Cesko.wiki Laodikeia (na řece Lyku)
Author
Albert FloresLaodikeia na řece Lyku (řecky: Λαοδίκεια πρὸς τοῦ Λύκου Laodikia pros tou Lykou; latinsky: Laodicea ad Lycum, překládáno též jako Laodiceia nebo Laodikeia) (moderní turečtina: Laodikeia) bylo starověké město v Malé Asii, dnešním Turecku, na řece Lykus (Çürüksu). Nacházelo se v helénistických oblastech Kárie a Lýdie, které se později staly římskou provincií Phrygia Pacatiana. Nyní se nachází poblíž moderního města Denizli.
Od roku 2002 zde pokračuje archeologický výzkum prováděný Pamukkale University v Denizli, po němž následují intenzivní restaurátorské práce. V roce 2013 byla archeologická lokalita zapsána na předběžný seznam světového dědictví UNESCO v Turecku.
Nacházela se zde jedna ze sedmi asijských církví zmíněných v knize Zjevení Janovo.
.jpg)
,_Laodicea_on_the_Lycus,_Phrygia,_Turkey_(21634476341).jpg)
.jpg)
.jpg)
Poloha
Laodikeia leží ve Frýgii na dlouhém výběžku hory Salbacus mezi úzkými údolími zlatonosných řek Asopus a Caprus, které se vlévají do rovněž zlatonosné řeky Lykus. Zároveň se nachází na křižovatce dvou hlavních obchodních cest vedoucích z východu na západ. +more Město bylo obklopeno dalšími významnými starověkými městy. Západně se nácházelo město Kolosy (17 km), 10 km jižně Hierapolis a 160 km východně Efez.
Historie
Oblast byla osídlena již v době +more_n. _l. '>3. tisíciletí př. n. l. a původní název města byl Diospolis (město Diovo), které potom přestavěl Antiochus II. Theos a pojmenoval po své manželce Laodicea (v překladu soud lidu). Stejně je pojmenováno i několik dalších měst, např. Laodikeia přímořská (syrské město Lázikija). Antiochos III. Megás přestěhoval do Frýgie 2000 židovských rodin z dobytého Babylónu, které se usídlily v Laodikeji a začaly obchodovat.
V bitvě u Magnésie Římané porazili Seleukovce a v roce 188 př. Kr. +more byla podepsána Apamejská smlouva, která předala Pergamskému království kontrolu nad celou západní částí Malé Asie. Se smrtí posledního pergamského krále v roce 133 př. Kr. připadlo celé území Římské říši a Laodikeia obdržela status svobodného města a brzo se začala vzmáhat a vzkvétat.
V 11. století přišli do Laodikeje první Turci a následujících 200 let bylo město střídavě v držení byzantských a tureckých vládců. +more Na počátku 14. století se Laodikeia stala součástí Osmanské říše až do jejího zániku v roce 1922.
Ekonomika
Laodikeia na řece Lykus - Mincovní kabinet, Berlín Město využívalo své strategické polohy k rozvíjení obchodů a Laodikeia se stala nesmírně bohatým a kvetoucím městem, o jehož bohatství se píše v Bibli. +more Na úrodné půdě se pěstovaly různé plodiny, na velkých pastvinách se pásla stáda černých ovcí, jejichž vlna se zpracovávala na vyhlášené černé sukno s fialovým nádechem, v němž chodili všichni významní obyvatelé města. Z toho prosperovaly manufaktury a obchody, v říčkách se těžilo zlato, ze kterého bohatly bankovní domy, zboží se prodávalo na četných městských trzích, město si v mincovně razilo vlastní mince, na kterých byla zobrazována pohanská božstva jako Zeus, Asklepios, Apollón nebo římští císařové. V Laodikeji se nacházela velká lékařská škola, kde se vyráběla hojivá oční mast z frygického kamene známá pod názvem Cellyrium-Kollyrium: Laodikeia - mramorový blok s napsaným vodním zákonem Laodikeia byla slavná svými římskými lázněmi, které byly napájeny vodou z horkých léčivých pramenů z nedalekého Hierapolisu a do města přiváděny akvaduktem. Voda však do lázní dorazila většinou již jen vlažná, jak se píše alegoricky v knize Zjevení: Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech. Město vlastní zdroj pitné vody nemělo, všechna voda se musela do města dopravovat vodovodním systémem potrubí a akvaduktů, které musely být často čištěny od vápenitých usazenin. V roce 2015 byl nalezen vzácný mramorový blok s nápisem vodního zákona. Byl vydán v roce 114 n. l. a upravoval používání vody dovážené z hor do Laodikeje pod hrozbou pokut ve výši 5 až 12,5 tisíce denárů, které se ukládaly za znečištění vody, zničení kanálů nebo otevření vodovodního potrubí.
Oblast postihovala častá zemětřesení, nejničivější se událo roku 61 po Kr. za panování císaře Nera. +more Laodikejští však odmítli nabízenou finanční pomoc od císaře a město vystavěli na vlastní náklady znova. Další ničivé zemětřesení je zasáhlo roku 494 po Kr. , které přimělo obyvatele se víc posunout k dnešnímu městu Denizli.
