Krokodýlovití

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Krokodýlovití (Crocodylidae) představují nejpočetnější čeleď krokodýlů, jejíž zástupci se vyskytují v Africe, Asii, Oceánii i Americe. Moderní systém klasifikuje tři rody krokodýlovitých: Crocodylus, Mecistops a Osteolamus.

+more images (5)

Popis

Velikost těla krokodýlovitých variuje od zhruba 1,9 metrů u krokodýla čelnatého (Osteolaemus tetraspis) až po více než 6 m u krokodýla mořského (Crocodylus porosus). Tělo je protáhlé, se silně osvaleným a zploštělým ocasem, ale končetiny jsou vzhledem k celkové délce těla relativně krátké. +more Šupiny na těle jsou podložené osteodermy. Mohutná tlama, která je spíše zašpičatělá, dosahuje téměř stejné délky jako ocas. Typickým znakem, který krokodýlovité odlišuje od jiných krokodýlů, je uložení čtvrtého zubu dolní čelisti, jenž v klidu zapadá do rýhy na boku horní čelisti, a při zavřené tlamě je tedy dobře patrný. Na rozdíl od kajmanů a aligátorů rozvíjejí praví krokodýlovití rovněž solné žlázy, které se objevují i u sladkovodních druhů.

Krokodýlovití často představují vrcholové predátory svých ekosystémů. Zástupci rodu Crocodylus žijí především v nezastíněných vodních stanovištích, včetně sladkovodních močálů, okrajů velkých řek a jezer či mangrovových porostů. +more Naproti tomu zástupci nepočetných rodů Mecistops a Osteolaemus žijí v malých až středně velkých lesních tocích, které bývají zastíněny stromovím. Většina krokodýlovitých klade vajíčka do předem zbudovaných hnízd, některé druhy k tomuto účelu využívají vyhloubené díry v písku či štěrku. Typická doba inkubace činí 60 až 90 dní, přičemž se objevuje rodičovská péče jak o vejce, tak o vylíhnutá mláďata. Determinace pohlaví je ovlivněna teplotou: při vyšších teplotách se z vajíček vyvíjejí samci a při nižších samice.

Galerie

Soubor:Mugger crocodile (Crocodylus palustris) head. jpg|Krokodýl bahenní (C. +more palustris), detail hlavy Soubor:American crocodile close up. jpg|Krokodýl americký (C. acutus), detail hřbetu Soubor:SaltwaterCrocodile('Maximo'). jpg|Krokodýl mořský (C. porosus) Soubor:Faux Gavial (9398288667). jpg|Krokodýl štítnatý (M. cataphractus) Soubor:Crocodile nain aquarium porte dorée Paris. JPG|Krokodýl čelnatý (O. tetraspis) Soubor:Granja de cocodrilos, Maun, Botsuana, 2018-08-01, DD 50. jpg|Skupina krokodýlů Soubor:Augsburg Naturmuseum - skull. jpg|Lebka.

Systematika a fylogeneze

Krokodýlovití (Crocodylidae) jsou nejpočetnější čeledí v rámci řádu krokodýli (Crocodylia). Jakožto jejich popisná autorita je uváděn Georges Cuvier (1807).

Na evoluční historii krokodýlovitých existují různé pohledy. Jako sporné se ukázalo být především umístění rodů Gavialis a Tomistoma, resp. +more možné sesterské postavení obou těchto rodů a jejich klasifikace buďto v rámci krokodýlovitých, anebo v rámci samostatné čeledi gaviálovití (Gavialidae). Situace komplikuje nesoulad mezi molekulárními a morfologickými daty; například u rodů Gavialis a Tomistoma existují podstatné rozdíly v uspořádání lebečních kostí, ačkoli molekulárně-fylogenetické studie je považují za sesterské taxony. Kombinovaná morfologická a molekulární data podporují sesterský vztah obou rodů, které následně vystupují jako sesterská skupina vůči čeledi Crocodylidae. Těchto závěrů se drží i následující heslo.

Moderní systematika v rámci čeledi krokodýlovitých sdružuje trojici rodů: rod Crocodylus je rozšířen pantropicky, zatímco rody Mecistops a Osteolamus se vyskytují v západní a středozápadní Africe. Rod Mecistops může být sesterský vůči rodu Osteolaemus, ačkoli některé studie jej sdružují spíše k rodu Crocodylus.

