Kuej Jou-kuang

Technology

12 hours ago

Author

Kuej Jou-kuang ( 1506-1571) byl čínský spisovatel působící v říši Ming, známý především jako autor esejů a příležitostných textů, kritikou považovaný za nejlepšího prozaika mingského období.

Jména

Kuej Jou-kuang používal zdvořilostní jména Si-fu a Kchaj-fu a literární pseudonymy Siang-ťi šeng ( mistr Siang-ťi) a Čen-čchuan .

Život

Kuej Jou-kuang pocházel z Kchun-šanu v oblasti Nan č’-li (moderní městský okres Kchun-šan ve východočínské provincii Ťiang-su), narodil se roku 1506. Rod Kuej byl významný, jeho rodina však byla jen okrajovou větví rodu, a ani jeho otec ani děd nezastávali žádnou úřední funkci. +more Věnoval se studiu konfuciánského učení, přihlásil k úřednickým zkouškám a roku 1540 složil provinční zkoušky. Poté přihlásil se k metropolitním zkouškám v hlavním městě, ale neuspěl. V následujících letech přednášel na soukromých akademiích, stal se uznávaným esejistou a prozaikem a zkoušel štěstí u zkoušek. Metropolitní (a po nich palácové) zkoušky probíhaly každé tři roky, hlásil se na ně znovu a znovu, ale uspěl až na devátý pokus, roku 1565. Poté dostal místo okresního přednosty ve Čchang-singu v provincii Če-ťiang, po třech letech byl přeložen do Šun-te na post asistenta prefekta (tchung-pchan), kde měl na starosti chov koní pro poštovní službu. Roku 1570 přešel do Nankingu do funkce zástupce správce císařských stájí (tchaj-pchu-s’ čcheng). Podílel se na sestavení Pravdivých záznamů císaře Ťia-ťinga.

Proslavil se svými eseji na nejrůznější témata. Patřil ke kritikům mínění Wang Š’-čena a dalších sedmi pozdějších mingských mistrů, že následováníhodným vzorem je literatura chanská a starší; proti nim prosazoval studium tchangských a sungských autorů. +more Mínil, že napodobování chanského stylu nakonec ústí v obyčejnou imitaci a průměrnost.

Jeho próza je ovlivněna způsobem psaní sungských Ou Jang-sioua (1007-1072)a Ceng Kunga (1019-1083), hodně si bral i z literárního stylu „čistých rozprav“ autorů 3. a 4. +more století. Jeho eseje a postřehy ke každodennímu životu byly charakteristické bohatým jazykem a živým podáním s pozorností k detailům. Kromě esejů psal i komentáře ke klasickým autorům, předmluvy a doslovy, pojednání, gratulace, epitafy, nápisy na stélách a nejrůznější příležitostné texty, zachovalo se také více než sto jeho básní. Publikoval i sbírky zkouškových esejů nejúspěšnějších kandidátů.

Vysoce ho oceňovali kritici soudobí, včetně Wang Š’-čena, a ještě více pozdější, např. Chuang Cung-si (1610-1695) ho měl za „největšího spisovatele mingské doby“. +more I další kritici ho vyzdvihovali jako nejlepšího prozaika od dob osmi tchangských a sungských mistrů. Ovlivnil autory tchungčchengské školy (17. -18. století), např. Fang Paoa, Liou Ta-kchueje, Jao Naje a Ceng Kuo-fana.

Sebrané Kuej Jou-kuangovy spisy vyšly pod názvem Čen-čchuan sien-šeng ťi . Jeho významnější práce jsou San-wu šuej-li lu o vodních dílech v oblasti jezera Tchaj-chu a komentář I-ťing jüan-č’ . +more Mezi jeho díla je počítán též soubor Ču-c’ chuej-chan ( Sbírka různých škol myšlení), kterou mu v éře Tchien-čchi (1621-1627) připsal její vydavatel z komerčních důvodů.