Kraljevo

Název

První doložený název sídla (ještě z předtureckých dob) zní Rudo Polje. Turci nazývali malé město názvem Karan Ovasi; tento název je poprvé doložen od roku 1560. +more Vznikl doslovným překladem původního slovanského názvu. Jeho zjednodušení do podoby Karanovac se zpět vrátil do slovanského, resp. srbského jazyka. V souvislosti s korunovací Milana Obrenoviće na krále Srbska v roce 1882 bylo na žádost obyvatel tehdejšího Karanovace rozhodnuto o změně názvu města na Kraljevo (doslova Královo (město)). Tento název byl v platnosti do druhé světové války. Poté byl v souvislosti s vznikem republiky, resp. socialistického státu změněn na Rankovićevo podle tehdejšího komunistického politika a šéfa tajných služeb Aleksandra Rankoviće. Původní název se vrátil roku 1955.

Geografické poměry

Samotné město mělo dle sčítání lidu z roku 2011 64 175 obyvatel a se širším okolím (opština Kraljevo) potom 124 554 obyvatel.

Nachází se přímo na soutoku řek Ibar a Západní Morava, v Západomoravské kotlině mezi úrodnými svahy Šumadije a pohořími Stari Vlah a Kopaonik. Kromě toho se zde nachází ještě některá další pohoří, např. +more Goč, Stolovi, Troglav, Čemerno, Radočelo a další).

Průměrná nadmořská výška v Kraljevu činí 206 m n. m. Řeka Ibar proniká do Západomoravské kotliny a města Kraljeva od jihozápadu z Ibarské soutěsky.

Historie

Oblast dnešního města byla osídlena již v roce 2000 př. n. +more l. V okolí města se nacházejí archeologická naleziště, a to v lokalitách Divlje polje v obci Ratina a Lađarište ve vesnici Vrnjci. Samotné město se rozvíjelo na vyvýšené lokalitě, která byla méně ohrožována případnými záplavami řekou Ibar. Nalezeny byly artefakty původem z antického Řecka (keramické nádoby, šperky apod). V dobách existence Římské říše byla oblast dnešního Kraljeva hranicemi mezi provinciemi Horní Moesie a Dalmácie. Pro Římskou říši měl region význam především v souvislosti s těžbou rud a kvůli geotermálním pramenům. Archeologické průzkumy prokázaly přítomnost římské cihlové pece v nedaleké vesnici Čibukovac, nalezena byla rovněž i keramika.

Kraljevo bylo centrem středověkého srbského státu už od počátku své existence. V +more_století'>11. století byl součástí Rašky. V okolí vznikla řada pravoslavných klášterů, které nechali zřídit tehdejší vládcové; Studenica (1188), Žiča (1219), Ljubostinja, Gradac, nebo Stara Pavlica. Samotné město Kraljevo vzniklo z původní vesnice názvem Rudo Polje. Poprvé bylo připomínáno k roku 1476.

S pádem Srbského despotátu v letech 1458-1459 se stalo součástí Osmanské říše. Rychlejší rozvoj obce však proběhl teprve až během dvaceti let, kdy bylo Srbsko krátkodobě součástí Habsburské monarchie (1718-1738). +more Tehdejší hranice mezi Rakouskem a Tureckem procházela po řece Západní Morava a pro Rakušany získalo Kraljevo význam pohraničního města. Přes Kraljevo utekli turečtí kolonisté, kteří v Srbsku obývali některá města (Čačak, Kragujevac a další) a kteří si nepřáli zůstat v Rakousku.

Po válce mezi Osmanskou říší a Habsburskou monarchií se město opět vrátilo po tureckou správu. Při bojích v letech 1737-1739 vyhořel místní zájezdní hostinec (karavanseráj). +more Centrum města bylo poničeno a částečně vypáleno. Ve 40. letech 18. století bylo město jedním z největších v Tureckem ovládaném regionu Šumadije.

Během Prvního srbského povstání obsadili srbští vzbouřenci město Karanovac a vypálili jej. Následně bylo město přebudováno. +more Stalo se správním centrem s vlastním soudem. Poté, co Srbové město obsadili, nařídili vyhnání veškerého muslimského obyvatelstva. Na jeho místo se dostěhovalo nové pravoslavné obyvatelstvo z okolních vesnic.

Střed města V roce 1832 získalo město první urbanistický plán, na základě něhož vznikla jasně plánovaná síť ulic v centru města. +more Ulice svírají pravé úhly a v centru se nachází kruhové náměstí; vše bylo uskutečněno díky velmi striktnímu provedení tehdejších předpisů vydávaných srbským státem. Obdobně velké a uspořádané náměstí vzniklo tehdy ještě ve městě Požega u Užice. Od roku 1838 se stalo město středem nově zřízené opštiny a územního celku v rámci Čačanského okruhu. Význam města vzrostl poté, co sem bylo v roce 1853 přesunuto policejní velitelství pro celý okruh a také oblastní soud. Roku 1859 došlo k administrativní změně a obě instituce se vrátily do Čačaku. V roce 1855 zde byla otevřena první pošta. Od roku 1902 má město elektrické osvětlení. V roce 1912 sem byla zavedena železniční trať, která město spojila s Čačakem a Požegou. Roku 1929 ji doplnila druhá trať z Lapova.

