Kostel svatého Vojtěcha (Opava)

Technology

12 hours ago

Author

Kostel sv. Vojtěcha v Opavě Kostel svatého Vojtěcha dříve též Kostel svatého Jiří v Opavě je monumentální jednolodní stavba postavená v letech 1675 až 1681 na opavském Dolním náměstí na místě malého gotického kostela, který byl založen před rokem 1350 a v 16. století zasvěcen svatému Jiří. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel je stavebně zakomponován do areálu jezuitské koleje (původně z let 1631-1642 přestavěné v letech 1711-1723), ve které se nacházelo např. i gymnázium, Slezský zemský sněm (od roku 1853), a ve které nyní sídlí Zemský archiv v Opavě. +more Po obou stranách lodi se nacházejí průchozí boční kaple, které se dochovaly po dopadu letecké pumy v závěru druhé světové války. Výbuch nenávratně zničil v interiéru kostela téměř všechny nástěnné malby, až na fresky bočních kaplí. Konec války nepřečkal ani impozantní dvoupatrový hlavní oltář zasvěcený sv. Jiří, na kterém byl taktéž vyobrazen sv. Vojtěch. Po ukončení 2. světové války, byl opraven do současné podoby. Nynější hlavní oltář byl přivezen ze zrušeného kapucínského kláštera z kostela sv. Josefa ve Fulneku po roce 1950. Iniciátorem převozu byl opavský děkan Mons. Josef Veselý. Areál kláštera ve Fulneku chátral až do roku 2000 kdy byl opraven a restaurován městem.

Před kostelem se nachází mariánský sloup z roku 1675.

Historie

V první polovině 17. +more století věnoval Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna kostelu obraz Panny Marie. První zmínka o obraze pochází z roku 1648 a už o čtyři roky později se k němu konaly první poutě.

U příležitosti úmrtí Karla Filipa Schwarzenberka bylo 6. listopadu 1820 v kostele postaveno castrum doloris.

Milostný obraz Panny Marie Opavské

Podle zprávy z roku 1732 byly hlavy Panny Marie a Ježíška na obraze ozdobeny zlatými kunami s drahými kameny. Celý obraz pak byl pokrytý stříbrným a zlatem vykládaným plechem. +more Všechny ozdoby obrazu, ale i oltáře a kaple, kde byl umístěn, pocházely ze zlatých a stříbrných záslibných darů a peněz, které věřící věnovali s vděčností za prokázané milosti. Před obrazem se konaly pobožnosti a v první polovině 18. století se v kostele sloužilo i více než 4000 mší ročně. S rostoucí úctou lidu k obrazu rozhodli se opavští jezuité požádat olomouckého biskupa Wolfganga Schrattenbacha, aby byl obraz prohlášen za milostný. Z rozhodnutí kardinála Schrattenbacha byla ustavena komise pod vedením olomouckého kanovníka Františka Gianniniho. Jejími dalšími členy byli kralický děkan Antonín Dreser, opavský děkan Jiří Urban, hlučínský děkan Liborius Manka, lékař opavského vévodství Dr. Jan Josef Piskurek, opavský městský lékař Dr. Jan František Frühauf, a ranhojiči Mikuláš Flügge a Ondřej Jan Piskurek. Výsledkem vyšetřování bylo, že 6. června 1734 byl obraz slavnostně prohlášen za milostný. Po tomto prohlášení úcta k obrazu dále rostla.