Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic

Původ a život

Narodil se v Černínském paláci jako syn Františka Josefa Czernina (1697-1733), nejvyššího dvorského sudího a tajného rady, a jeho manželky Marie Isabely z Merode-Westerloo (1703-1780). Přestože byl Prokop Vojtěch až druhorozený syn, převzal nakonec po otci rodové dominium, protože jeho starší bratr Václav Jan (1724-1733) zemřel mlád.

zámek Jemčina V letech 1743-1744 studoval práva na Karlově univerzitě. +more Mezi říjnem 1744 a lednem 1746 podnikl kavalírskou cestu do německých zemí, obojího Nizozemí a Anglie. V jejím průběhu studoval necelého půl roku v nizozemském Leidenu (prosinec 1744 - červen 1745). Mluvil plynule francouzsky.

Patřil k mecenášům umění a kultury, především divadla. Ve 40. +more letech 18. století zřídit zámecké divadlo v Jindřichově Hradci. Divadelní představení se pořádala i na Jemčině. Byl jedním z patronů pražského divadla V Kotcích, ve kterém se od 1771 konala i česká představení. Udržoval přátelské vztahy a korespondenci s jeho impresáriem Johannem Josephem Brunianem, jehož společnost německých herců působila v Kotcích v podnájmu od roku 1768. V 70. letech 18. století se stal ředitelem (intendantem) tohoto divadla.

Na rozdíl od otce nezastával žádné vysoké zemské úřady. Sdílel ovšem otcovu zálibu v lovu. Měl také hudební zájmy.

Prokop Vojtěch trpěl dnou, zemřel ve věku padesáti let a byl 2. února 1777 pochován jako jeho otec a bratr Václav v kapli sv. +more Zikmunda katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Rodina

Dne 28. června 1746 se ve Vídni oženil s Gundakarou Marií Antonií z Colloreda (21. +more 4. 1728 - 2. 10. 1757 Petrohrad), dcerou říšského vicekancléře Rudolfa Josefa hraběte z Colloreda (1706-1788) a jeho manželky Marie Isabely ze Starhembergu (1707-1793). S rodinou Colloredů se seznámil v roce 1745 ve Frankfurtu nad Mohanem, kde tehdy pobýval během své kavalírské cesty, zatímco Rudolf Josef Colloredo zde vedl delegaci Českého království při jednání o volbě nového císaře. Z prvního manželství se narodilo pět potomků - čtyři dcery a budoucí dědic rodové základny, zakladatel (jindřicho)hradecké větve Černínů Jan Rudolf, po jehož narození hrabě ovdověl. Manželka byla pohřbena 5. října 1757 v Černínské kapli svatovítské katedrály.

O dva roky později 26. července 1759 ve farním kostele v Dolní Lukavici uzavřel druhý sňatek s Marií Terezou Rajskou z Dubnic (17. +more 5. 1736 Syrakusy - 5. 2. 1780 Praha), dcerou Františka Václava svobodného pána Rajského z Dubnic († 1741 v bitvě u Hlohova), generála polního strážmistra rakouské armády, který byl teprve v roce 1723 povýšen do panského stavu, a jeho manželky Marie Aloisie (Ludoviky) Lažanské z Bukové (1705-1778). Druhá manželka mu porodila dalších jedenáct dětí - pět synů a šest dcer. Syn Wolfgang Maria z tohoto manželství založil vinořskou větev rodu. Celkem měl tedy šestnáct dětí:.

* 1. Marie Gabriela (25. +more 5. 1747 Praha - 31. 7. 1807 Vídeň) ** 1. ∞ (28. 10. 1766 Jemčina) Josef Václav z Trauttmansdorffu (20. 7. 1739 - 4. 12. 1769) ** 2. ∞ (22. 9. 1772) Jindřich František z Rottenhanu (3. 9. 1738 - 14. 2. 1809), nejvyšší purkrabí * 2. Marie Josefa (21. 12. 1748 Praha - 9. 7. 1811) ** ∞ (12. 5. 1777 Schönbrunn) Alois z Ugarte (15. 12. 1749 - 18. 11. 1817 Štýrský Hradec), moravský zemský hejtman a poté nejvyšší kancléř * 3. Marie Antonie (30. 3. 1750 Vídeň - 25. 4. 1801 Vídeň) ** ∞ (4. 5. 1772 Praha) Jan Nepomuk z Lützowu (4. 8. 1742 Doupov - 7. 2. 1822 Salcburk), prezident dvorské válečné rady salcburského knížete-arcibiskupa * 4. Marie Isabella (20. 10. 1756 Vídeň - 16. 6. 1763) * 5. Jan Rudolf (9. 6. 1757 Vídeň - 23. 4. 1845 Vídeň), zakladatel jindřichohradecké větve ** ∞ (22. 10. 1781 Vídeň) Marie Terezie Josefa z Schönborn-Heussenstammu (7. 6. 1758 Vídeň - 23. 2. 1838 Vídeň) * 6. Marie Terezie (14. 5. 1761 - po 1784) ** ∞ (1784) Karel z Overichies * 7. František de Paula Josef (25. 10. 1763 - 9. 9. 1794) * 8. Walpurga (9. 2. 1765 - mladá asi 1765) * 9. Wolfgang Maria (2. 2. 1766 - 21. 12. 1813), zakladatel vinořské větve ** ∞ (7. 10. 1795) Marie Antonie ze Salm-Neuburgu (16. 4. 1776 - 31. 3. 1840) * 10. Aloisie Johana Gabriela (24. 3. 1767 - mladá asi 1768) * 11. Jan Prokop Kamil (2. 3. 1768 - 10. 5. 1771) * 12. Petr Vojtěch Jan Nepomuk (17. 2. 1769 - 1796, na zranění v bitvě u Lipska) * 13. Marie Anna (13. 3. 1770 - † mladá) * 14. Marie Karolína Ludmila (15. 4. 1772 - 16. 12. 1842) ** ∞ (17. 7. 1797) Karel Thyfibiart na Königsbracku (15. 9.

