Kostel svatého Jakuba (Jindřichův Hradec)

Kostel svatého Jakuba v Jindřichově Hradci je novogotický kostel z let 1859-1860 na mírném návrší nad Mertovými sady západně od města. V jeho kryptě se nachází prázdná hrobka šlechtického rodu hrabat Czerninů z Chudenic. Od 3. května 1958 je památkově chráněn. Jinak nepřístupný kostel lze navštívit například v rámci festivalu Noc kostelů.

Historie

Starší historie

Původně v tomto místě stávala strážní tvrz, později kostelík s věžičkou, který se připomíná k roku 1518, kdy u něho byla zřízena křížová cesta o jedenácti zastaveních. Později byla rozšířena na 14 zastavení. +more Kostel byl přestavěn v roce 1605 na přání Marie Maxmiliány z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583-1649), vdovy po Jáchymu Oldřichovi z Hradce (1579-1604), posledním mužském členu rodu pánů z Hradce. V roce 1783, tedy v období reforem císaře Josefa II. , byl zrušen. Ve čtyřicátých letech 19. století byl využíván jindřichohradeckou vojenskou posádkou jako sklad střelného prachu. Nakonec byl kvůli špatnému stavu v roce 1856 stržen.

Současný kostel

Jednolodní novogotický orientovaný kostel s polygonálním kněžištěm a věží na západní straně nechal postavit majitel panství Evžen Karel Czernin (1796-1868) v letech 1859-1860. Podle plánů architekta Bedřicha Augusta von Stache (1814-1895) ho postavil jindřichohradecký stavitel Jan Kocáb. +more Kostel vysvětil českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík 10. června 1860.

Okolní park byl upraven lesmistrem Wachtlem v letech 1854-1856. Z města vede ke kostelu křížová cesta.

Od druhé poloviny 20. století nebyl kostel udržován. +more V roce 2020 město Jindřichův Hradec oznámilo záměr postupně kostel revitalizovat. V souvislosti s tímto zájmem o obnovu památky byla v létě 2020 v kostele uspořádána výstava Černínové a kostel sv. Jakuba.

Architektura

Novogotický styl charakterizují pětiboký presbytář, který uzavírá paprsčitá klenba s kruhovým svorníkem, lomená okna s kružbami a tesané kamenné rozety na věži. Jednolodí je kryté sedlovou střechou. +more Vchod do kostela se nachází na západní straně pod věží. Sedlový portál je opatřen tympanonem s reliéfem Ukřižovaného Krista s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou od Františka Malinovského. Charakteru kostela odpovídal i dřevěný mobiliář zdobený gotizujícími prvky, jehož většina však byla ukradena v roce 1968.

Černínská hrobka

Na severní straně kostela se pod schodištěm nachází vchod do podzemní černínské hrobky, která byla vylámána ve skále pod kostelem. Stavebník kostela Evžen Karel Czernin nechal z Vídně převézt těla svých rodičů a dvou malých sester, sám zde byl pochován a po něm jeho nástupci. +more Poslední pohřeb se zde konal v roce 1932, kdy zde byla uložena rakev s ostatky JUDr. Františka Jaromíra Czernina. Neutěšený stav celého areálu kostela a vlámání se do krypty v roce 1990 vedlo k tomu, že ostatky Czerninů byly v roce 1997 vyjmuty z rodinné hrobky a pochovány u jižní stěny kostela. Pohřbené připomíná novodobá pamětní deska na jižní straně presbytáře.

Seznam pochovaných chronologicky podle data úmrtí

Celkem zde bylo pochováno 16 osob ze čtyř generací jindřichohradecké větve Czerninů. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. +more Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly původně pohřbeny někde jinde. Červeně jsou zvýrazněni vladaři. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 - po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.