Plesná (okres Cheb)
Author
Albert FloresPlesná je město v okrese Cheb. Žije zde obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1185, kdy je ves zmiňována jako vlastnictví Waldsasského kláštera. V roce 1429 byla ves vypálena husitskými vojsky včetně dřevěného kostela svatého Jiří, který je zde připomínán již k roku 1400 (snad jako filiální). +more Po reformaci byla obec evangelického vyznání a po bitvě na Bílé hoře, resp. po Vestfálském míru, bylo vsi Plesná jako jediné v Českém království (s výjimkou Ašska) dovoleno zůstat evangelická. Obyvatelé však nesměli mít vlastní kostel ani faráře. V roce 1550 jim bylo dovoleno mít evangelickou školu. Museli tedy navštěvovat bohoslužby v nedalekém saském Bad Brambachu, a to až do roku 1834, kdy v Plesné vznikl samostatný sbor (již v roce 1782 bylo Plesné dovoleno mít vlastního faráře). Katolické obyvatelstvo Plesné mělo snad k dispozici dřevěnou kapli, či menší barokní kostelík, který stál na místě dnešního empírového kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Evangelíci měli nejprve provizorní dřevěnou modlitebnu, později s dřevěnou věží. Roku 1846 bylo rozhodnuto o stavbě zděného kostela. Stavba probíhala v letech 1847-1849 a byla jako první financována evangelickým spolkem Gustav Adolf. Nový katolický kostel v empírovém slohu byl konsekrován ve stejný rok, jako kostel evangelický. Je však menší a mnohem více strohý, než evangelický kostel, který je postaven v tehdy novém, módním neorenesančím slohu na návrší nad náměstím. Katolická obec v Plesné se osamostatnila až roku 1898, kdy zde byla vytvořena vlastní farnost odtržením od farnosti v Křižovatce. V budově fary z roku 1835 byla původně škola a později fara. Tato katolická škola vedla kroniku od roku 1787.
V druhé polovině 19. století bylo postaveno v Plesné mnoho továren specializujících se především na textilní průmysl. +more Nedílnou součástí však stále byla výroba hudebních nástrojů. Plesná byla až v roce 1900 povýšena z vesnice na městys.
Přírodní poměry
Vlastní město Plesná se nachází ve Smrčinách při hranici s Chebskou pánví, východní část území však již v Chebské pánvi. Městem protéká říčka Plesná, při západním okraji města pramení Lužní potok.
V okolí Plesné vyvěrá skupina minerálních pramenů. Ještě v roce 1956 zde hydrogeologové evidovali třináct vývěrů o dvacet let později pouhých pět. +more Zánik způsobili především meliorační práce. Vydatný pramen s místním pojmenováním Plesenská kyselka vyvěrá severovýchodně od Plesné při pravém břehu potoka Rokytník. Dne 13. června 2016 byl výzkumnou skupinou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalezen jižně od Plesné a ve dnech 1. -5. června 2017 upraven radioaktivní pramen Radonka - pramen Břetislav, pojmenovaný po významném hydrogeologovi RNDr. Břetislavovi Vylitovi. Jedná se o nejradioaktivnější povrchový vývěr v Česku. Vývěr vykazuje radioaktivitu 13 000 Bq na litr. Z hlubině zachycených zdrojů ho předstihuje pouze jáchymovský pramen Agricola s radioaktivitou 20 kBq na litr.
Místní části
Lomnička (k. ú. +more Lomnička u Plesné) * Plesná (k. ú. Plesná a Šneky) * Smrčina (k. ú. Smrčina) * Vackov (k. ú. Vackov).
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 2878 obyvatel, z nichž bylo 54 Čechoslováků, 2690 Němců, jeden jiné národnosti a 133 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 1516 obyvatel, k evangelické církvi 1265 obyvatel, jeden k československé církvi, jeden izraelské církvi, dva k jiné církvi a 93 bylo bez vyznání.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 582 | 1 658 | 1 761 | 2 185 | 2 477 | 2 382 | 2 878 | 1 095 | 1 126 | 1 334 | 1 346 | 1 201 | 1 490 | 1 494 |
Počet domů | 201 | 222 | 236 | 272 | 333 | 384 | 538 | 563 | 362 | 373 | 364 | 386 | 396 | 439 |
Pamětihodnosti
Asi dva kilometry jižně od města se nacházejí nevelké pozůstatky zaniklého hradu Neuhaus. Bývá ztotožňován se sídlem ministeriálů v Plesné zmiňovaném již v roce 1197, ale podle rozboru historických pramenů se jedná o jiné, dosud nedatované sídlo neznámého stavebníka. +more * Krucifix * Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie: je římskokatolický kostel postavený roku 1849 výraznou přestavbou staršího, barokního kostela z 18. století. Kostel je postaven v empírovém slohu. V interiéru je pozdně barokní oltář a dva boční oltáře z 19. století. V Plesné je dřevěný katolický kostel zmiňován již k roku 1400 se zasvěcením svatému Jiří. V současné době se zde pravidelně konají každou neděli mše svaté. * Evangelický kostel: je postavený ve stejném roce jako katolický, tj. v roce 1849. Byl prvním kostelem, který financoval evangelický spolek Gustav Adolf. Byl zde také od roku 1834 první samostatný evangelický sbor na Chebsku. Jedná se o typický luteránský kostel s dvoupatrovými galeriemi do tvaru písmene U. Interiér se dochoval v původní podobě včetně varhan a pseudorenesančního oltáře s obrazy Krista na Hoře olivetské a Poslední večeře. Kostel je ve špatném stavu zapříčiněném dlouhodobým neužíváním.
Osobnosti
Narodili se zde: * Laurenz Hafenrichter (1822-1898), katolický kněz, středoškolský profesor a poslanec, činný převážně v Praze * Johann Krumbholz (1828-1883), sudetoněmecký podnikatel a politik
Galerie
Soubor:Informační centrum Plesná. jpg|Náměstí Svobody s kulturním a informačním centrem Soubor:Plesná kostel Neposkvrněného početí Panny Marie duben 2022 (1). +morejpg|Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Soubor:Plesná evangelický kostel duben 2022 (1). jpg|Evangelický kostel Soubor:Plesná Stará pošta duben 2022. jpg|Stará pošta Soubor:Plesná Celní ulice čp. 62. jpg|Dům s hrázděným štítem v Celní ulici Soubor:Plesná smírčí kříže duben 2022 (1). jpg|Soubor smírčích křížů Soubor:Řeka Plesná v Plesné duben 2022. jpg|Řeka Plesná v Plesné.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Cheb Kategorie:Sídla ve Smrčinách Kategorie:Přátelé v srdci Evropy Kategorie:Svazek obcí Kamenné vrchy Kategorie:Města v okrese Cheb Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici