Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Tři Sekery)

Technology

12 hours ago

Author

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků je římskokatolický filiální (dříve farní) kostel v obci Tři Sekery v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Historie

Od počátků osídlení až do roku 1787 patřila obec pod farnost Trstěnice s kostelem svatého Víta. Stavbu farního kostela ve Třech Sekerách povolil +more'>císař Josef II. dopisem z 10. února 1787.

V té době se nacházely Tři Sekery na území dvou panství. Jedna část - Kynžvartské Tři Sekery - příslušela ke kynžvartskému panství Metternichů, druhá část - Tachovské Tři Sekery - k tachovskému panství Windischgrätzů.

Za počátek samostatné třísekerské farnosti je považován 13. březen 1787. +more První bohoslužby se konaly ve stodole, která byla na pozemku přiděleném prvnímu faráři. Stavbu kostela brzdily spory, zda kostel bude postaven na panství tachovském, nebo kynžvartském. Rozhodnout o tom měli místní obyvatelé. Ani na třech jednáních se však nerozhodlo, ke kterému panství faru a kostel přiřadit. Teprve když padl návrh, aby kostel postavili v Chodovské Huti (Chodovský Šmelctál), kde již byl připravován vhodný pozemek, se rychle rozhodlo, že kostel a faru postaví tehdejší obec Tachovské Tři Sekery.

Nejprve byla v roce 1787 vybudována přízemní fara, v polovině 19. století přestavěná na patrovou, u které vznikla malá ovocná zahrada.

Z kostela byl postaven pouze zastřešený presbytář a vybudováno 5 metrů kostelní zdi. Pro nedostatek financí došlo pouze k omezenému pokračování stavby. +more V roce 1788 byla dokončena stavba zdi kostela, ale roku 1789 byly stavební práce zcela zastaveny. Teprve roku 1790 se podařilo faráři získat povolení k dostavbě. Kostel vysvětil v roce 1790 vikář z Boru Augustin Haberle, tehdy farář ve Stráži. Věž kostela byla přistavěna v letech 1807-1809.

Po druhé světové válce zde skončil německý farář a předal kostel faráři z Mariánských Lázní. Později byl dán do péče kynžvartskému katolickému faráři. +more Fara měla přejít pod Státní statky. Objekty chátraly a teprve poté, co kostel získala v roce 2007 obec Tři Sekery do svého vlastnictví, došlo k jeho celkové renovaci.

Byla zahájena v dubnu 2009 a prováděla se po etapách do května 2011. Nejprve byl kostel nově zastřešen, stavba byla odvodněna a provedla se izolace základů. +more Následovaly nové kamenné chodníky a oprava příjezdové komunikace. V druhé etapě rekonstrukce byly opraveny omítky a provedeny opravy stávajících oken a osazeno sedm nových vitrážových oken. Nově byly zrekonstruovány i sochy čtrnácti světců, po nichž je kostel pojmenován.

Kostel slouží veřejnosti hlavně pro občanské a kulturní události. Kromě výstav a koncertů je využíván také ke konání svateb a pohřbů.

Stavební podoba

Kostel je jednolodní o půdorysu 23,8 x 11,6 metrů. Prostorný presbytář má půdorys 9,5 x 8,35 metrů. +more Fara a kostel se stavěly za dozoru zdejšího rychtáře Petera Lanzendörfera zedníkem jménem Gallus Lenhart z Trstěnic a tesařem Josefem Hufnaglem ze Tří Seker.

Dodatečně byla v letech 1807-1809 postavená hranolová věž na západní straně kostela. Je vysoká 32 metrů. +more Navazuje na střechu kostela a je završena výraznou, zdaleka viditelnou cibulovou bání.

Při kostele stojí socha archanděla Michaela, která je starší než kostel a pochází z roku 1717. Před kostel byla převezena roku 1762 ze zaniklé hornické osady Cech svatého Víta. +more Rok uvedený na podstavci připomíná renovaci z roku 1797. Socha je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka. Také socha svatého Jana Nepomuckého u kostela je starší než kostel a pochází z roku 1765.

Interiér

Do kostela byl přenesen inventář ze zrušeného klášterního kostela Paulánů ze Světců u Tachova, především hlavní oltář se 14 sochami. V roce 1860 byl snesen a 14 soch pomocníků v nouzi v životní velikosti bylo rozmístěno v kostelní lodi. +more Rovněž hlavní oltář, kazatelna, varhany, zvon a další zařízení pocházelo z tohoto paulánského kláštera. Současný oltář je již druhý, pseudorománský, pochází z roku 1860. Celý presbytář je již nově přestavěn. Na evangelní straně se vchází do sakristie, odkud vede dřevěné schodiště na dřevěný balkón. Schodiště se větví a samostatné schody vedou do kazatelny. Původní Křížový oltář se nacházel ještě před druhou světovou válkou jako postranní oltář na epištolní straně v lodi. V roce 1979 byl přenesen na evangelní stranu a značně pozměněn. Kostel měl původně jen malý hudební chór, ale již v roce 1803 byl rozšířen o postranní empory, které byly po druhé světové válce odstraněny a loď se tak vizuálně rozšířila.

Tradovalo se, že zvon byl dovezen z paulánského kláštera jako jediný. Kromě tohoto měl kostel malý vlastní zvonek umíráček. +more Velký zvon v roce 1822 praskl a v roce 1831 z něho byly ulity dva menší. Za obou světových válek byly zvony sneseny a zrekvírovány. Poprvé to bylo 6. ledna 1917, nahrazeny byly třemi novými od firmy Richard HEROLD z Chomutova. Svěceny byly 21. prosince 1919. Podruhé byly zvony zrekvírovány v roce 1942. V kostele zůstal jen umíráček podobně jako za první světové války.