Cesko.wiki Leopold I. Bádenský
Author
Albert Flores
Biografie
Původ, mládí
Leopold se narodil jako nejstarší syn bádenského velkovévody Karla Fridricha z jeho druhého, morganatického manželství s Luisou Karolinou Geyer von Geyersberg. Ta získala pro sebe a svých pět dětí (čtyři synové a dcera) baronský titul a titul hrabat z Hochbergu. +more Karel Fridrich měl i tři syny z prvního rovnorodého manželství s Karolínou Luisou Hesensko-Darmstadtskou a nikdo nečekal, že by tato linie byla přerušena a že morganatičtí potomci by mohli usednout na trůn.
Následnictví trůnu
Z tohoto důvodu, totiž že neměl v Bádensku žádné perspektivy, rozhodl se Leopold von Hochberg pro kariéru v armádě. V roce 1809 započal studia národohospodářství v Heidelbergu, procestoval Evropu a posléze se jako čtyřiadvacetiletý zapojil do války proti Francii, kde dosáhl hodnosti generálmajora.
Avšak v roce 1817 již bylo zjevné, že mužská linie vládnoucí bádenské dynastie, pokračující v potomcích první manželky Karla Fridricha, vymírá po meči. Jeden za druhým synové bádenského panovnického domu umírali, aniž by zůstavili zákonitých synů a dědiců. +more K roku 1818 zůstali pouze dva - Leopoldův synovec, vládnoucí Karel Ludvík Fridrich a jeho nevlastní bratr Ludvík, kteří neměli žádné mužské potomky a možné následníky trůnu. Dynastie tak stála před vážným problémem následnictví. Kromě toho existovala smlouva o následnictví bádenského trůnu Wittelsbachy v případě přerušení mužské linie Zähringenů: bavorský král Маxmilián I. Josef byl ženat s Karolinou, starší sestrou velkovévody Karla a měl práva k Bádensku. Aby zachránil dynastii před zánikem, vydal velkovévoda Karel roku 1817 dynastický zákon, jenž učinil z jeho morganatických příbuzných von Hochberg prince a princezny bádenské s plnými právy členů dynastie.
V roce 1830 po smrti svého nevlastního bratra velkovévody Ludvíka I. převzal Leopold, jako čtvrtý bádenský velkovévoda vládu v zemi. +more Na počátku svého panování vyvolal u obyvatel vysoká očekávání v politické změny, neboť sestavil nový vládní kabinet s pokrokově smýšlejícími členy a na vánoce roku 1831 vydal nový tiskový zákon. Nemohl však čelit zpětnému tlaku. V následujících letech se kromě jiného stal terčem útoků v aféře Kašpara Hausera. Nespokojenost obyvatel rostla, až vyvrcholila výbuchem revoluce v roce 1848/1849. Panovnická rodina byla vyhnána z Karlsruhe, 13. května uprchla do exilu za hranice do Koblenze. 18. srpna roku 1849 se Leopold vrátil do Karlsruhe s pruským vojskem pod velením pruského prince Viléma a akceptoval bez námitek, že Prusové, kteří byli zodpovědní za celkem 27 rozsudků smrti vynesených nad revolucionáři, převzali kontrolu nad zemí.
Poslední léta
Velkovévoda Leopold trpěl již od revoluce zdravotními problémy, jež ještě zesílily po návratu z exilu, což bylo příčinou toho, že 21. února roku 1852 abdikoval. +more Pátým bádenským velkovévodou se stal jeho nejstarší syn Ludvík II. Vzhledem k jeho duševní chorobě se však vlády ujal druhý Leopoldův syn Fridrich, který se stal velkovévodou v roce 1856.
Leopold I. Bádenský zemřel ve věku 62 let 24. dubna roku 1852, pouhé dva měsíce po své abdikaci.
Jeho památku připomínají v Baden-Badenu ulice a hlavní náměstí, které nesou jeho jméno.
Manželství, potomci
F. +more X. Winterhaltera z roku 1831 Za účelem "vylepšit" Leopoldův status budoucího bádenského panovníka rozhodl velkovévoda Ludvík oženit tohoto svého nevlastního bratra se švédskou princeznou Sofií Vilemínou von Holstein-Gottorp, z tehdy již svržené dynastie Vasa, dcerou sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa a sestry velkovévody Karla Frederiky (jako taková byla pravnučkou Leopoldova otce). K zásnubám došlo roku 1815 a svatba se uskutečnila 25. července roku 1819 v Karlsruhe. Přesto, že sňatek byl uzavřen na základě politických důvodů, vedl v prvních letech manželství bádenský následnický pár harmonický život. Do nástupu Leopolda na bádenský trůn v roce 1830 přišli na svět dcera a čtyři synové, poté ještě další tři děti: * Alexandrina (6. prosince 1820 - 20. prosince 1904), ⚭ 1842 Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský (21. června 1818 - 22. srpna 1893), vévoda sasko-kobursko-gothajský * Ludvík (*/† 1822) * Ludvík II. (15. srpna 1824 - 22. ledna 1858), bádenský velkovévoda od roku 1852 až do své smrti, svobodný a bezdětný * Fridrich I. (9. září 1826 - 28. září 1907), bádenský velkovévoda v letech 1856-1907, regent v letech 1852-1856, ⚭ 1856 Luisa Pruská (3. prosince 1838 - 23. dubna 1923) * Vilém (18. prosince 1829 - 27. dubna 1897), pruský generál, ⚭ 1863 Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu (16. října 1841 - 16. února 1914) * Karel (9. března 1832 - 3. prosince 1906), ⚭ 1871 Rosalie, hraběnka z Beustu (10. června 1845 - 15. října 1908), morganatické manželství * Marie (20. listopadu 1834 - 21. listopadu 1899), ⚭ 1858 kníže Ernst zu Leiningen (9. listopadu 1830 - 3. dubna 1904) * Cecilie (20. září 1839 - 12. dubna 1891), ⚭ 1857 ruský velkokníže Michail Nikolajevič (25. října 1832 - 17. prosince 1902) (po sňatku přijala pravoslaví a ruské jméno Olga Fjodorovna).
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy
[url=http://geneall.net/de/name/5496/leopold-i-grossherzog-von-baden-herzog-von-zahringen/]Profil na Geneall.net[/url] * [url=http://thepeerage.com/p10582.htm#i105813]Profil na Thepeerage.com[/url]
Kategorie:Zähringenové Kategorie:Bádenští velkovévodové Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Narození 1790 Kategorie:Narození 29. +more srpna Kategorie:Narození v Karlsruhe Kategorie:Úmrtí 1852 Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Úmrtí v Karlsruhe Kategorie:Muži.