Okres Cheb
Author
Albert FloresOkres Cheb je jedním z okresů Karlovarského kraje. Nachází se v západní části České republiky na hranici se Spolkovou republikou Německo. Sídlem okresu je město Cheb. Okres Cheb sousedí na severu s okresem Sokolov, na východě s okresem Karlovy Vary a na jihu a západě s Německem. Okres Cheb se dělí na 56 obcí, z nichž největšími jsou Cheb, Aš, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Celková rozloha okresu je 623,89 km² a žije zde přibližně 92 000 obyvatel. Okresním znakem je stříbrná šachovnice na modrém podkladu, která symbolizuje historickou příslušnost oblasti k Čechám. V okrese Cheb se nachází mnoho turisticky atraktivních míst. K nejznámějším patří hrad Cheb, který je jednou z nejvýznamnějších staveb gotického a renesančního stylu v České republice. Dalšími zajímavými místy jsou barokní zámek Seeberg, klášter Teplá, který je jedním z nejstarších cisterciáckých opatství v Českých zemích, a lázeňská města Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Okres Cheb je také znám svou bohatou historií spojenou s pohraničím mezi Čechami a Německem. V minulosti byl součástí Rakouska-Uherska a německými obyvateli byl nazýván jako Egerland. Po druhé světové válce byla většina německého obyvatelstva vysídlena a okres se stal součástí Československa. Dodnes je v okrese patrný vliv německé kultury a tradic.
Přehled obecních znaků okresu Cheb Okres Cheb je okres v Karlovarském kraji. Jde o nejzápadněji položený okres v Česku.
Sousedí s karlovarskými okresy Sokolov a Karlovy Vary, s plzeňskými okresy Tachov a Plzeň-sever a jeho západní hranice je i státní hranicí s Německem.
Struktura povrchu
K 31. +more prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 932,75 km², z toho: * 46,93 % zemědělských pozemků, které z 57,14 % tvoří orná půda (26,82 % rozlohy okresu) * 53,07 % ostatní pozemky, z toho 75,07 % lesy (39,84 % rozlohy okresu).
Povrch
Převážná část popisované oblasti spadá do území Krušnohorské soustavy. Pouze jihozápadní okraj náleží Šumavské soustavě. +more Krušnohorskou soustavu zastupují Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina), které na naše území zasahují z Německa, a Karlovarská vrchovina, která se skládá ze Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny.
Šumavské soustavě patří nejsevernější výběžky Českého lesa (Dyleňský les a Podčeskoleská pahorkatina).
Nejvyšší vrcholy:
* Slavkovský les - Lesný (983 m) * Český les - Dyleň (940 m) * Tepelská vrchovina - Podhorní vrch (847 m) * Smrčiny - Háj (758 m)
Hydrologické poměry
Celá oblast okresu patří do úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která pramení v Bavorsku a na území ČR se dostává u Pomezné. +more Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok a uměle vybudovaná Dlouhá stoka s přítokem Teplá. Mariánskolázeňsko odvodňuje z větší části Kosí potok, pramenící pod horou Dyleň a jeho přítoky Bahnitý, Úšovický a Jilmový potok. Téměř celý Ašský výběžek patří do povodí Sály. Většina potoků, např. Bílý Halštrov a Rokytnice odtud teče do Německa.
Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Podhora na Teplé (82 ha) je využívána jako vodárenská nádrž a Horka na Libockém potoku slouží jako zásobárna pitné vody.
Chebsko je velmi bohaté na rybníky. Největší rybniční soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových Lázní, které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ha. +more K dalším větším rybníkům patří Plochý (10 ha) a Okouní (9 ha).
Minerální prameny
Zvláštností tohoto území jsou četné minerální prameny s vysokým obsahem rozpuštěných solí a bohatým sycením oxidem uhličitým, které tu vyvěrají ve stovkách vřídel. Většinu z nich můžeme považovat za dozvuky třetihorní sopečné činnosti.
Mariánskolázeňské prameny zahrnují rozsáhlou oblast v prostoru Slavkovského lesa a Tepelské plošiny. Minerální vody se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických hornin (hlavně žul) v hloubce 60-100 m pod povrchem. +more Mají velmi pestré složení. Na území Mariánských Lázní vyvěrají zhruba ve 40 pramenech (Křížový, Rudolfův aj. ). Do těchto pramenů patří i další; např. kynžvartské kyselky a železité kyselky Konstantinových Lázní.
Františkolázeňské prameny se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka. Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice. +more Vznikají v artézské pánvi, jsou tvořené pískovci, písky a jíly. Převažují prosté železité kyselky; pramen Glauberův IV. má největší obsah minerálů v České republice vůbec. Pramenů je zhruba 25, jsou teplé jen 9-12,5 °C a vyvěrají z hloubky asi 50 m. Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větších hloubek, a jsou proto o něco teplejší - nejteplejší z nich je Císařský (14-18 °C).
Jak Mariánské Lázně, tak Františkovy Lázně jsou součástí západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s Karlovými Vary.
