Soos

Soos je národní přírodní rezervace asi 4,5 kilometru severovýchodně od Františkových Lázní v okrese Cheb. Předmětem ochrany je soubor lesních ekosystémů, slatinišť, oligotrofních jezírek a tůní s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, ke kterým patří hnědásek chrastavcový. K chráněným jevům patří také útvary neživé přírody: mofety (významné výskytiště), minerální prameny a vrstvy křemeliny.

Název

Název rezervace je odvozen z němčiny, ale existují různé výklady původu slova. Může vycházet ze slov (mech) nebo (sedlina, usazenina). +more Podle jiné verze slovo Soos znamená v egerlandském nářečí močál.

Historie

V osmnáctém a devatenáctém století probíhala v prostoru celé rezervace těžba rašeliny používané jako palivo nebo k lázeňským účelům. Během těžby se hloubily odvodňovací příkopy, jejichž účelem bylo snížení hladiny podzemní vody, a získaný materiál se odvážel po železničních vlečkách. +more V devatenáctém století se další těženou surovinou stala křemelina, ze které se vyráběly žáruvzdorné cihly a firma Mattoni z ní do roku 1936 vyráběla minerální soli a slatinný louh. Křemelina se naposledy těžila v padesátých letech dvacátého století. Na hranicích rezervace se nacházejí ložiska žáruvzdorných a pórovinových jílů, jejichž těžba v minulosti ovlivňovala chráněné území zejména vypouštěním důlních vod. Asi třetina území rezervace leží nad ložiskem hnědého uhlí, s jehož těžbou se kvůli ochraně minerálních pramenů využívaných ve Františkových Lázních nepočítá.

úzkorozchodné dráhy

Vzhledem k těžbě nerostných surovin bylo celé území od osmnáctého století odlesněné. Pokusy o výsadbu stromů se nezdařily a zůstaly po nich jen solitérní stromy nebo skupiny smrků ztepilých, borovic lesních, borovic vejmutovkek a modřínů opadavých. +more Nepůvodní lesní porosty na starých odvalech se postupně navracejí k přírodě blízkému lesu. Až do roku 1974 probíhala v části rezervace pastva skotu a do šedesátých let dvacátého století se zde kosila tzv. čalounická tráva, která se v množství 10-20 vagonů ročně odvážela.

Nejstarší ochranná opatření na území Soos se vztahují k Císařskému prameni, který byl roku 1877 prohlášen za veřejný léčivý pramen. V okruhu přibližně 1500-2000 metrů od něj bylo vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém byla zakázána těžební činnost. +more První návrh na ucelenou ochranu území se objevil v roce 1887, ale navzdory tomu těžba surovin pokračovala. Další návrh na ochranu byl podán roku 1947 a po sedmnácti letech jej realizovalo ministerstvo školství a kultury.

Chráněné území poprvé vyhlásilo ministerstvo školství a kultury dne 7. listopadu 1964 v katetorii státní přírodní rezervace. +more Podruhé rezervaci vyhlásilo ministerstvo kultury ve stejné kategorii s rozlohou 221 hektarů s účinností od dne 29. prosince 1987. Naposledy bylo území prohlášeno národní přírodní rezervací ministerstvem životního prostředí dne 1. února 2016, kdy se rozloha rezervace zvětšila na přibližně 262 hektarů. V roce 2020 bylo u rezervace otevřeno nové infocentrum se zázemím pro návštěvníky a badatelnou určenou pro zájemce o geologii a balneologii.

Přírodní poměry

Rezervace měří 268,2999 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 432-442 metrů v katastrálních územích Dvorek, Milhostov, Nová Ves u Křižovatky, Nový Drahov, Povodí a Vonšov. Plocha rezervace se překrývá s rozsáhlejší evropsky významnou lokalitou Soos, jejíž součástí je také přírodní rezervace Děvín.

Geologie, geomorfologie, půdy

V geomorfologickém členění Česka lokalita leží v celku Chebská pánev a jejím stejnojmenném okrsku.