Během druhé světové války byl Čačak místem četných bojů. V roce 1941 město obsadily okupační vojska (po tzv. +more Dubnové válce). Jednotky četniků a partyzánů zde provedly několik společných útoků na německé vojenské posádky. Německá okupační správa zde následně provedla rozsáhlou odplatu; 14. a 15. října 1941 zde bylo popraveno 1746 lidí. Celkem bylo zde za celou válku zabito okolo dvou tisíc dvou set osob. Na podzim 1944 probíhaly o Kraljevo těžké boje. Jednotky partyzánů a Rudé armády bojovaly o předmostí Kraljeva celkem šest týdnů. Kraljevo bylo osvobozeno 29. listopadu 1944.

Ve stejné dekádě byla realizována i rozsáhlá industrializace města. Byly otevřeny řady nových továren (např. +more Magnohrom, továrna na výrobu žel. vagonů; dřevařský podnik Jasen, stavební podnik Kablar a dalších).

V roce 1991 mělo Kraljevo 57 926 obyvatel.

V roce 2010 bylo město postiženo zemětřesením, při němž zahynuly dvě osoby a sto dalších bylo zraněno.

Obyvatelstvo

Dle údajů ze sčítání lidu z roku 2011 se zde hlásí přes 95 % obyvatel k srbské národnosti, 1% jsou zastoupeni Romové. Velmi nízký je počet dalších národností. +more Drtivý počet obyvatel se hlásí k pravoslavné církvi, zhruba devět set obyvatel širšího města potom k islámu.

49,78 % místních obyvatel má středoškolské vzdělání, 14,31 % má vyšší odborné vzdělání a 8,73 % potom vzdělání vysokoškolské.

Kultura

V Kraljevu se nachází některé historické budovy, které jsou chráněné jako kulturní památky, např. Gospodar Vasin konak z roku 1830.

Místní pobočka srbské národní knihovny nese název panovníka Štěpána I. +more Prvověnčaného. Vznikla na konci druhé světové války a nahradila dřívější čítárnu (čitalište), která vznikla již v 60. letech 19. století. Místní pobočka Národního muzea byla založena v roce 1950.

Kraljevecké divadlo bylo založeno roku 1949 jako profesionální divadlo s názvem Národní divadlo Kraljevo. Během let měnilo různě svůj název i status. +more Nějakou dobu bylo i divadlem amatérským a současný stav profesionálního souboru s názvem Kraljevecké divadlo má od roku 1996.

Nachází se zde také kulturní centrum .

Severně od hlavního nádraží se nachází pamětní park s názvem "park říjnových obětí", který připomíná nešťastné události z druhé světové války.

Místní pravoslavné kostely (např. kostel svatého Sávy s nápadnou červenou fasádou) spadají administrativně pod Žičanskou eparchii Srbské pravoslavné církve.

Ekonomika

Zhruba šest tisíc lidí je zaměstnáno v místním průmyslu. Mezi velké společnosti, které zde působily před rokem 1991, patřil např. +more Magnohrom, jehož závod je umístěn na severovýchodním okraji města. Od roku 1936 zde působí také továrna na železniční vagony , která vyrábí vagony a cisterny pro přepravu kapalin a plynů; společnost nyní prochází restrukturalizací. Společnosti Ekonom a Gibnjara působí v oblasti metalurgie; společnost Amiga, založená v roce 1990, vyrábí různé díly pro stavebnictví; společnost Radijator, založená v roce 1991, vyrábí kotle a topné systémy; a společnost Tehnograd inžinjering byla založena v roce 1992.

29,5 % rozlohy území širšího města tvoří zemědělsky obdělávaná plocha. Širší okolí Kraljeva je zalesněné a ekonomický význam zde má i těžba dřeva.

Doprava

Kraljevo je silniční i železniční křižovatkou. Má jedno hlavní nádraží, vede sem několik železničních tratí (např. +more trať z Lapova, dále potom do Kosova, a do měst Čačak a Kruševac). Nachází se zde lokomotivní depo.

Napojení na srbskou dálniční síť město nicméně nemá. Hlavní silniční tahy směřují do měst Čačak, Kragujevac, Kruševac a dále na jih údolím řeky Ibar do Kosova. +more Městem prochází tzv. Ibarská magistrála. Dálnice A2 se nicméně městu vyhýbá, v budoucnosti zde má ale vést jiná dálnice (A5), která zajistí rychlejší spojení ve směru toku řeky Západní Moravy.

Nedaleko Kraljeva se nachází bývalé vojenské letiště Morava . Toto letiště bylo v 20. +more letech 21. století využíváno také pro civilní lety, např. do Istanbulu. Pravidelná linka odsud létá také do černohorského Tivatu.

Sport

Přímo v centru města se na břehu řeky Ibar nachází rekreační oblast s různými sportovišti, např. tenisovými hřišti, aletickým stadionem a otevřeným bazénem.

V roce 2015 byla v Kraljevu otevřena sportovní hala s kapacitou 3500 míst.

Fotbalový stadion Jednota se nachází poblíž železniční stanice.

Nejpopulárnějšími sportovními týmy jsou OK Ribnica, který patří mezi úspěšné manšafty v Srbsku ve vybíjené a dále KK Sloga, který hraje basketbal.

Na řece Ibaru se pravidelně od roku 1990 koná tzv. "Veseli spust", pravidelné závody lodí.

Zdravotnictví

V Kraljevu se nachází velké lékařské centrum Studenica, jehož součástí je i nemocnice se specializací na chirurgii.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Srbsku Kategorie:Rašský okruh Kategorie:Přejmenovaná sídla v Srbsku