Ladislav Štoll

Ladislav Štoll (26. června 1902 Jablonec nad Nisou - 6. ledna 1981 Praha) byl český marxistický literární kritik, představitel stalinistického (ždanovského) pojetí teorie umění, československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa.

Biografie

Mládí a veřejné aktivity před rokem 1945

Narodil se v rodině nájemce zámeckého hostince na Malé Skále u Turnova Emila Štolla (1873-1917, zahynul v první světové válce, pochován v Békešské Čabě v Maďarsku) a jeho ženy Anny, rozené Škopánové (1878-1927). Vystudoval reálku v Turnově (1920) a obchodní dopravní abiturientský kurs na jednoroční obchodní akademii v Praze-Karlíně (1921), vojenskou službu absolvoval u letectva (1922-24). +more V roce 1930 jako mimořádný posluchač navštěvoval přednášky F. X. Šaldy a Zdeňka Nejedlého na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v Praze v Eskomptní bance a Živnobance jako úředník, odkud byl v roce 1931 propuštěn za článek Úředníci v Levé frontě o sympatiích bankovního úřednictva ke komunismu a jeho postavení v době krize. Po svém propuštění se stal komunistickým novinářem a začal se věnovat literární kritice.

Roku 1926 vstoupil do KSČ, v roce 1929 se oženil. Byl předním členem Levé fronty a odpovědným redaktorem stejnojmenného časopisu. +more Od roku 1934 byl redaktorem Rudého práva. Roku 1934 byl stranou vyslán do Moskvy jako překladatel Marxových a Engelsových spisů z němčiny; v Moskvě zůstal s rodinou až do roku 1936. S Juliem Fučíkem se podílel na českém vysílání moskevského rozhlasu. Mobilizace se zúčastnil jako poručík bombardovací letky detašované v Horních Počernicích. Během okupace Československa pracoval v Akciové společnosti pro zpracování kukuřice (1939-1945), podílel se na vydávání ilegálního Rudého práva, za což byl v roce 1944 několikrát vyšetřován gestapem.

Veřejné a politické aktivity po roce 1945

V roce 1947 se stal místopředsedou Kulturní jednoty, která sdružovala kulturní a uměleckou obec. V dubnu 1948 patřil k hlavním řečníkům na Sjezdu národní kultury.

Po roce 1948 vystřídal mnoho politických funkcí, ve kterých vždy obhajoval marxisticko-leninské a stalinistické pojetí literatury. Jeho kritika odsoudila mnoho významných literátů do pozice, kdy nemohli publikovat. +more Jeho kritiky a postoje vůči katolickému okruhu spisovatelů napomohly jejich věznění. V roce 1950 publikoval zásadní ideologické dílo Třicet let bojů za českou socialistickou poesii, které v následujících letech rozdělilo uměleckou obec na schvalované a potlačované tvůrce a směry.

Od roku 1946 byl profesorem a později rektorem Vysoké školy politické a sociální, což je dodnes často zmiňováno jako světová rarita - Štoll byl totiž pouhým absolventem reálky a jednoročního kursu na obchodní akademii. Od roku 1952 byl předsedou vládní komise pro budování ČSAV, pak náměstkem ministra školství a posléze se stal přímo členem vlády. +more V roce 1953 působil ve vládě Viliama Širokého jako ministr vysokých škol, v letech 1953-1954 v téže vládě jako ministr školství. V následující druhé vládě Viliama Širokého v letech 1954-1960 byl ministrem kultury. V těchto funkcích se podílel na stagnaci české literatury a zákazech literárních projevů odlišných od stalinistické doktríny.

Zároveň byl dlouhodobě předním funkcionářem KSČ. +more_sjezd_KSČ'>VIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ, XIII. sjezd KSČ, XIV. sjezd KSČ a XV. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V roce 1955 a znovu roku 1962 mu byl udělen Řád republiky. Roku 1951 a 1972 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda a roku 1973 získal Řád Vítězného února.

Od roku 1956 byl členem korespondentem ČSAV, od roku 1960 akademikem. V letech 1949-1952 zastával funkci rektora Vysoké školy politických a hospodářských věd a v letech 1956-1961 působil coby rektor Institutu společenských věd při ÚV KSČ.