Mofety

Základem geologické stavby území jsou žuly a svory krystalinika. Horniny jsou porušené tektonickými zlomy, v jejichž linii vedou údolí Vonšovského potoka a potoka Sázek. +more Blok hornin mezi zlomy byl v délce 2,2 kilometru a šířce 1,5 kilometru nejprve vyzdvižen, ale později došlo k jeho poklesu. V důsledku tohoto pohybu vznikla drobná Hájecká pánev vyplněná sedimentárními slíny a miocénními písky a jíly. Před deseti tisíci lety se v pánvi začala usazovat rašelina. Z počátku jednotná pánev byla rozdělena pískovým prahem na dvě části. Severní je vyplněna pouze rašelinou, zatímco v jižní části se vytvořila rašelina a vznikly v ní podmínky pro růst rozsivek. Jejich uložené křemité schránky vytvořily vrstvy tzv. křemeliny s mocností přes šest metrů.

Většinu povrchu pokrývá půdní typ oligotrofní organozem typická nebo organozem glejová. Místy se objevuje pseudoglej typický s náznaky zasolení a do okrajových částí zasahují kambizemě, které přecházejí do rašelinných podzolů.

Hydrologie

Z hydrologického hlediska tvoří Hájecká pánev samostatný celek. Vodou ji zásobují jen atmosférické srážky nebo minerální prameny, na které jsou vázané výrony suchého oxidu uhličitého zvané mofety. +more Většina pramenů vyvěrá v jižní části pánve a jejich celková vydatnost je asi 10 l·s−1. K nejvydatnějším z nich patří Císařský pramen a pramen Věra.

Císařský pramen

Císařský pramen je studená, středně mineralizovaná železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem beryllia a arsenu. Teplota v jímce kolísá podle ročního období mezi 14-18 °C. +more Podle zvýšené teploty jde o termální vodu z hlubokého podloží, která vystupuje podél zlomu a cestou se mísí se studenými kyselkami v třetihorní pánevní výplni. Pramen je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi.

Podnebí

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se rezervace nachází v mírně teplé oblasti MT4, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16-17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500-750 milimetrů, sníh zde leží 60-80 dní v roce. +more Mrazových dnů bývá 110-130, zatímco letních dnů jen 20-30.

Flóra a fauna

V rezervaci žijí druhy chráněných živočichů a roste zde celá řada významných mokřadních a slanomilných rostlin. V rezervaci bylo zjištěno 31 druhů měkkýšů (29 druhů plžů a dva druhy mlžů).

Přístup

Objekt Muzea Soos a vstup do geologického parku se nachází přímo u železniční zastávky Nový Drahov na trati Tršnice - Luby u Chebu. Vstup do rezervace je zpoplatněn. +more Po červeně značené turistické stezce je vstup do národní přírodní rezervace z nádraží ve Františkových Lázních vzdálen necelých 6 km. Po přilehlé komunikaci podél hranic rezervace vede cyklotrasa č. 2133.

U vstupu na naučnou stezku se nachází muzeum s expozicemi Příroda Chebska a Příroda Soosu, pavilon s expozicí Dějiny Země, geologický park, modely prehistorických ještěrů v životní velikosti, stanice pro záchranu živočichů, expozice Ptačí svět Chebska v rámci stávajícího Muzea přírody a daňčí obora.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. kamennevrchy. +morecz/pamatky-a-zajimavosti/narodni-prirodni-rezervace-soos/]Webové stránky Národní přírodní rezervace Soos[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/plzen/nasihoste/_zprava/prirodni-rezervace-soos-tak-trochu-pripomina-zmenseny-island--1605724]Přírodní rezervace SOOS tak trochu připomíná zmenšený Island[/url] na Český rozhlas Plzeň.

Kategorie:Národní přírodní rezervace v Karlovarském kraji Kategorie:Chráněná území v okrese Cheb Kategorie:Chráněná území v Chebské pánvi Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1964 Kategorie:Rašeliniště v Česku Kategorie:Vodstvo v okrese Cheb Kategorie:Vodstvo v Chebské pánvi Kategorie:Geologické lokality v Karlovarském kraji Kategorie:Geopark Egeria Kategorie:Mofety Kategorie:Křižovatka (okres Cheb) Kategorie:Milhostov Kategorie:Skalná Kategorie:Třebeň