Půdy
Zastoupeny jsou tu dva typy půd. Na Ašsku a Mariánskolázeňsku se vyskytují hnědé půdy a podzoly a na Chebsku jsou to illimerizované a olejné půdy. +more Druhy půd jsou v této oblasti tři. Půdy převážně hlinitopísčité a písčitohlinité (10-30 % jíl. č. ) na Ašsku a v okolí Mariánských Lázní. Nejvíce úrodná oblast v okrese je v okolí Chebu s převážně hlinitými půdami (30-45 % jíl. č. ). A na západ od M. L. jsou převážně štěrkovité a kamenité půdy s obsahem skeletu větším než 50 %. Celkově je toto území méně úrodná oblast České republiky.
Klimatické poměry
Okres Cheb patří do chladné až mírný podnebný pás mírně teplé podnebné oblasti. Za 1 rok tu spadne přibližně 500-800 mm srážek. +more Nejméně na Chebsku (500-600 mm ) a nejvíce u Mariánských Lázní (700-800 mm ). Průměrná roční teplota je tu od 6 °C (Aš, Mariánské Lázně) do 10 °C (Cheb).
Biosféra
Území okresu Cheb je velmi členité a zahrnuje jak hory, tak rozsáhlé planiny i hluboká údolí řek, s velkým podílem lesů.
Za přírodovědecky nejcennější území v oblasti můžeme považovat Slavkovský les, kde se kromě doznívajících projevů vulkanické činnosti dochovala rozsáhlá rašeliniště se vzácnou flórou a faunou. Je tu i řada maloplošných chráněných území se zvláštním režimem. +more V dnešních lesích, převážně smrkových monokulturách, najdeme i zbytky původních bučin s příměsí jedle. Proto bylo území Slavkovského lesa o ploše 640 km² vyhlášeno roku 1974 za CHKO. Největší rašeliniště Slavkovského lesa leží v nadmořské výšce 800-900 m n. m. a jsou chráněna jako národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Roste tu borovice blatka, rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina, vlochyně aj.
Obdobnou rašelinnou flóru najdeme i v rašeliništi Soos (221 ha) u Františkových Lázní, kde se navíc vyskytují některé slanomilné rostliny a jako velká vzácnost i orchidej vstavač.
V této oblasti je i mnoho přírodních parků. Poblíž Aše je to přírodní park Halštrov, na sever od Skalné přírodní park Kamenné vrchy, v okolí Mariánských Lázní přírodní park Šumava a u Libé je to přírodní park Smrčiny.
Památky
Na rozdíl od jiných oblastí Čech je zde zachováno velké množství památek z doby románské. K nejznámějším patří bývalá císařská falc a kostel sv. +more Mikuláše v Chebu, jádra hradu Vildštejn (Skalná), Seeberg, Starý Hrozňatov a Hazlov. Gotiku tu většinou zastupují už jen zříceniny, jako např. Starý Rybník, Neuberg, Kynžvart a Pomezná. Cenný soubor gotické městské architektury najdeme v Chebu (kostely, kláštery).
Renesance se výrazně zapsala především do architektury měst. Renesanční domy najdeme hlavně v Chebu, a v Hazlově je renesanční hřbitovní kostel.
Výrazněji se tu projevuje baroko. Z církevních barokních památek je třeba jmenovat dominikánský klášter a radnici v Chebu a Loretu ve Starém Hrozňatově. +more Do barokního slohu byl přestavěn hrad v Chebu a také zámek Libá v Libé. Na celém území je velké množství soch, sloupů a kašen.
Klasicismus a empír dal vzhled pozoruhodným souborům staveb (kolonády, lázeňské budovy, hotely) v centrech lázeňských měst Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart. Architektura +more_století'>19. a začátku 20. století je typická pro historické budovy v Mariánských Lázních.
Bohaté je zastoupení lidové architektury, především hrázděných a roubených staveb. Nejkrásnější se dochovaly v Hranicích, Ostrohu a Skalné.
Pozoruhodnou památkou Chebska a Ašska jsou kamenné smírčí kříže, připomínající dávné tragédie, často i hrdelní zločiny. Jsou jich tu desítky, nejhezčí najdeme v Hazlově, Milhostově a Plesné.
Historie
V dávné minulosti toto území pokrývaly husté pralesovité lesy. Zmínka o prvních lidech zde je již ze starší doby kamenné. +more Slovanské obyvatelstvo zde sídlilo od 8. do počátku 12. století. Jeho hlavním hradištěm byl Cheb, založený v 9. století. V rámci kolonizace, která sem přicházela z Německa, tito původní obyvatelé ustupovali. Již v 1. polovině 19. století se celá oblast dostávala pod vliv německé severní marky. Jedním z prvních území v českých zemích, které podlehlo germanizaci, bylo Chebsko, na které si ve 13. století činily nárok čeští i němečtí panovníci.