Po roce 1960 začala s uvolňováním literatury klesat i jeho moc, přesto se podílel na zákazu představení Otvírání studánek Bohuslava Martinů v divadle Laterna magika a odchodu režiséra Alfréda Radoka do exilu. V letech 1962-1968 vedl Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV. +more Významně se podílel na „normalizaci“ v kultuře a společenských vědách. Byl např. významným spolusignatářem zásadního prohlášení Naše cesta je leninismus z března 1970.

Roku 1972 byl opětovně jmenován ředitelem Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, kterým byl až do své smrti. Po smrti mu byl vystrojen státní pohřeb, jeho urna byla proti jeho poslední vůli uložena v Národním památníku na Vítkově, od roku 1990 je podle svého přání pochován v rodinné hrobce na Malé Skále.

Kritika Ladislava Štolla na 2. sjezdu československých spisovatelů

Ve svém referátu na pracovní konferenci Svazu československých spisovatelů v roce 1950 odsoudil Ladislav Štoll ve svém vystoupení Třicet let bojů za českou socialistickou poesii zejména poesii Františka Halase. František Hrubín na 2. +more sjezdu československých spisovatelů toto stanovisko emotivně negoval, mj. slovy: ". Budoucí vykladači Halasova díla nesmějí opomenout Nezvalův rozbor, zatímco Štollův jim nebude k žádnému užitku. ".

Dílo

S publikováním v tisku začal během vojenské služby u letectva, které ho inspirovalo k prvním básním. Především psal poezii povídky a fejetony pro levicové časopisy. +more V meziválečném období se zpočátku pokoušel o beletristickou tvorbu (Člověk v aeroplánu, Otrávený chléb), od roku 1928 se věnoval literární kritice podřízené zájmům KSČ.

* Člověk v aeroplánu, 1927 (Opus o letectví - více komentář Oty Ulče) * Otrávený chléb, 1929 * Občan F. X. +more Šalda, 1977 * Politika a světový názor, 1946 * Skutečnosti tváří v tvář, 1948 * Třicet let bojů za českou socialistickou poesii, 1950 * Veliký člověk Maxim Gorkij, 1951 projev vydáno i knižně * Literatura a kulturní revoluce 1959 * Z bojů na levé frontě, 1964 * O tvar a strukturu v slovesném umění, 1966 * Umění a ideologický boj. , dva díly první do r. 1959 a druhý do 1971 * O modernosti a modernismu v umění, 1974 * Socialismus a osobnosti, 1974 * Básník a naděje, 1975 * K dějinám politických ideologií v období renesance, 1983 * Z kulturních zápasů, 1986.

Odkazy

Reference

Literatura

ČURDA, Vojtěch. Ladislav Štoll. Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3271-3

Externí odkazy

[url=https://www. lidovky. +morecz/orientace/ladislav-stolla-vnuk-komunismus-likvidator-ceskoslovenske-kultury-kniha. A220530_120929_ln_orientacer_ape]„Promiň, dědo“. Zlikvidoval československou kulturu, snaha vylepšit nevylepšitelné u Ladislava Štolla nevyšla[/url] * * * * [url=http://www. psp. cz/sqw/detail. sqw. org=284&id=4022]Ladislav Štoll v parlamentu[/url] *.

Kategorie:Českoslovenští ministři vysokých škol Kategorie:Českoslovenští ministři školství Kategorie:Českoslovenští ministři kultury Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa Kategorie:Nositelé Řádu republiky Kategorie:Nositelé Řádu Vítězného února Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští literární teoretici Kategorie:Čeští akademici Kategorie:Rektoři Vysoké školy ekonomické v Praze Kategorie:Spisovatelé socialistického realismu Kategorie:Vyučující na Vysoké škole politické a sociální Kategorie:Narození 26. +more června Kategorie:Narození 1902 Kategorie:Úmrtí 6. ledna Kategorie:Úmrtí 1981 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Jablonci nad Nisou Kategorie:Úmrtí v Praze.