Majetek

Zámek Petrohrad Prokop Vojtěch ztratil otce už ve svých sedmi letech. +more Majetek zdědil velmi zadlužený. Do jeho plnoletosti byla jeho poručnicí matka Marie Isabella, která se zaručila věřitelům za výplatu ročního úroku 6 %. Přesto musela být některá panství prodána. V březnu 1746 převzal správu rodových statků. Součástí fideikomisu bylo pět velkých panství - Jindřichův Hradec, Chudenice, Petrohrad, Krásný Dvůr a Šmidberk (Schmiedeberg, dnes Kowary) ve Slezsku. Dále vlastnil Černínský palác v Praze, ve kterém navzdory špatné finanční situaci obnovil zbrojnici, a rozsáhlou obrazovou galerii. Po svém strýci a zároveň nevlastním otci Františku Antonínu Czerninovi (1710-1739) zdědil panství Vinoř a Mělník s Hořínem. Na začátku 40. let 18. století byl podle ročního příjmu z dominikálu třetím nejbohatším šlechticem v Čechách. Roční příjmy z patrimonia vynášely přes 100 000 zlatých.

Jeho sestřenice a zároveň nevlastní sestra Marie Ludmila Josefa Czerninová z Chudenic (1738-1790), dcera Františka Antonína Czernina se v roce 1753 vdala za Augusta Antonína Josefa z Lobkowicz (1729-1803). Jako věno získala panství Mělník, Byšice, Čečelice se zámkem Mělník a Hořín. +more Jednalo se o více než čtvrtinu černínského majetku. Po její smrti věno přešlo na lobkovickou sekundogenituru.

Za sedmileté války (1756-1763) poskytl jindřichohradecký zámek rakouské armádě, která v něm zřídila polní špitál a využívala ho několik let. Dne 13. +more června 1773 se v Jindřichově Hradci rychle rozšířil požár, kterému neunikl ani jindřichohradecký zámek. Na zámku byla zasažena zejména střecha, tři poboční stavení a kaple sv. Ducha, dva pivovary a hořela dokonce i dřevěná hráz Vajgaru. Prokop Vojtěch tehdy však neměl na opravu sídla dost prostředků a zámek začal pustnout. Obětí velkého požáru města bylo také zámecké divadlo ve Španělském křídle, které nechal hrabě v letech 1746-1748 zbudovat. Ve městě samotném oheň zničil o 63 měšťanských domů a kostel sv. Alžběty. Znovu hořelo ještě o dva týdny později 25. června, tehdy shořelo 17 měšťanských domů.

V letech 1748-1753 nechal přestavět lovecký zámek Jemčina na Třeboňsku, jeho pozdně barokní podobu navrhl Anselmo Lurago. Jemčině často dával přednost i před reprezentativním sídlem v Jindřichově Hradci, který byl nakonec poničený požárem. +more I na tomto zámku vybudoval divadlo, které se užívalo ještě při honech v 1. polovině 19. století. Podporoval rozvoj místního hřebčína, který byl založen v 17. století.

Zatímco starší syn Jan Rudolf zdědil většinu majetku, mladší syn Wolfgang Maria získal vinořské panství, které tvořilo Vinoř, Cvrčovice, Radonice, Satalice, Kbely a Miškovice.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://genealogy. euweb. +morecz/bohemia/czernin1. html]Rodokmen Czerninů na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url] * [url=http://www. roskildehistorie. dk/stamtavler/adel/bohemia/Czernin. htm]Rodokmen s erby na stránkách www. roskildehistorie. dk[/url].

Prokop Vojtěch Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Narození v roce 1726 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 30. +more ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1777 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.