Navazující kladogram znázorňuje postavení jednotlivých rodů krokodýlovitých v rámci řádu krokodýlů na základě .

Relativně proměnlivý je v literatuře i samotný počet druhů krokodýlovitých, a to na základě postupné identifikace jejich kryptických zástupců. Jedny z nejnovějších systematických změn zahrnují odhalení kryptické linie rodu Mecistops, jenž klasicky zahrnuje pouze jediný žijící druh M. +more cataphractus (2014); či vydělení druhu C. halli od C. novaeguineae (2019).

Následující seznam druhů vychází z : * rod Crocodylus Laurenti, 1768 ** Crocodylus acutus Cuvier, 1807 - krokodýl americký ** Crocodylus halli Murray, Russo, Zorilla and McMahan, 2019 ** Crocodylus intermedius Graves, 1819 - krokodýl orinocký ** Crocodylus johnsoni Krefft, 1873 - krokodýl Johnstonův ** Crocodylus mindorensis Schmidt, 1935 - krokodýl filipínský ** Crocodylus moreletii Duméril and Bibron, 1851 - krokodýl Moreletův ** Crocodylus niloticus Laurenti, 1768 - krokodýl nilský ** Crocodylus novaeguineae Schmidt, 1928 - krokodýl novoguinejský ** Crocodylus palustris Lesson, 1831 - krokodýl bahenní ** Crocodylus porosus Schneider, 1801 - krokodýl mořský ** Crocodylus rhombifer Cuvier, 1807 - krokodýl kubánský ** Crocodylus siamensis Schneider, 1801 - krokodýl siamský ** Crocodylus suchus Geoffroy Saint-Hilaire, 1807 - krokodýl západoafrický * rod Mecistops Gray, 1844 ** Mecistops cataphractus (Cuvier, 1825) - krokodýl štítnatý ** Mecistops leptorhynchus (Bennett, 1835) * rod Osteolaemus Cope, 1861 ** Osteolaemus osborni (Schmidt, 1919) ** Osteolaemus tetraspis Cope, 1861 - krokodýl čelnatý

Řada fylogenetických analýz se soustředí i na určení příbuzenských vztahů mezi jednotlivými druhy krokodýlovitých. Jejich zástupci jsou dobrými transoceánskými kolonizátory, což jim mj. +more umožňuje schopnost koncentrovat a vylučovat sůl prostřednictvím solných žláz. Podobné migrace vyústily v následné rozrůznění evolučních linií napříč různými kontinenty. Fosilní a molekulární data například naznačují, že žijící druhy z rodu Crocodylus divergovaly v průběhu neogénu, přičemž krokodýl nilský (C. niloticus) z afrického kontinentu představuje sesterský taxon vůči žijícím neotropickým krokodýlovitým.

Problematická zůstává otázka postavení četných vyhynulých zástupců; jmenovat lze rody Rimasuchus, Euthecodon či Brochuchus. Situace je v tomto případě komplikovaná, protože u starých vzorků nelze provést molekulárně-fylogenetické analýzy, a morfologické znaky nemusí - jak již bylo výše uvedeno - spolehlivě vypovídat o příbuzenských vztazích. +more V rámci krokodýlovitých se často objevují znaky vzniklé v důsledku konvergentní evoluce či paralelismu, kdy ekvivalentní selekční tlaky vedou k vývoji podobného znaku; a naopak morfologicky snadno odlišitelné druhy mohou být na genetické úrovni blízce příbuzné. Zajímavé výsledky o příbuzenských vztazích v rámci čeledi přinesla paleogenomická studie z roku 2021, která mj. pracovala s archaickou mtDNA (ancient DNA) vyhynulého krokodýlovitého rodu Voay z pleistocenně-holocenních madagaskarských ložisek. Rod Voay je podle závěrů sesterský k nejpočetnějšímu rodu Crocodylus, což mj. svědčí pro africký původ rodu Crocodylus. Kladogram vycházející z této studie je uveden níže, byť je třeba jeho výsledky přijímat - zvláště u zmíněných vyhynulých forem - s opatrností.