Lstivá Daredžan
Author
Albert FloresLstivá Daredžan (původně Lstivá Tamara, v gruzínštině ', v ruštině ') je opera o třech dějstvích a čtyřech obrazech gruzínského skladatele Melitona Balančivadzeho (1862-1937). Námět je vzat z básně Lstivá Tamara slavného gruzínského básníka Akakije Cereteliho, jež s básnickou licencí popisuje nechvalně známou postavu imeretijské královny Daredžan (zemřela roku 1668). Původní ruské libreto napsal Vasilij Lvovič Veličko (1860-1904) a při kompozici byl nápomocen skladatel Nikolaj Nikolajevič Čerepnin (1873-1945). V této podobě byly úryvky z opery provedeny šlechtickými ochotníky v Petrohradě roku 1897.
V plné podobě se však opera inscenace dočkala až v roce 1926 v tbiliském operním divadle. Překlad a úpravu libreta provedl pro tuto příležitost skladatel Konstantin Georgijevič Potschverašvili (1880-1959) a na hudební úpravě spolupracoval skladatelův syn Andrej Melitonovič Balančivadze (1906-1992). +more Dirigoval Sergej Stolerman a režii měl Cucunava.
Při nové inscenaci v Tbilisi roku 1936 byl název změněn z Lstivá Tamara na Lstivá Daredžan a pod tímto názvem (a v ruském překladu) byla opera uvedena roku 1937 na dekádě gruzínského umění v Moskvě. Opera byla v Gruzii uváděna i nadále (nové inscenace 1945, 1959…).
Po hudební stránce se Balančivadze inspiruje především raným Verdim; i libreto spíše než historické rysy akcentuje osobní drama pýchy a žárlivosti. Sovětský muzikolog Avram Gozenpud na opeře oceňoval využití gruzínské písňové i taneční hudby, jakož i její „vysokou občanskost, patos a hrdinskost“.
Ačkoli prvotní uvedení opery roku 1897 bylo v ruštině a jen neúplné, bývá Lstivá Daredžan označována za první gruzínskou operu (jinak tento primát drží Abesalom a Eteri Zakarije Paliašviliho).
Osoby
Básník Akakij Cereteli, autor předlohy * Car Jiří - bas * Carevna Daredžan (Tamara), jeho žena - mezzosoprán * Goča, lidový básník - baryton * Cira, carevnina důvěrnice - soprán * Niko, mladý Gurijec - tenor * Ministr - bas * Šašek - tenor
Děj opery
1. dějství
(V krásné zahradě u paláce královny Daredžan) Na gruzínském trůně sedí král Jiří, skutečnou vládu však má v rukou jeho krásná a chytrá manželka, královna Daredžan. A její vláda se vyznačuje krutostí k lidu, z nějž jsou přísně vymáhány vysoké daně, z nichž královna živí početné dvořanstvo a pořádá nádherné slavnosti. +more Jejím milostným choutkám přitom přirozeně nestačí její slabošský manžel: Daredžan se snaží všemi prostředky získat lásku proslulého lidového pěvce Goči.
Ten však královnu nenávidí za to, jaké utrpení lidu působí, a usiluje o její smrt, neboť jen ta může ukončit útlak. K tomuto účelu se tajně schází v paláci s královninou důvěrnicí Cirou, jež ke své paní chová stejné city. +more K uskutečnění svého záměru se společníci dohodnou využít mladého Gurijce Nika, zamilovaného do Ciry. Podle úmluvy Cira v noci zavede Nika do královniny ložnice, až Daredžan usne, a Niko královně podřízne hrdlo.
Na místo za zvuku fanfár přicházejí král a královna se svým průvodem. Skončily sportovní hry, které v zahradě pořádali, a vítěznému atletovi předává vladařský pár cennou odměnu. +more Obřad přechází do veselého hýření, zpěvu a tance.
2. dějství
Královna Daredžan. +more Náčrtek italského misionáře Cristofora Castelliho. (1. obraz - Královnina komnata) Hlouček dvorních dam upravuje královnin oděv a účes a přitom lichotivě opěvuje její krásu a vznešenost. Daredžan jim samolibě naslouchá, když je však toaleta skončena, posílá všechny pryč. Myslí na básníka Goču, který jediný se stále vymyká dosahu její moci. A čím více se jí straní, tím posedlejší je královna touhou po jeho lásce. Proto se dnes vystrojila a pozvala Goču k audienci.
Cira vchází ohlásit básníkův příchod. Když s ním Daredžan osamí, použije poslední prostředek a vyznává Gočovi otevřeně svou lásku. +more Goča však královnino přiznání bez pohnutí zavrhuje jako bláznivý rozmar. Vášnivá Daredžan se rozzuří a dává básníka uvrhnout do vězení.
(2. obraz - Ložnice Daredžan) Cira zpívá své paní lahodnou milostnou píseň, která královnu ukolébá k spánku. +more Když si je Cira jista, že Daredžan usnula, vpouští do místnosti Nika s obnaženým kinžálem v ruce. Ten se tiše přiblíží ke spící královně, ale při pohledu na její krásný a ve spánku mírný a nevinný obličej ztratí své odhodlání. Dardžan procitne, přitáhne mladíka k sobě a ten podléhá jejímu kouzlu. Cira vtrhne dovnitř, rozhněvána Nikovou slabostí mu sama bere kinžál a chystá se královnu ubodat. Hluk však přivolal krále Jiřího a ten stačí dát včas pokyn strážím, jež Ciru přemohou a sváží.
3. dějství
Goča a Cira očekávají ve vězení trest smrti. Králi Jiřímu to však činí velké starosti. +more Zatímco případ proti Ciře je jednoznačný, proti Gočovi nemá dost důkazů a básník má v celé zemi obrovskou oblibu, jeho poprava by mohla přivodit rebelie. Kromě toho i král sám Gočovo umění obdivuje. Žádá proto svého starého ministra o radu. Ministr připomíná, že Jiřího předchůdce král Bagrat slíbil Gočovi za jeho zásluhy vyplnění jednoho jakéhokoli přání; toto královské slovo dosud nebylo naplněno, a proto může básník požádat o svůj život. Král děkuje za radu a svolává dvůr. K vytvoření ještě lepší nálady se nabídne šašek, že rozveselí krále písní: ta je však jen snůškou zlomyslných invektiv proti nenáviděné královně.
Král dává předvolat oba odsouzence a Gočovi připomíná jeho právo na splnění jednoho přání. Přitom mu naznačuje, že je ochoten mu darovat život. +more Ale básník milost odmítá a místo toho žádá o omilostnění Ciry. Ta však není ochotna takovou oběť přijmout a trvá na tom, že má-li být Goča popraven, chce zemřít také. Oba se chystají jít na popraviště jako vítězové a Goča metá králi do tváře slova, že on, ač živ a na trůně, zůstává otrokem.
Mučednickou smrt obou odsouzenců nakonec překazí sama Daredžan. Poháněna svědomím, přiznává se přede všemi, že Goču obvinila falešně ze zklamané lásky. +more Lituje nepravostí, kterých se dopustila na svém manželovi i na lidu. Sama nad sebou již vyřkla rozsudek; vypije jed a ukončuje před celý shromážděním svůj bídný život.