K definitivnímu připojení Chebska k zemím Koruny české došlo až za vlády Jana Lucemburského v roce 1322. Ten potvrdil Chebským všechna jejich práva a mnohá jiná jim ještě daroval, což přispělo ke zvláštnímu postavení - autonomii - této oblasti v rámci českého království. +more Obdobné postavení si po staletí udržovalo i sousední Ašsko.
Husitské války do oblasti příliš nezasáhly, většina zdejších hradů (Loket, Andělská hora) stála na straně katolíků. V +more_století'>16. století vrcholila v oblasti důlní činnost, těžilo se především stříbro a cín.
Zdárný vývoj zastavila třicetiletá válka, která byla pro západní Čechy skutečnou pohromou. V tomto období opustilo zemi tisíce horníků a lidé byli nuceni, hledat si nový zdroj obživy. +more Rozvíjela se řemesla, zemědělství a obchod. Rozrůstal se také průmysl, v oblasti hlavně textilní, sklářský a výroba porcelánu. Od 18. století se výrazně o slovo hlásilo lázeňství.
Po vzniku ČSR v roce 1918 se zdejší němečtí obyvatelé pokusili o odtržení pohraničního území a vytvoření samostatného útvaru. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu. +more Po osvobození území roku 1945 americkou armádou a odsunu německých obyvatel sem přišli noví osídlenci z Čech. Řada obcí zůstala však většinou zčásti neobydlena. Výsledkem byl úplný zánik některých sídel. Teprve v posledních letech se pohraniční oblasti z těchto ran rychle vzpamatovávají a obnovují tradiční vztahy se svými západními sousedy.
Do roku 2002 bylo sídlem okresu sídlem město Cheb.
Sídla
Rozsah okresu Cheb, platný k roku 2010, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí Většina sídel v okrese jsou vsi. +more Mezi největší obce patří města Cheb, Aš, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně.
Největším městem okresu je Cheb s 32 300 obyvateli (k roku 2016). Založen byl již v +more_století'>9. století, ale městem se stal až v roce 1204. Hlavní průmysl je zde strojírenský, textilní, kovodělný, stavební, dřevozpracující a potravinářský. Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu, od roku 1322 je součástí českého státu. Nachází se zde krásný románský hrad a kostel sv. Mikuláše. Centrum Chebu je městskou památkovou rezervací.
Město Aš bylo založeno ve 13. +more století a má 13 100 obyvatel (k roku 2016). Průmysl je tu převážně potravinářský a textilní. Nejzajímavějšími kulturními památkami jsou radnice, zámeček Větrov, muzeum a kostel sv. Mikuláše.
Stejně jako Cheb také i Františkovy Lázně patří mezi městské památkové rezervace. Mají 5 500 obyvatel (k roku 2016) a založeny byly r. +more 1793. Jsou to lázně známé léčbou ženských nemocí, nemocí oběhového ústrojí a poruch látkové výměny.
Mariánské Lázně mají 13 200 obyvatel (k roku 2016). Průmysl je převážně strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. +more Lázeňství se tu začalo rozvíjet od začátku 19. století. Prameny se zde využívají k léčení nemoci ledvin, močových cest, dýchacích cest a poruch látkové výměny. Nejkrásnějšími budovami jsou různé lázeňské stavby (kolonády, pavilóny, lázeňské domy) z 19. století. Střed města má parkovou úpravu.
Průmysl
Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl (Cheb, Aš), dřevozpracující průmysl (Luby), textilní průmysl (Cheb, Aš), sklářský průmysl (Hranice), průmysl porcelánu a keramiky (Skalná) a z malé části také těžba hnědého uhlí (na východě od Chebu).
Životní prostředí
Na území okresu se nenachází žádné větší podniky, továrny ani elektrárny, které by zahlcovaly ovzduší škodlivými látkami, a proto je zde životní prostředí čisté.
Demografické údaje
Data k 30. +more červnu 2005:
Popis | Celkem | Ženy | Muži |
---|---|---|---|
počet obyvatel | 90 060 | 46 141 | 43 919 |
průměrný věk | 38,8 | 40,2 | 37,4 |
* hustota zalidnění: 97 ob./km² * 84,84 % obyvatel žije ve městech
Zaměstnanost
(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 20 512 |
---|---|
Průměrný plat | 13 897 Kč |
Nezaměstnaných | 3 917 |
Míra nezaměstnanosti | 8,34 % |
Školství
(2003)
Druh školy | Počet škol |
---|---|
Mateřské školy | 38 |
Základní školy | 29 |
Gymnázia | 4 |
Střední školy průmyslové školy | 6 |
Střední odborná učiliště | 5 |
Vyšší odborné školy | 0 |
Zdravotnictví
(2003)
Lékaři | 337 |
---|---|
Nemocnice | 2 |
Specializovaná léčebná zařízení | 1 |
Zubní lékaři | 37 |
Lékárny | 24 |
Zdroj
[url=http://www.czso.cz/]Český statistický úřad[/url]
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí .
Aš • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • Třebeň • Tři Sekery • Tuřany • Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín
Vodní toky
Ohře * Odrava * Plesná * Bílý Halštrov
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.chebsko.com]Chebsko.com - web pro všechny[/url]