Cesko.wiki Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu
Author
Albert FloresMarie Maxmilianovna z Leuchtenbergu (16. října 1841 - 16. února 1914) byla členkou ruského panovnického rodu (s titulem "Imperátorská Výsost"). Narodila se jako dcera Maximiliana de Beauharnais, vévody z Leuchtenbergu, a jeho manželky, ruské velkokněžny Marie Nikolajevny Ruské. Sňatkem s Vilémem Bádenským se stala bádenskou princeznou.
Dětství a rodina
Mariin otec, leuchtenburský vévoda Maximilian de Beauharnais, jako mladý muž přijel v roce 1837 do Petrohradu na manévry jezdectva, kde se seznámil s nejstarší dcerou cara Mikuláše I. +more, velkokněžnou Marií a posléze získal její ruku, třebaže pro velkokněžnu, dceru jednoho z nejmocnějších panovníků Evropy, to byl sňatek pod její úroveň. Manželství bylo uzavřeno roku 1839 a vévodovi byl udělen titul Imperátorská Výsost, roku 1852 pak výnosem byly jeho potomkům uděleny titul a jméno knížat Romanovských.
Jako s dětmi ruské velkokněžny bylo s Marií ("Marusja") a jejími sourozenci (Mikulášem, Evženem, Evženií, Sergejem a Jiřím) vždy zacházeno jako s velkoknížaty s titulem Imperátorská Výsost. Otec v roce 1852 zemřel a matka se dva roky na to morganaticky provdala za hraběte Grigorije Alexandroviče Stroganova. +more Sňatek byl uzavřen v tajnosti ještě za vlády Mikuláše I. , avšak bez jeho vědomí. Mariin strýc Alexandr II. existenci tohoto svazku uznal, avšak pod podmínkou, že zůstane nadále v tajnosti; pokud chtěla velkokněžna Marie Nikolajevna žít se svým manželem, musela opustit Rusko. Alexandr nicméně se svou mladší sestrou soucítil a věnoval zvláštní pozornost dětem z jejího prvního manželství, které náhle v Petrohradě zůstaly nejen jako sirotci bez otce, ale i bez matky.
Marii se dostalo vynikajícího domácího vzdělání a výchovy pod vedením Varvary Pavlovny Barykovové († 1861). Podle současníků zdědila mnoho po své matce, byla stejně půvabná, ale přívětivější a otevřenější.
Pokus o atentát 1866
4. dubna 1866 doprovázela Marie s bratrem Mikulášem strýce, cara +more_Nikolajevič'>Alexandra II. na procházce v petrohradském Letním sadu v okamžiku, když byl na něj spáchán pokus o atentát. Alexandr se zastavil, aby si oblékl kabát, než vstoupí do kočáru, když na něj atentátník Dmitrij Karakozov namířil pistoli a vystřelil; jen rychlá akce poblíž stojícího rolníka Osipa Komissarova, který zadržel útočníkovu ruku ve vzduchu, zachránila carovi život.
Manželství
Marie Maximilianovna se svým manželem Marie měla různé nabídky k sňatku. +more Koncem roku 1858 ji velmi obletoval přítel cara Alexandra Petr Andrejevič Šuvalov a nebyl by proti tomu oženit se s ní, to se však nepodařilo. Velkokněžna Marie si velmi zakládala na svém vysokém postavení a rozhodla se, že se provdá pouze za prince patřičného původu, neboť jí nikterak nelákal příklad matky, jež se provdala sice z lásky, ale pod svou úroveň.
11. února 1863 v kapli Zimního paláce se Marie provdala za prince Viléma Bádenského (1829-1897), třetího syna bádenského velkovévody +more_Bádenský'>Leopolda I. a jeho manželky Sofie Švédské.
Prezident Spojených států amerických Abraham Lincoln napsal dopis Vilémovu bratru Fridrichovi I. +more, bádenskému velkovévodovi: "Podílím se na spokojenosti této šťastné události a modlím se, aby k této příležitosti Vaše královská Výsost přijala mé upřímné blahopřání společně s ujištěním mé nejhlubší úcty".
Marie měla s Vilémem dvě děti:
* 1. Marie Bádenská (26. +more 7. 1865 Baden-Baden - 29. 11. 1939 tamtéž) ** ⚭ 1889 Fridrich II. Anhaltský (19. 8. 1856 - 21. 4. 1918), vévoda anhlatský od roku 1904 až do své smrti * 2. Maxmilián Bádenský (10. 7. 1867 Baden-Baden - 6. 11. 1929 Kostnice), generál jezdectva, poslední říšský kancléř Německého císařství v období 3. října 1918 - 9. listopadu 1918 ** ⚭ 1900 Marie Luisa Hannoverská (11. 10. 1879 Gmunden - 31. 1. 1948 Salem).
Pozdější život
Po svatbě trávila Marie většinu času v Německu v Karlsruhe, v létě v Baden-Badenu; Rusko navštívila jen vzácně. Marie začala s povinnostmi novomanželky už brzy po svatbě, například zastupovala manželovu příbuznou, bádenskou velkovévodkyni Luisu při křtu dcery prince z Leiningenu. +more Během Prusko-francouzské války sloužil Vilém v pruské armádě pod vedením Viléma I. 29. července Marie a její manžel pobývali s korunním princem Fridrichem a podle princových pamětí "nás na okamžik rozptýlili od úzkostí současnosti".
Princ Vilém zemřel 27. dubna 1897. +more Po jeho smrti Marie založila novou organizaci pod názvem Německé sdružení pro boj proti nemorálnosti, jejímž cílem bylo zamezit nemravnému chování a neřesti vyšších vrstev společnosti. Marie s pomocí hesenské velkovévodkyně a württemberské královny vyčlenila fond určený k výrobě brožury s výzvou všem královským osobnostem, aby byly příkladem morálky; rozeslala rovněž dopisy všem svým příbuzným a přátelům, v nichž je prosila, aby se zdrželi amorálního konání po dobu jednoho roku.
Princezna Marie zůstala vdovou až do své vlastní smrti 16. února 1914 v Karlsruhe. +more Stejně jako dvůr v Petrohradu pohroužila Mariina smrt do smutku i dvůr berlínský, což narušilo plánované slavnosti. Pochována byla v kryptě pravoslavného Preobraženského chrámu v Baden-Badenu.
Tituly a oslovení
16. října 1841 - 11. +more února 1863: Její Imperátorská Výsost princezna Marie Maximilianovna z Leuchtenbergu, princezna Romanovská * 11. února 1863 - 16. února 1914: Její Imperátorská Výsost princezna Marie Bádenská.