Kraslice

Vyřezávaná kraslice Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.

Historie

Už od pradávných dob bylo vejce symbolem zrození a života. Zdobení skořápek vajec lze vysledovat až do pravěku. +more Ve starověkém Egyptě či Persii se také na svátky jara barvila červeně vajíčka. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Zlatě obarvené vejce bylo objeveno v královské hrobce v Sumeru. Obyčej malování vajec znali antičtí Římané v době císařské, zmiňuje se o něm Ovidius, Plinius mladší i Juvenalis. A nalezly se i v polských archeologických výzkumech z 10. století. Křesťanství přijalo symboliku červené, jako krve Krista.

České pověry a zvyky

Kraslice slouží ženám a dívkám o Velikonocích jako odměna pro koledníka za tzv. pomlazení, čili vyšlehání pomlázkou. +more Původně byly takové dárky vykoupením, dárkem, součástí velikonoční koledy a pomlázka či oblévačka byly zábavným trestem pro málo štědré dívky.

Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). +more Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. +more Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době a jsou nyní také výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se předem až průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila.

Fabergého vejce

Z tradice ruských kraslic pochází slavná velikonoční Fabergého vejce z konce 19. století a začátku 20. +more století od petrohradského klenotníka Petera Carla Fabergého. Vajíčka jsou z polodrahokamů a ušlechtilých kovů zdobená různými zlatnickými technikami a skrývají různá překvapení. Vznikla původně výhradně na objednávku carské rodiny. Později byly tvořené i pro další objednatele a také vznikaly imitace od jiných firem. Patří k nejobdivovanějším šperkům světa.

Techniky zdobení

Ošatka velikonočních vajíček zdobených technikou batikování +more_Rožnov_pod_Radhoštěm. _Czechy. webm|náhled|Velikonoční_kraslice_z_Mezinárodního_folklorního_festivalu_ve_Valašské_muzeum_v_přírodě'>Valašském muzeu v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm Technik zdobení vajec existuje řada, od nejjednodušších, jakými je * reliéfní kresba voskem (dříve aplikovaný na syrová vejce) nebo * jednoduché batikování, přes složitější, jako je * vícebarevná batika či * leptání, až k nejobtížnějším, kterými jsou * polepování slámou či sítinou a * vyškrabování neboli gravírování.

Další, poměrně komplikovanou technikou je * drátování, patrně nejkomplikovanější je pak * prořezávání a vrtání. Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby.

Stále častěji se vyskytuje * polepování vajíček obtisky či samolepkami s různými obrázky.

Galerie

Soubor:Czechy pisanki czarne 2. jpg| Soubor:Czechy pisanki czerwone 1. +morejpg| Soubor:Czechy pisanka batik1. jpg| Soubor:Czechy pisanka wzór woskiem1. jpg| Soubor:Czechy pisanki czerwone i żółte 1. jpg| Soubor:Czechy przyrząd do malowania pisanek1. jpg| Soubor:Skrobanie pisanki podczas jarmarku wielkanocnego w rožnovskim skansenie. jpg| Soubor:Tradycyjne pisanki z Wołoszczyzny (kraslic z Valašska) - detal. jpg| Soubor:Urządzenie podgrzewające kolorowy wosk do malowania pisanek. jpg| Soubor:Czechy pisanka1. jpg|.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Folklór Kategorie:Velikonoce Kategorie:Vejce