Larsa

Technology

12 hours ago

Author

Mapa Mezopotámie za vlády Chammurapiho (1792 př. n l. - 1750 př. n. l.) Larsa (dnes Tell as-Senkereh v Iráku, pravděpodobně biblický Ellasar (Genesis(14:1))) bylo sumerské město, které stálo na levém břehu řeky Eufrat. Dnes se nachází asi 25 km jihovýchodně od ruin města Uruk (biblického Erechu). První zmínky o Larse pocházejí ze sumerských nápisů z 28. století př. n. l.

Jednalo se též o městský stát Sumerů. V politické historii se objevil konce +more_století_př. _n. _l. '>20. století př. n. l. po úpadku dynastie z Isinu. V první polovině 18. století př. n. l. ovládala jižní Sumer, načež zanikla expanzí Starobabylonské říše.

Charakteristika

Město vzniklo za sumerských dob a její sumerský název je l-Babbar neboli "příbytek slunce". Larsa byla považována za sídlo boha Šamše a později se stala sídlem mnoha králů. +more Mezi první patřil i urský král Urgul, který město pozvedl. Další období rozkvětu nastalo po pádu Třetí dynastie z Uru, kdy tamní vládcové přesídlili do Isinu. Avšak jeden amoritský místodržící se osamostatnil a usadil se v Larse. Díky tomu se město nakrátko stalo velmi významným centrem, jelikož ovládalo cesty ze severní Mezopotámie k Perskému zálivu. Larsa vzkvétala po několik dalších staletí, a to i díky své výhodné poloze - nepřekážela žádnému mocnějšímu státu v rozvoji. Poslední král Rím-Sín I. se snažil zemi chránit proti nájezdům, ale nebyl schopen svých cílů dosáhnout, takže nakonec Larsu obsadili Babyloňané.

V padesátých letech 19. století objevil pozůstatky města a rozsáhlé zbytky chrámu slunce lord +more_Loftus'>William J. Loftus, přičemž nalezl i hojné a důležité klínopisy. Z těch je vidět, že poslední babylónský král Nabonid chrám boha slunce v Larse obnovil.

Králové Larsy

Seznam panovníků Larsy pocházející z 39. roku panování Chammurapiho nacházející se dnes v Louvre

* Naplánum 2025-2004 př. n. +more l. * Emisum 2004-1976 př. n. l. * Samium 1976-1941 př. n. l. * Zabaia 1941-1932 př. n. l. * Gungunum 1932-1906 př. n. l. * Abisare 1905-1895 př. n. l. * Sumuel 1894-1865 př. n. l. * Nur-Adad 1865-1850 př. n. l. * Sín-Iddinam 1849-1842 př. n. l. * Sín-Eribam 1842-1840 př. n. l. * Sín-Iqiszam 1840-1835 př. n. l. * Sillí-Adad 1835-1834 př. n. l. * Varad-Sín 1834-1822 př. n. l. * Rím-Sín I. 1822-1793 př. n. l. * Babylónští panovníci 1792-1740 př. n. l. * Rím-Sín II. 1740-1750 př. n. l.