 2005 R.D. Mgr. Vít Horák, excurrendo ze Žlebů
2005 - dosud R.D. Mgr. Josef Pikhart, excurrendo ze Žlebů
Zařízení
Zařízení je z 18. století a z 1. +more poloviny 19. století, pod kruchtou je původní oltářní obraz sv. Gotharda z doby kolem roku 1800, je silně přemalovaný a zničený. Kamenný náhrobník pod kruchtou je z roku 1775, v kapli P. Marie je rokokový oltář z 2. poloviny 18. století s rokajovou ornamentikou a novou sochou P. Marie.
Soubor:Potěhy kostel 1. jpg|Průčelí kostela Soubor:Potěhy kostel 2. +morejpg|Loď kostela Soubor:Potěhy kostel 3. jpg|Sakristie kostela Soubor:Potěhy kostel 4. jpg|kaple Panny Marie Soubor:Potěhy kostel 6. jpg|Věž kostela Soubor:Potěhy kostel 7. jpg|Detail věže Soubor:Potěhy kostel 8. jpg|Okno v průčelí Soubor:Ksotel potěhy 9. jpg|Okno presbytáře Soubor:Potěhy kostel 10. jpg|Okno lodi Soubor:Potěhy kostel 11. jpg|Vnější pilíře Soubor:Pptěhy kostel 13. jpg|Presbytář kostela Soubor:Potěhy kostela 14. jpg|Kostelní loď Soubor:Potěhy kostel 15. jpg|Vchod do kaple Soubor:Potěhy kostel 16. jpg|Kaple Panny Marie Soubor:Potěhy kostel 34. jpg|Půdorys kostela Soubor:Potěhy kostel 17. jpg|Okno jdoucí přes klenbu Soubor:Potěhy kostel 18. jpg|Portálek do původní sakristie Soubor:Potěhy kostel 19. jpg|Detail římsy Soubor:Potěhy kostel 20. jpg|Otvor nad sakristií Soubor:Potěhy kostel 21. jpg|Detail otvoru Soubor:Potěhy kostel 22. jpg|Prostor nad sakristií Soubor:Potěhy kostel 23. jpg|Konzola římsy mezi lodí a presbytářem Soubor:Potěhy kostel 24. jpg|Konzoly žeber v presbytáři Soubor:Potěhy kostela 25. jpg|Klenba presbytáře Soubor:Potěhy kostel 26. jpg|Pilíře nesoucí kruchtu Soubor:Potěhy kostel 27. jpg|Klenby kruchty Soubor:Potěhy kostel 28. jpg|Okno jdoucí přes strop Soubor:Potěhy kostel 29. jpg|Schodiště ve věži Soubor:Potěhy kostel 30. jpg|Zazděné okenní otvory ve věži Soubor:Potěhy kostel 31. jpg|Krov lodi Soubor:Potěhy kostel 32. jpg|Krov věže Soubor:Potěhy kostel 33. jpg|Hodinový stroj.
Odkazy
Literatura
Poche, Emanuel - Umělecké památky Čech, 1977, 1. vydání * Birnbaumová, Alžběta. +more, Jansová, Libuše. - Soupis památek historických a uměleckých v království českém okres Čáslav, s. 281-283, Praha, 1929 * Kibic, Karel. ml. - Památky středních Čech, Z průzkumů kostelů na Čáslavsku - kostel sv. Gotharda v Potěhách a kostel sv. Václava v Bílém Podolí, s. 6-13, 2002, 16(2).
Externí odkazy
https://ecclesiaincastellata.wordpress.com/opevnene-kostely-v-cechach/
Potěhy Gotharda Potěhy Kategorie:Kulturní památky v okrese Kutná Hora Kategorie:Potěhy