Kuców

Kuców ležel v Lodžském vojvodství 30 km jižně od Zelówa (Zelov), poblíž je Bełchatów (Belchatov) a Kleszczów (Kleščov). Kdysi česká osada Kučov, založená potomky exulantů doby pobělohorské, ustoupila povrchové těžbě hnědého uhlí. Kučov je černá jáma - obyvatelé byli přestěhováni do Kleščova a Belchatova.

Historie

Před rokem 1818 byl Alexandr Petrozelín, zchudlý a zadlužený český šlechtic, znovu pověřen Čermínskými a Táborskými k jednání o zprostředkování koupě pozemků. V prvním případě (v roce 1802) byl Petrozelín úspěšný při nákupu hospodářství Zelov, tentokrát se jednalo o část kleščovského velkostatku zvaného Kučov. +more V roce 1818 se na úspěšně zakoupené a rozparcelované půdě usadili potomci českých exulantů z Táborska, Čermína, Zelova a několik Němců ze Slezska. V roce 1852 zde založili evangelický reformovaný sbor a o dva roky později postavili sborový dům se školou. Protože v Kučově nebyl farář, byl za činnost sboru zodpovědný kantor. V kongresovém Polsku museli učitelé skládat zkoušku z ruského jazyka, jinak nemohli být (od počátků 70. let 19. století) potvrzeni jako stálí učitelé. V roce 1878 se zelovští bezzemci podíleli ve Volyni na založení dalších českých kolonií (Michajlovka aj. ), brzy za nimi odešli i někteří lidé z přeplněného Kučova. Dne 23. 6. 1893 byl v Kučově položen základní kámen ke stavbě vlastního českého kostela a 17. 6. 1896 (dle juliánského kalendáře) byl kostel slavnostně otevřen. Před druhou světovou válkou bylo v evangelickém reformovaném sboru v Kučově evidováno asi 600 Čechů.

Reemigrace

Po skončení druhé světové války orgány Polské lidové republiky netolerovaly národnostní menšiny, následovalo okrádání, lynčování a vyhánění českých i německých obyvatel, v poválečném Kučově došlo ke dvěma vraždám českých občanů. Poté do československého pohraničí reemigrovaly dvě třetiny Čechů z kučovského sboru (Nové Město pod Smrkem, Liberec. +more). Aby uhájili ostatky svých předků na evangelickém hřbitově, český evangelický kostel, svoje polnosti a usedlosti, ze zbývajících Čechů v Kučově se stali Poláci.

Zánik

V 80. letech 20. +more století bylo rozhodnuto o likvidaci Kučova, pod jehož povrchem byly nalezeny velké zásoby hnědého uhlí. Obyvatelé vesnice byli postupně přemisťováni do Kleščova nebo Belchatova a každému byla nabídnuta práce. Český evangelický hřbitov v Kučově se stěhoval jako první. Ostatky zemřelých byly postupně exhumovány a přeneseny na nově zřízený evangelický hřbitov v Kleščově - vždy za přítomnosti příbuzných. Přeneseny byly všechny náhrobní kameny - tam se některá česká jména často opakují v různých tvarech (Nevečeřal, Nievieceral). Starý kostel v Kučově byl zbourán a do nově postaveného kostela v Kleščově bylo přeneseno jeho cennější vybavení (křtitelnice). Tyto plány byly realizovány do poloviny roku 1991. Kleščov Belchatov.

Kleščov a Belchatov

Kleščov je od povrchového hnědouhelného dolu bývalého Kučova vzdálen asi dva kilometry. Poblíž Kleščova, v Belchatově, je největší tepelná elektrárna v Polsku, která je i jednou z největších v Evropě. +more Z navezené hlušiny byla v Kleščově na umělém pohoří vybudována sjezdovka, dominatou vrchu jsou větrné elektrárny. Kleščov leží v industriální měsíční krajině a je nejbohatší vesnicí v Polsku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://polska-org. pl/9122406,Kucow_nie_istnieje. +morehtml]Kuców[/url] - historické pohledy a fotografie * [url=http://dir. icm. edu. pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_IV/840]Kuców[/url] - Zeměpisný slovník polského království, svazek IV: Kęs - Kutno, Varšava 1883, s. 840 * [url=https://kleszczow. reformowani. pl/historia/]Kuców[/url] - historie evangelické farnosti.

Kategorie:Vesnice v okrese Bełchatów Kategorie:Gmina Kleszczów Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Sídla založená roku 1818 Kategorie:Zaniklé obce v Polsku Kategorie:Protestantské hřbitovy v Lodžském vojvodství Kategorie:Zaniklé hřbitovy v Lodžském vojvodství