Cesko.wiki Královcův mlýn
Author
Albert FloresKrálovcův mlýn je vodní mlýn v Hněvkovicích na pravém břehu řeky Vltavy v říčním kilometru 208,95 mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou v okrese České Budějovice. Areál mlýna a jez byl prohlášen v roce 2016 Ministerstvem kultury České republiky za kulturní památku ČR. Pod památkovou ochranu spadá jak celý areál mlýna, tak i jez s dřevěnou konstrukcí z roku 1919, jehož levá část byla v roce 2017 přebudována na plavební komoru. Mlýn slouží jako MVE.
Historie
Královcův mlýn patřil v významným mlýnům v oblasti středního Povltaví. První písemná zmínka o mlýnu v Hněvkovicích je v Hlubockém urbáři v roce 1490, kde je uveden mlynář Třesohlavý a Hněvkovice náležely k panství Bechyně. +more V šestnáctém století koupili Hněvkovice od Šternberků Švamberkové, následně se majiteli stali Hozlauerové a v sedmnáctém Častoralové. Následně byly Hněvkovice přidruženy k arcibiskupskému panství Týn nad Vltavou. Od konce 18. století byl mlýn pronajímán. Měl pět vodních kol na spodní vodu. V roce 1830 byl mlýn poškozen ledy na řece. Od roku 1906 byl mlýn v majetku Karla Královce, jehož potomci vlastní areál mlýna dodnes. Za doby Karla Královce došlo k přestavbě do současné neogotické podoby. Původní obytná část při mlýnici byla odstraněna, nahradila jí nová dvoukřídlá přízemní budova v jihovýchodní a východní části areálu. Ta pak byla při celkové rekonstrukci vyzdvižena o jedno patro. Současné hospodářské budovy v areálu mlýna pocházejí z doby kolem roku 1910.
V období 1922-1923 byl přestavěn na válcový poháněný Francisovou turbínou. V roce 1949 byl mlýn znárodněn a stal se součástí národního podniku Jihočeské mlýny a později Jihočeských pekáren. +more Potomkům původních majitelů byl mlýn vrácen po roce 1990. Nevyužívání budovy mlýna během minulého režimu mělo na areál devastační účinky a vše navíc završila povodeň v roce 2002. V dalších letech prošla budova z vnější strany celkovou rekonstrukcí, kdy byla zrenovována především střecha a fasáda v původních barvách (zelené a žluté). Od roku 2020 prochází rozsáhlou rekonstrukcí celý areál mlýna, včetně interiérů, exteriéru i veškerého vybavení a v následujícím roce je v plánu jeho zpřístupnění veřejnosti. V objektu mlýnice je částečně dochované strojní zařízení z počátku 20. století.
Rozsah kulturní památky
Historická budova mlýna na přelomu 19. +more a 20. století před přestavbou V katastrálním území Hněvkovice u Týna nad Vltavou se nachází kulturní památka ČR Mlýn a jez v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou, soubor budov areálu mlýna, která zahrnuje:.
* mlýnici č.p. 221 * obytný dům č.p. 219 a 233
* stodolu s chlévem * kolnu s řezárnou * chlívky * ohradní zdi s bránami a brankami * dvůr * jez Podle národního památkového ústavu je představuje areál Královcova mlýna v Hněvkovicích "hodnotný funkční a architektonický celek včetně hospodářských budov a dochovaného mlýnského zařízení z počátku 20. století - technologie mletí a pohonu pomocí turbíny. +more Hmotové uspořádání areálu, vnější vzhled, dispozice i většina hlavních konstrukcí se dochovala rovněž v původní podobě z první poloviny 20. století. Mlýn včetně jezu představuje cenný příklad technické památky a jedná se o zajímavý celek, který dokládá jeho funkční a i hospodářskou provázanost s okolím. Mlýnský areál představuje také výrazný krajinotvorný prvek, který významně zhodnocuje své okolní prostředí. K mlýnu přiléhající jez s dochovanou původní dřevěnou konstrukcí je velmi cenným příkladem tohoto staršího a již téměř se nevyskytujícího stavebního typu. ".
Popis
Mlýnice
Exteriér
Mlýnice je čtyřpodlažní zděná omítaná neogotická stavba na půdorysu obdélníku se dvěma křídly, které tvoří menší přístavky. Na západní straně objektu v místě původní lednice pro pět mlýnských kol byl postaven přízemní přístavek pro kašnovou turbínu a na východní straně patrový přístavek šalandy. +more Mlýnice má sedlovou střechu krytou červenými betonovými taškami. Jižní tříosé štítové průčelí je zdobeno nárožními lizénami a dvěma pilastry. Štít je trojúhelníkový zdobený pilastry a ukončený čtyřhrannými věžičkami s cimbuřím, po stranách štítu je opět cimbuří. Okna se segmentovým záklenkem jsou rámována šambránami. V průčelí je umístěn štukový nápis: Mlýn K. Královce.
Šestiosé západní průčelí orientované k řece je zdobeno lizénovým rámem a kordonovou a profilovanou střešní římsou.
Severní hladké průčelí je bez oken, má obdobně zdobený štít jako jižní (segmentová okna jsou pouze v trojúhelníkovém štítu).
Průčelí směřující do dvora je tříosé zdobené nárožními lizénami.
Interiér
V patrech interiéru mlýnice se dochovalo mlýnské zařízení jako: transmise, válcové mlecí stolice, vysávače, reformy, dřevěné zásobníky, výtahy, výsypky apod. Přízemí mlýnice je čtyřprostorové s betonovou podlahou a trámovým stropem Jednotlivá patra jsou jednoprostorové. +more Stropy jsou dřevěné trámové se středním průvlakem na dřevěných sloupech. Fošnový záklop stropu zároveň tvoří podlahu horního patra.
Jez
Pohled na budovy mlýna od řeky v době, kdy probíhala stavba plavební komory Hněvkovice - jez Jez postavený v roce 1919 je pevný s lomenou přelivnou hranou o celkové délce 91 m se dvěma přelivnými poli o šířce 12 m a 49 m. +more Pravé pole jezu je dřevěné s kamennou výplní (památkově chráněno), levé je betonové s kamenným obložením a vorovou propustí o šířce 6,3 m. Po rekonstrukci v roce 2012 je pohyblivý o výšce 1,33 m. Jez patřil dvěma mlýnům, mlýn na levé straně tzv. Fiedlerův se nedochoval. Na jezu je postavena plavební komora 70 × 6 m s užitnými parametry 44 × 5,6 m pro překonání výškového rozdílu dva metry.
MVE
V roce 1921 byla instalována kašnová Francisova turbína, která byla upravena v roce 1930 pro spád 1,2 m, s hltností 4,94 m³/s a s výkonem 58,4 HP. Turbína byla odstavena v roce 1960 a znovu uvedena do provozu v roce 1990 s výkonem 30 kW.