Kubáňská lidová republika
Author
Albert FloresKubáňská lidová republika ( Kubanskaja Narodnaja Respublika; ), zkráceně KLR (КНР, KNR), byl krátkou dobu existující státní útvar na historickém území Kubáně (jihozápadní Rusko). Nezávislá republika byla vyhlášena tzv. Kubáňskou radou místních kozáků v lednu 1918. Po dobu své existence byla silně antikomunistická, kozáci spolupracovali s Bílou armádou v boji proti bolševikům. Zanikla po obsazení Kubáně Rudou armádou v říjnu roku 1920.
Předcházející události
V době carského Ruska byla Kubáň jednou z mnoha gubernií. Západní část byla spravována černomořskými kozáky, východ spravovali kozáci donští. +more Kozáci byli v Kubáni usazeni v letech 1793-94, aby bránili ruské území před čerkeskými nájezdníky z Kavkazu a zároveň proráželi cestu ruské expanzi na jih. Kavkazské národy byly nakonec poraženy v kavkazské válce (1817-1864) a kozáci začali tvořit tvrdé jádro ruské armády. Vysloužili si tak vděk cara, který jim na oplátku odpouštěl daně, nechal je volně spravovat jejich území a dával jim mnohá privilegia.
Za vlády cara Alexandra II. +more proběhly agrární reformy a oblast Kubáně byla cílem mnoha osadníků (především Rusů a Ukrajinců), kteří sem byli posláni kultivovat půdu. Otázka vlastnictví půdy se stala důvodem velkého napětí mezi novými přistěhovalci a starousedlými kozáky.
Revoluce 1917
Po Únorové revoluci byl svržen car a ruská Prozatímní vláda se rozhodla pokračovat ve světové válce. +more Výsledkem však byl pouze nezadržitelný kolaps ruské armády. Mnoho kozáků dezertovalo a vrátilo se domů, aby mohli bránit Kubáň před hrozbou turecké invaze z jihu. Byla vytvořená Kubáňská rada, která se v březnu 1917 prohlásila za jediný vládní orgán na Kubáni a červnu 1917 byla vyhlášena Kubáňská lidová republika jako součást nově vzniklého demokratického Ruska.
S Říjnovou revolucí padla Prozatímní vláda a moci se chopili bolševici. Místní populace rolníků byla pod silným vlivem bolševiků, a tak jimi byla vyhlášena Kubáňská sovětská republika. +more Reakcí na to bylo vyhlášení plně nezávislé Kubáňské lidové republiky Kubáňskou radou. V únoru 1918 rada odhlasovala připojení Kubáně ve formě federace k nově vzniklé Ukrajinské lidové republice.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo činilo podle sčítání lidu v roce 1897 - 1 472 548 obyvatel, z toho byli majoritní Ukrajinci 915 450 a minoritní Rusové 498 102. Mezi menšiny se dále k Rusům řadily už jen menší uskupení, jako Arméni (21 023) a Němci (7255), Řekové (5747) ale i například Poláci (2611) a Židé (2000). +more Zajímavostí je, že zde žilo 212 lidí hlásící se k české a slovenské národnosti.
Ruská občanská válka
Kozáci byli věrní carovi, takže se logicky jejich vojska postavila po boku Bílé armády v boji proti bolševikům. V březnu 1918 vytlačili bělogvardějci Rudou armádu z území Kubáně. +more Generál Děnikin, vedoucí postava bělogvardějců v oblasti, byl ale velice nespokojen s tamní situací. Nestabilní Rada, ve snaze najít spojence kde se dalo, byla schopna vstoupit do federace s Ukrajinskou lidovou republikou, zároveň se zakrátko nato začlenit do federace s Gruzínskou demokratickou republikou. Mezitím kubáňští velvyslanci ve Francii vyhlašovali úplnou nezávislost své země a zároveň přišli i s myšlenkou na aliance s Horskou republikou.
Téhož měsíce byli posláni velvyslanci na Pařížskou mírovou konferenci (leden 1919 - leden 1920) prosadit nezávislost Kubáně a vyjednat pomoc v boji proti rudým. Rada následně ukončila veškerou spolupráci a podporu Bílé armádě, jelikož generál Děnikin nebyl ochoten uznat nezávislost Kubáně. +more Rada však nezískala podporu ani jednoho státu Dohody a byla uznána jen Osmanskou říší, Německem a státy vzniklými z rozpadu Ruska (Gruzínskou demokratickou republikou, Ukrajinskou lidovou republikou a Horskou republikou).
16. února 1918 vyhlásila Kubánská legislativní rada Nezávislou Kubánskou lidovou republiku. +more Několik dní po skončení zasedání přijala schůze členů Rady rezoluci o připojení Kubáně za federálních podmínek k Ukrajině. Členové Rady podpořili oddělení Ukrajiny od Ruska. Zajímavé je, že i ti nejzarytější zastánci „jednotného a nedělitelného Ruska“, jako je Skobcov, hlasovali pro federaci s Ukrajinou. Dříve byla přijata ústava Nezávislého Kubáně . Kubáňská lidová republika za svého největšího rozsahu zabírala území dnešního Stavropolského kraje, Krasnodarského kraje až po dnešní Dagestán. V prosinci 1918 bylo Radou odhlasováno, že kubáňský státní celek se bude oficiálně jmenovat Kubáňský kraj v rámci Ukrajinské republiky.
V říjnu 1917 generál Děnikin zaútočil na sídlo rady s podporou některých místních kozáků a zajal deset jejích členů včetně premiéra Kurganského, jenž byl okamžitě popraven za vlastizradu. Kozáci se postavili za Děnikina a byla vytvořena vláda poslušná bělogvardějcům. +more V prosinci 1919 ale utrpěli bělogvardějci řadu těžkých porážek a představitelé Kubáně začali jednat o opuštění bělogvardějských řad a vstupu do koalice s Gruzií a Ukrajinou na záchranu Kubáně před bolševiky. Avšak začátkem roku 1920 zaútočila Rudá armáda a obsadila velmi rychle celou Kubáň.
Odkaz KLR
Děnikinova zrada vůči KLR a násilné sesazení Rady bylo podrobeno silné kritice bělogvardějců jako zcela chybný a zrádný čin v kritické době občanské války. Tento čin dopomohl bolševikům k rychlému a snadnému vítězství.
Ukrajinští historici vypracovali alternativní historii. Pokud by se KLR spojila s nově vzniklým ukrajinským státem a Rada aktivněji žádala ukrajinského spojence o vojenské posily, vznikl by tak další silné ohnisko odporu proti bolševikům. +more S podporou Centrálních mocností a koordinovaného útoku s Kolčakovou armádou na východě by pak bylo možné svrhnout bolševiky. Nikdy se tak ale nestalo a z Kubáně se stala součást sovětského Ruska. Převažující ukrajinské obyvatelstvo bylo postupně odsunuto nebo poruštěno.