Cesko.wiki Kunhuta Mensdorff-Pouilly
Author
Albert FloresKunhuta z Mensdorff-Pouilly provdaná Sternbergová (celým jménem Kunhuta Josefa Marie Felicia z Mensdorff-Pouilly, 11. ledna 1899 vila Kinských, Smíchov, Praha - 19. listopadu 1989 Dírná) byla česká šlechtična, matka Zdeňka Sternberga.
Život
Dětství
Letohrádek Kinských, místo narození Kunhuty Kunhuta se narodila do početné rodiny Emanuela z Mensdorff-Pouilly a jeho manželky Anny Westphalenové z Fürstenbergu ve Vile Kinských na pražském Smíchově jako Kunhuta Josefa Marie Felicia, pátá z jedenácti dětí. +more Tři dny po narození, 14. ledna, byla pokřtěna, za kmotry jí šli Kunhuta Westphalenová z Fürstenbergu (teta, ∞ Alfred Hoyos) a Josef Czernin (prastrýc).
Emanuel, jakožto druhorozený syn, nezdědil hlavní rodovou rezidenci - Boskovice - zato Anna zdědila po svém otci zámek v Chotělicích, kde rodina z větší části od roku 1900 pobývala. Jejich prvorozená dcera Marie Rosina byla dvorní dáma Zity Bourbonsko-Parmské a společně s její rodinou také odešla do exilu. +more Třetí potomek Emanuela a Anny byl Fridrich, který byl úspěšný voják, a jako další se narodila dcera Viktorie, které šla za kmotru britská královna Viktorie a v dospělosti se stala vychovatelkou císařských dětí. Po ní se narodila Kunhuta a následovalo dalších šest dětí.
Kunhuta měla společně se sestrami domácí učitelku Lotty Balkenhol, jako šlechtické dítě totiž nechodila do běžné školy. Na počátku první světové války ale začala navštěvovat i klášterní školu anglických panen na Malé Straně. +more Zde strávila dva roky, než ji rodiče přesunuli do klášterní školy nedaleko Vídně. Po krátkém pobytu se navrátila do Prahy, kde zůstala až do své svatby jako kostelnice v kostele sv. Josefa.
Zásnuby a sňatek
Kunhuta se se svým budoucím manželem poprvé setkala na zámku v Chotělicích, když Kunhutin starší bratr Fridrich pořádal slavnostní hon a pozval, mimo jiné, i Jiřího Douglase Sternberga. Jiří Douglas následně poslal Fridrichovi dopis, datovaný na 3. +more prosince 1920, kde ho prosil, zda by se rodičů opatrně nezeptal na možné zásnuby s o deset let mladší Kunhutou. 27. prosince 1920 se Jiří s Kunhutou setkali na Chotělicích a proběhly zásnuby, ve středu 6. dubna 1921 se pak odehrála svatba. Za svědky zde byli Leopold Sternberg (též Leopold III. ze Šternberka), Vincenc Thurn, Alfons Mensdorff-Pouilly a Otakar Vestfálský z Fürstenbergu.
25. dubna 1921 se pár nastěhoval do Českého Šternberka, hradu, který ale nebyl na celoroční pobyt uzpůsobený. +more Jiří a Kunhuta tedy krátce po příjezdu začali s rekonstrukcí. Mimo rekonstrukce interiérů nechali přistavět i novou kapli, která byla nakonec roku 1923 vysvěcena.
Potomci
Z manželství Kunhuty a Jiřího Douglase vzešlo devět dětí: * 1. Anna Marie Karolina Ignatia Scholastika Pia (1922-2011) ∞ Rueff Seutter von Lötzen * 2. +more Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius (1923-2021) ∞ Alžběta Hrubá z Gelenj * 3. Karolina Maria Filipína Anna Stanislava Ignatia (1924-2021) ∞ hrabě Maxmilian Josef Wratislav z Mitrowicz * 4. Emanuel Petr Filip Maria Ignatius (1927-2013) ∞ Helena von Plessen * 5. Filip Leopold Adam Václav Ignatius Maria (* 1929) ∞ Maria Elisabeth Sophia Agatha Monika Droste zu Vischering * 6. Terezie Maria Ignatia Anna Karolína Emilia (1934-2012) ∞ Bedřich Hrubý z Gelenj * 7. Kašpar (1935-2010) ∞ Ursula Lincková * 8. Jan Bosco (1936-2012) ∞ Marie Leopoldina z Lobkowicz * 9. Marie Viktorie (* 1941) ∞ Josef Kopeček Nejstarší Anna se narodila asi deset měsíců po svatbě a první jméno dostala po své babičce: Anně Westphalenové z Fürstenbergu. Nejmladší Marie Viktorie je o celých devatenáct let mladší než nejstarší Anna a narodila se Kunhutě v době, kdy jí bylo čtyřicet.
Život po válce
Po druhé světové válce se na Český Šternberk přistěhovala i Kunhutina rodina, které byl zabaven zámek v Chotělicích. Většina Kunhutiných sourozenců byla v cizině, avšak o obydlí přišli její rodiče, Emanuel a Anna, bratr Viktor a manželka Kunhutina bratra Fridricha Gabriela s jejich společnými dětmi - ti všichni se přestěhovali na Český Šternberk. +more Roku 1948 Jiří Douglas přišel o většinu majetku: rodině tak zůstal jen hrad s nejbližším okolím. V té době navíc zemřel i Kunhutin otec a nejstarší Anna a synové Emanuel a Filip se rozhodli emigrovat.
Již o rok později, roku 1949, rodina přišla i o Český Šternberk. Jiří Douglas se ale nabídl jako kastelán a byl skutečně zvolen, z majitele hradu se tak stal pouze kastelánem. +more Během protipožární prohlídky hradu roku 1957 byly ale nalezeny stříbrné předměty a Jiří Douglas se sestrou Terezií byli obviněni z pletich proti státu. Oba byli odsouzeni, ale roku 1960 je zachránila amnestie.
Roku 1965 se rodina rozhodla navštívit příbuzné v Rakousku, kam si sice vyžádali výjezdní doložku, avšak kvůli Jiřího nemoci se nemohli vrátit. Odjeli tedy za dcerou Annou, která v Rakousku vlastnila zámek, a zůstali tam až do Jiřího smrti roku 1965. +more Kunhuta se pak rozhodla, že v Rakousku zůstane. Avšak roku 1967 ji dcera Karolína přesvědčila, aby se vrátila do Čech a Kunhuta se vydala do Dírné v Jihočeském kraji. Přechod hranic proběhl v pořádku, později se ale ukázalo, že je na Kunhutu vydán zatykač za opuštění republiky.
Kunhutě byl přiřazen advokát František Zeman a celá situace vyvrcholila tím, že bylo trestní stíhání zastaveno. Vyšetřující Lejnar uvedl „obviněná Sternbergová trpí již řadu let epilepsií a značnými fyzickými i psychickými obtížemi, a její stav je považován za nevyléčitelný a ona sama není schopna samostatného rozhodování. +more […] Vzhledem k těmto skutečnostem vznikly pochybnosti o duševním stavu obviněné a její tr. osobnosti ve smyslu ustanovení § 12 tr. zákona. “ Roku 1988 pak Kunhutu kompletně osvobodila prezidentská amnestie.
Smrt
Kunhuta Sternbergová, rozená Mensdorff-Pouilly, trpěla v posledních letech života rakovinou prsu a zemřela dva dny po Sametové revoluci: 19. listopadu 1989. +more Pohřbena byla vedle svého manžela Jiřího Douglase v jihotyrolské vesnici Aufhofen.