Cesko.wiki Lex Schwarzenberg
Author
Albert FloresLex Schwarzenberg je český šlechtic a politik, který se narodil 1958 v Praze. Pochází z významného šlechtického rodu Schwarzenbergů a jeho rodina má dlouhou historii angažovanosti v české politice. Studoval na soukromé škole Západovýchodní kolej a poté na University of Accountancy v Denveru. Schwarzenberg se angažoval v politice již od počátku svojí kariéry a stal se členem Občanské demokratické aliance. V roce 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění a později byl jmenován ministrem zahraničí v české vládě. Pod jeho vedením se Česká republika připojila k Evropské unii, což bylo zároveň jedním z jeho hlavních cílů. Schwarzenberg se v roce 2010 rozhodl kandidovat na prezidenta České republiky. I když nedosáhl vítězství, získal velkou podporu veřejnosti a stal se jedním z nejvýznamnějších politických aktérů v zemi. V současné době působí jako předseda Strany lesníků - zelených a stále se aktivně angažuje v politickém dění České republiky. Lex Schwarzenberg je považován za charismatického a vlivného politika, který se snaží prosazovat demokracii, lidská práva a ochranu životního prostředí. Jeho politické aktivity jsou často spojeny s bojem proti korupci a vytvářením transparentního politického prostředí.
Lex Schwarzenberg je neformální název zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou. V československých právních dějinách se jedná o výjimečný případ zákona namířeného proti jedinému občanovi státu.
Vznik zákona
Zákon navrhl 22. února 1947 poslanec Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé za Československou sociální demokracii Blažej Vilím a vydán byl ve Sbírce zákonů 13. +more srpna 1947.
Tímto zákonem přešel veškerý v Československu se nacházející nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga k 13. +more srpnu 1947 ex lege na zemi Českou a to bez náhrady (vlastníkům měl pouze být zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda).
Důvodem této konfiskace nebyla spolupráce s nacisty, neboť Schwarzenbergové vždy aktivně vystupovali proti nacismu a byli za vystupování proti nacismu oficiálně oceněni. Adolf Schwarzenberg mj. +more štědře finančně podporoval Benešovu exilovou československou vládu a spolufinancoval výstavbu československého opevnění. Právě z toho důvodu jim byl ostatně majetek poprvé zabaven už na počátku druhé světové války.
Roli mohl hrát i obrovský rozsah majetku a koncentrace v rukách jediného majitele. Důvodem, proč byl majetek vyvlastněn jako celek, a ne pouze částečně, bylo příkladné fungování, a to nejen z hlediska ekonomického, ale také ve vztahu k sociálnímu zabezpečení zaměstnanců, vztahu ke krajině atp. +more Vedle znárodněných podniků, připravovaných JZD a dalších podobných, levicí, především komunisty prosazovaných aktivit, by bylo údajně výborné fungování soukromého schwarzenberského hospodářského majetku nepříjemnou konfrontací.
Uváděnými důvody byl kromě faktu velikosti majetku, dále jeho vznik v době monarchie a německý původ Schwarzenbergů. V rámci parlamentního projednávání bylo dále zmíněno nevyjasněné postavení Adolfa Schwarzenberga z hlediska tzv. +more Benešových dekretů, když byl v roce 1930 za své nepřítomnosti při sčítání lidu přihlášen k německé národnosti; jakož i potřeba odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od toho okamžiku, kdy se spojili na pomoc s císařem Zikmundem proti jihočeským Husitům.
Zákon je výjimečný především tím, že postihuje konkrétní osoby způsobem, vysvětlovaným rozhodnutím československého lidu o cestě k socialismu, obtížně však akceptovatelným z hlediska tradičních právnických principů, respektujících nedotknutelnost vlastnictví a úlohu zákona jako obecného normativního právního aktu, kterého by nemělo být užíváno k úpravě právních vztahů konkrétně identifikovaných jednotlivců.
Ve druhé polovině 90. let 20. +more století usilovala neúspěšně Alžběta Pezoldová (roz. Schwarzenbergová; praneteř výše uvedeného Adolfa) před českými soudy o restituci uvedeného majetku resp. o zrušení Legis Schwarzenberg. Její stížnost v této věci k Evropskému soudu pro lidská práva byla v roce 1996 odmítnuta jako nepřípustná. Dosud zaznamenala úspěch pouze ve věci žádosti o navrácení Schwarzenberské hrobky, kdy český Ústavní soud počátkem roku 2009 rozhodl, že zabavení hrobky představovalo porušení práva na ochranu rodinného života.
Komunista Vojtěch Filip, právník, poslanec KSČM její předseda v letech 2005 až 2021, se v roce 2003 o tomto předpisu vyjádřil v tom smyslu, že se jedná o darovací smlouvu převedenou do zákona. Ačkoli se o darování majetku za určitých podmínek vskutku vyjednávalo, byl tento zákon explicitně přijat proti těmto jednáním a bez přihlédnutí k dojednávaným podmínkám.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
KALKUŠOVÁ, Slávka: Kauza Lex Schwarzenberg. Otazníky kolem vyvlastnění majetku hlubocké větve Schwarzenbergů; The European Society for History of Law, Brno, 2018 179 s. ISBN 978-80-87475-54-6
Externí odkazy
[url=http://aplikace. mvcr. +morecz/sbirka-zakonu/ViewFile. aspx. type=c&id=240]Zákon č. 143/1947 Sb. [/url] - formát PDF * [url=http://www. psp. cz/eknih/1946uns/tisky/t0433_00. htm]Návrh na vydání zákona o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou (včetně důvodové zprávy)[/url] * [url=http://www. psp. cz/eknih/1946uns/stenprot/065schuz/s065001. htm]Stenoprotokol z 65. schůze Ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé, 10. července 1947[/url] * [url=http://restitution. cz/cs]Případ Adolfa Schwarzenberga[/url].
Kategorie:Schwarzenbergové Kategorie:Zákony Národního shromáždění (Československo) Kategorie:Znárodnění Kategorie:Vzniklo 1947