Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská

Technology

12 hours ago

Author

Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská (27. května 1616, Nyköping - 14. srpna 1662, hrad Carlsburg) byla bádensko-durlašská markraběnka z rodu Wittelsbachů. Narodila se jako nejstarší dcera Kazimíra Falcko-Zweibrückenského a princezny Kateřiny Švédské (matka byla vnučkou Gustava I. Vasy, což z Kristýny dělá spojnici mezi Vasovci a později ve Švédsku vládnoucími dynastiemi Holstein-Gottorp a Bernadotte). Kristýniným bratrem byl budoucí švédský král Karel X. Gustav.

Život

Kristýna Magdalena se narodila v Nyköpingu ve Švédsku, odkud se rodiče odstěhovali až v roce 1618, tři roky po svatbě. V roce 1622 se rodina vrátila zpět do Švédska, aby se vyhnuli Třicetileté válce. +more Kristýna Magdalena byla popisována jako "poněkud hezká a příjemná žena" a údajně se přátelila s královnou Marií Eleonorou Braniborskou. V roce 1631 doprovázela Marii Eleonoru ke králi do Německa a vrátila se s ní do Švédska v roce 1633. Toho roku proběhla neúspěšná jednání o jejím sňatku s Bernardem Sasko-Výmarským.

Po matčině smrti v roce 1638 požádal Kristýnu švédský parlament, aby se podílela na vzdělávání dcery Marie Eleonory, budoucí královny Kristýny. Souhlasila a tuto činnost vykonávala až do svého sňatku v roce 1642.

Jednání o jejím sňatku začala v roce 1637 a v roce 1641 zahrnovala "mladého a bohatého markýze z Huntly". Toho roku Švédsko navštívil budoucí markrabě +more_Bádensko-Durlašský'>Fridrich VI. Bádensko-Durlašský. Poté, co se spřátelil s jejím bratrem, byl přijat jako její nápadník.

Svatba ve Stockholmu, která se měla konat 26. listopadu 1642, byla odložena na 30. +more listopad poté, co před určeným datem jejich svatby na plese vypukl požár. Její manžel požádal o místo v armádě, avšak švédská armáda nechtěla zaměstnávat zahraniční prince, a proto se manželé přestěhovali do Německa.

V roce 1654 se její bratr stal švédským králem a v roce 1656 jí udělil panství Kutzenhausen, které jí poskytlo příjmy. Kristýna Magdalena se stala bádensko-durlašskou markraběnkou, když se její manžel stal v roce 1659 markrabětem.

V Německu byla svými současníky dobře posouzena a popsána jako "vynikající" osobnost. Kristýna Magdalena zemřela 14. srpna 1662.

Potomci

Všichni švédští králové od Adolfa Fridricha po +more'>Karla XIII. patří mezi potomky Kristýny Magdaleny. Za dvacet let manželství se manželům narodilo osm dětíː.

* Fridrich Kazimír Bádensko-Durlašský (1643-1644) * Kristýna Bádensko-Durlašská (22. dubna 1645 - 21. +more prosince 1705), *: ⚭ 1665 markrabě Albert II. Braniborsko-Ansbašský (18. září 1620 - 22. října 1667) *: ⚭ 1681 vévoda Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský (15. července 1646 - 2. srpna 1691) * Eleonora Kateřina Bádensko-Durlašská (*/† 1646) * Fridrich VII. Bádensko-Durlašský (23. září 1647 - 25. června 1709), markrabě bádensko-durlašský od roku 1677 až do své smrti, ⚭ 1670 Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská (6. února 1649 - 25. dubna 1728) * Karel Gustav Bádensko-Durlašský (27. září 1648 - 24. října 1703), ⚭ 1677 Anna Žofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. října 1659 - 28. června 1742) * Kateřina Barbora Bádensko-Durlašská (4. července 1650 - 14. ledna 1733) * Johana Alžběta Bádensko-Durlašská (6. listopadu 1651 - 28. září 1680) ⚭ 1673 markrabě Jan Bedřich Braniborsko‑Ansbašský (18. října 1654 - 22. března 1686) * Frederika Eleonora Bádensko-Durlašská (*/† 1658).