Levi-Civitův symbol

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Levi-Civitův symbol je matematický nástroj, který se používá v různých oblastech matematiky a fyziky. Jedná se o antisymetrický tenzorový objekt, který je definován ve třech rozměrech prostoru. Symbol je pojmenován po italském matematikovi Tullio Levi-Civitovi, který ho poprvé formálně zavedl v roce 1917. Levi-Civitův symbol se často používá v různých částech matematiky, jako je diferenciální geometrie, vektorový počet a geometrie částic. Symbol se používá k vyjádření křížového součinu vektorů, momentu hybnosti a dalších vektorových operací. Symbol je antisymetrický, což znamená, že mění znaménko při prohození dvou indexů. Jeho hodnota je buď 1, -1 nebo 0, v závislosti na uspořádání indexů. Levi-Civitův symbol také splňuje určité algebraické vlastnosti, které jsou důležité pro jeho použití v různých aplikacích. Levi-Civitův symbol byl velmi užitečný při formulaci teorie relativity Alberta Einsteina a nachází se ve vzorcích a rovnicích v široké škále aplikací. Je to rozšířený a důležitý matematický nástroj, který umožňuje komplexní vyjádření vektorových a tenzorových operací v různých matematických disciplínách.

V matematice, a zvlášť v tenzorovém počtu, se Levi-Civitův symbol (pojmenovaný po italském matematikovi Tullio Levi-Civitovi), také nazývaný permutační symbol nebo antisymetrický symbol, definuje následovně:

Levi-Civitův symbol

: \varepsilon_{ijk} = \begin{cases} +1 & \mbox{je-li } (i,j,k) \mbox{ rovno } (1,2,3), (2,3,1) \mbox{ nebo } (3,1,2), \\ -1 & \mbox{je-li } (i,j,k) \mbox{ rovno } (3,2,1), (1,3,2) \mbox{ nebo } (2,1,3), \\ 0 & \mbox{jindy, tj.: }i=j \mbox{ nebo } j=k \mbox{ nebo } k=i, \end{cases}

tj. hodnota je 1 jestliže (i, j, k) je sudá permutace (1,2,3) a −1 jestliže je lichá.

Je pojmenován po italském matematikovi Civitovi. Používá se v mnoha oblastech matematiky a fyziky.

Například v algebře lze determinant 3×3 matice A napsat jako : \sum_{i,j,k=1}^3 \varepsilon_{ijk} a_{1i} a_{2j} a_{3k}

(a podobně pro čtvercové matice libovolné velikosti, viz níže)

a vektorový součin dvou vektorů lze napsat jako determinant: : \mathbf{a \times b} = \begin{vmatrix} \mathbf{e_1} & \mathbf{e_2} & \mathbf{e_3} \\ a_1 & a_2 & a_3 \\ b_1 & b_2 & b_3 \\ \end{vmatrix} = \sum_{i,j,k=1}^3 \varepsilon_{ijk} \mathbf{e_i} a_j b_k

nebo jednodušeji: : \mathbf{a \times b} = \mathbf{c},\ c_i = \sum_{j,k=1}^3 \varepsilon_{ijk} a_j b_k

Toto lze dále zjednodušit užitím Einsteinovy konvence.

Levi-Civitův symbol lze zobecnit na vyšší dimenze: :\varepsilon_{ijk\ell\dots} = \left\{ \begin{matrix} +1 & \mbox{je-li }(i,j,k,\ell,\dots) \mbox{ suda permutace} (1,2,3,4,\dots) \\ -1 & \mbox{je-li }(i,j,k,\ell,\dots) \mbox{ licha permutace } (1,2,3,4,\dots) \\ 0 & \mbox{jsou-li si 2 indexy rovny} \end{matrix} \right.

Tudíž je rovno znaménku permutace v případě permutace, a nule jindy.

Tenzor, jehož komponenty jsou dány Levi-Civitovým symbolem (tenzor kovariantního rozsahu n), se někdy nazývá permutační tenzor. Ve skutečnosti se jedná o pseudotenzor, protože dává záporné znaménko při nepřímé ortogonální transformaci (s jakobiánem −1, tj. +more rotace složené se zrcadlením). Protože Levi-Civitův symbol je pseudotenzor, výsledek vektorového součinu je pseudovektor a ne vektor.

Levi-Civitův symbol má vztah ke Kroneckerovu delta. Ve třech dimenzích je vztah dán následujícími rovnicemi:

: \varepsilon_{ijk}\varepsilon_{lmn} = \delta_{il}\delta_{jm}\delta_{kn} + \delta_{im}\delta_{jn}\delta_{kl} + \delta_{in}\delta_{jl}\delta_{km} - \delta_{il}\delta_{jn}\delta_{km} - \delta_{in}\delta_{jm}\delta_{kl} - \delta_{im}\delta_{jl}\delta_{kn}

: \sum_{i=1}^3 \varepsilon_{ijk}\varepsilon_{imn} = \delta_{jm}\delta_{kn} - \delta_{jn}\delta_{km}

: \sum_{i,j=1}^3 \varepsilon_{ijk}\varepsilon_{ijn} = 2\delta_{kn}

Navíc zřejmě platí, že : \sum_{i,j,k,\dots=1}^n \varepsilon^2_{ijk\dots} = n! . vždy platí v n dimenzích (sčítáme přes všechny permutace třídy n).

Příklady

1. Determinant n\times n matice A=(a_{ij}) lze napsat jako

:: \det A = \varepsilon_{i_1\cdots i_n} a_{1i_1} \cdots a_{ni_n},

kde každé i_l se sečte přes 1,\ldots, n.

Ekvivalentně můžeme napsat

:: \det A = \frac{1}{n!} \varepsilon_{i_1\cdots i_n} \varepsilon_{j_1\cdots j_n} a_{i_1 j_1} \cdots a_{i_n j_n},

kde nyní každé i_l a každé j_l se sečte přes 1,\ldots, n.

2. Jestliže A=(A^1, A^2, A^3) a B=(B^1, B^2, B^3) jsou vektory v R^3, pak itá komponenta jejich vektorového součinu je rovna :: (A\times B)^i = \varepsilon^{ijk} A^j B^k.

například první komponenta A\times B je A^2 B^3-A^3 B^2. Z výše uvedeného výrazu pro vektorový součin je zřejmé, že A\times B = -B\times A. +more Dále jestliže C=(C^1, C^2, C^3) je vektor, podobně jako A a B, pak trojčlenný skalární součin.

:: A\cdot(B\times C) = \varepsilon^{ijk} A^i B^j C^k.

Z tohoto výrazu lze vidět, že trojčlenný skalární součin je antisymetrický vzhledem k výměně sousedních argumentů. Například A\cdot(B\times C)= -B\cdot(A\times C).

3. Předpokládejme, že F=(F^1, F^2, F^3) je vektorové pole definované na nějaké otevřené množině R^3 s katézskými souřadnicemi x=(x^1, x^2, x^3). Pak itá komponenta rotace F se rovná

:: (\nabla \times F)^i(x) = \varepsilon^{ijk}\frac{\partial}{\partial x^j} F^k(x).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top