Křesťanství v Laodikeji
+morejpg|náhled|284x284pixelů'>Laodikeia - křesťanský chrám Se svojí velkou židovskou komunitou se Laodikeia velmi brzy stala centrem křesťanství a sídlem biskupství, neboť apoštol Pavel všude, kam přišel, začínal svá kázání v synagoze. List Koloským zmiňuje Laodikeju jako jednu z komunit, o které se apoštol Pavel zajímal. Pavel posílá pozdravy od Epafry z Kolos, který usilovně pracoval pro křesťany z měst Kolosy, Laodikeje a Hierapolisu a žádá, aby byl ten list veřejně přečten i v Laodikeji a List Laodikejským, aby četli také v Kolosech.
První tři biskupové jsou nejistí, ale je o nich zmínka v Novém zákoně: Archippus, Nymfas, o kterém je rovněž zmínka v Apoštolské konstituci a Diotrefés. Poté byl zvolen Sagaris, mučedník roku 166, Sisinnius je zmíněn ve Skutcích svatého mučedníka Artemona, jehož církve byl knězem, a Nunechius, který se zúčastnil Efezského koncilu roku 325. +more Frýgie byla pak rozdělena na dvě provincie a Laodikeia se stala metropolí Frýgie Pacatiany. Kromě již zmíněných biskupů je známo asi dvacet dalších úřadujících - poslední z nich zastával úřad v roce 1450. Ve městě se konal v letech 363-364 po Kr. místní Laodicejský sněm.
Archeologické památky
Stávající pozůstatky svědčí o někdejší velikosti města. Mezi jeho četné stavby patří stadion, lázně, chrámy, gymnasion, dvě divadla a búleutérion (sněmovní dům). +more Na východní straně lze zřetelně vysledovat linii starověkých hradeb se zbytky Efezské brány; městem procházejí ulice lemované kolonádami a četnými podstavci. Severně od města, směrem k řece Lykus, se nachází mnoho sarkofágů, u nichž leží jejich kryty zčásti zapuštěné do země. Západní divadlo bylo v roce 2022 zrestaurováno a má prakticky kompletní kamenné sedačky. Divadlo bylo původně postaveno v helénistickém období, pojalo 8000 diváků a bylo využíváno až do 7. století po Kr.
Obnovena byla také velká část rozlehlé západní (neboli centrální) agory o rozloze 35 000 m2 s mnoha vysokými sloupy o výšce 10,8 m. Zadní stěna dlouhá 100 m a vysoká 11 m je pokryta freskami a je považována za významnou pro světovou archeologii.
Akvadukt byl zřejmě zničen zemětřesením, protože zbývající oblouky se naklonily na jednu stranu, aniž by byly výrazněji porušeny. Druhý rozvodný terminál a sedimentační nádrž jsou patrné 400 m severně od prvního, k němuž byl připojen dalším sifonem z travertinových kvádrů, a ten je větší a zásoboval většinu města.
Stadion poblíž jižního okraje města je v dobrém stavu. Kamenná sedadla o rozměrech 355/65 metrů jsou rozmístěna po dvou stranách úzkého údolí, které bylo k tomuto účelu využito a na obou koncích uzavřeno. +more Směrem na západ se nacházejí značné pozůstatky podzemní chodby, kterou se do arény vjíždělo s vozy a koňmi, s dlouhým nápisem nad vchodem.
Bezprostředně na sever od stadionu se nachází komplex gymnasionu spojený s dvojími lázněmi, které jsou pro tuto oblast typické. Na severní straně navazuje na jižní agoru a také na búleutérion. +more Nápis ukazuje, že soubor byl postaven pro Hadriánovu návštěvu v roce 135.
Galerie
Soubor:Temple A, built in the Antonine period (2nd century AD), Laodicea on the Lycus, Phrygia, Turkey (21634476341). jpg|Laodikeia - chrám A Soubor:The Central Bath Complex, Laodicea on the Lycus, Phrygia, Turkey (32067220096). +morejpg|Laodikeia - centrální lázeňský komplex Soubor:Laodikeia, Stadion. jpg|Laodikeia - stadion Soubor:Laodikeia, Turkey - panoramio (2). jpg|Laodikeia - lázně gymnasionu Soubor:Laodicea, Western Theatre, 2021. jpg|Laodikeia - západní divadlo po rekonstrukci v roce 2021 Soubor:Laodikeia ad Lycum West Theatre 4781. jpg|Laodikeia - západní divadlo před rekonstrukcí Soubor:Laodikeia ad Lycum North Theatre 4787. jpg|Laodikeia - severní divadlo Soubor:TR Pamukkale Laodicea asv2020-02 img03. jpg|Laodikeia - Syrská silnice a východní Byzantská brána Soubor:Ancient city of Laodicea, 2019 04. jpg|Laodikeia - západní agora Soubor:Inside The Church of Laodicea. jpg|Laodikeia - vnitřek chrámu.